Gallery
Ukrajina
Share
Explore
Ukrajina
Archív stránek

icon picker
Lex Ukrajina - pravidla pobytu a podpory uprchlíků z Ukrajiny

Základní přehled, aktualizace prosinec 2023 - průběžně aktualizujeme
Lex Ukrajina je souhrnný název pro zákony, které vytvářejí legislativní rámec pro pomoc uprchlíkům z Ukrajiny v ČR (osobám s dočasnou ochranou nebo vízem za účelem strpění). Zákony upravují zejména právní a pobytový status uprchlíků, sociální zabezpečení uprchlíků a přístup žáků ke vzdělávání a péči o děti.
Přehled jednotlivých verzí Lex Ukrajina (se zaužívaným číslováním):
chystá se lex Ukrajina VII - novela zaměřená na sociální podporu uprchlíkům
Lex Ukrajina VI - od 1.1.2024 - prodloužení dočasnou ochranu, od 1.9.2024 změny v poskytování humanitárního ubytování
aktuálně platí je účinná částečně od 1.4.2023 a částečně od 1.7.2023, přináší změny v systému podpory ubytování a humanitární dávky (zpřísňuje podmínky)
- platila od 24.1.2023 do 31.3.2023
platila od 27., resp. 30.6.2022 do 23.1.2023
Lex Ukrajina I platila od 21.3.2022
Odkazy na plné znění zákonů na .

Aktuality (4.12.2023)

Změny v přidělování ubytování od 1.1.2024

info
Vyřizování žádostí o udělení dočasné ochrany osob, jež mají ubytování zajištěné vlastními silami, bude i nadále probíhat ve všech krajích, a to na KACPU fungujících v rámci pobytových pracovišť OAMP MV.
Nově příchozí osoby, které si nezajistí ubytování vlastními silami, budou moci o dočasnou ochranu a o přidělení ubytování hrazeného státem požádat pouze na jednom místě v ČR, a to na KACPU v Ostravě ve stanovených úředních hodinách. O DO a přidělení ubytování je třeba žádat osobně.
Od 1. ledna 2024 bude přidělení ubytování zajišťovat Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra (SUZ), nikoli pracovníci Hasičského záchranného sboru v jednotlivých krajích. Pro účely přidělování ubytování bude zřízen centrální dispečink SUZ, a to při KACPU v Ostravě.
Přidělování ubytování bude nadále zajišťováno prostřednictvím informačního systému HUMPO. Jeho provoz a rozvoj, včetně technické podpory, nadále zabezpečí HZS.
Státem hrazené ubytování bude nadále přidělováno do všech krajů (s výjimkou Prahy, kam se ubytování nově příchozím nepřiděluje), a to podle redistribučního mechanismu schváleného na jaře 2022 nařízením vlády .
Pravidla pro reubytování v rámci ubytovacích kapacit zajišťovaných státem zůstávají v nezměněné podobě.
Nově však bude reubytování držitelů dočasné ochrany řešeno Centry na podporu integrace cizinců v rámci jednotlivých krajů, které pro tyto účely budou v přímé komunikaci s centrálním ubytovacím dispečinkem SUZ.
Provoz krátkodobých přístřeší, poskytujících asistenci v režimu 24/7, zůstává beze změny. Nadále budou fungovat krátkodobá přístřeší v Brně a Ostravě (provozuje SUZ).
Kraje mají nadále v gesci zajištění kapacit státem hrazeného ubytování v potřebném rozsahu a s tím související povinnost uzavírat smlouvy o poskytování ubytovacích kapacit s provozovateli ubytovacích zařízení včetně komunikace s ubytovateli. Nově budou v této souvislosti odpovědní pracovníci krajských úřadů v přímé komunikaci s pracovníky centrálního ubytovacího dispečinku SUZ a nikoli se zástupcem Hasičského záchranného sboru v daném kraji.

HUMPO a uznávání zranitelnosti

error
Pro všechny osoby s DO platí, že pro bezplatné ubytování musí osoby s DO splňovat zároveň dvě podmínky: 1) patřit do zranitelných skupin vyjmenovaných v § 6b odst. 1 písm. a) a v § 6b odst. 1 písm. e) bodech 1 až 6 zák. č. 66/2022 Sb. a zároveň 2) mít přiznanou humanitární dávku (§6b odst. 3 zák. 65/2022 Sb.). Kdo nárok na dávku nemá, ztrácí možnost bydlet zdarma ve státem garantovaném ubytování přidělovaném prostřednictvím ministerstva vnitra.
Obě podmínky musí splnit i společně posuzované osoby. Pokud celá rodina nemá nárok na humanitární dávku, pak nikdo z rodiny nemá nárok na humanitární ubytování zdarma, i když spadá do kategorií zranitelných osob.
Zranitelnost cizince s DO se prokazuje prostřednictvím žádosti o HuD. Pokud chce být osoba s DO uznána jako zranitelná, musí každý kalendářní měsíc podávat žádost o HUD.

Bydlení

Web MV: - pravidla, možnosti přeubytování
Od září 2023 systém T+1 pro vyhodnocování zranitelnosti: je-li do HUMPO propsána zranitelnost v jednom měsíci, bude systém předpokládat, že osoba s DO bude zranitelná i v dalším měsíci, a údaje o zranitelných osobách pro účely paušální úhrady za ubytování by tak měly být platné i pro další měsíc.
Infografika MPSV/rozcestník pro uprchlíky (červen 2023): ()

Sociální zabezpečení: Humanitární dávka, MOP

error
30.10.2023: Letáky MPSV pro zranitelné osoby v humanitárním ubytování -
Cizinci s DO, který sice je zranitelnou osobou, ale nebyla mu přiznána HuD, a proto mu hrozí ukončení bydlení v nouzovém ubytování, je možné poskytnout .
16.10.2023 Informační dopis z Úřadu vlády pro osoby s dočasnou ochranou v ukrajinštině:
MOP na kauci (jistinu) není od srpna považována za příjem pro výpočet HUD ()
Leták MPSV: ()

Metodiky ÚP

1.7.2023 - HUD, uznávání zranitelnosti, započitatelné náklady na bydlení, další sociální zabezpečení
Příloha: lékařský posudek pro dítě - -
Příloha: vzory dokladů (k dokládání zranitelnosti) - -

Posouzení zdravotního stavu (invalidity)

ČSSZ: Leták k posouzení zdravotního stavu podle lex Ukrajina (zranitelnosti) - -
megaphone
Videa a letáky pro klienty - ukrajinsky a česky -

Humanitární dávka

Web MPSV:

Humanitární dávka od 1.7.2023 (§6 zák. č. 66/2022 Sb.) -

pro osoby s dočasnou ochranou je vytvořen zvláštní systém sociálního zabezpečení ve formě indexované humanitární dávky, nemají nárok na podporu ze standardních systémů v ČR
konečná výše HuD bude pro každého rozdílná, záleží na výsledu výpočtu dle stanoveného vzorce dávka + náklady na bydlení/ubytování - příjmy = ?
pokud je výsledek větší než 0, pak výše dávky = výsledek výpočtu
pokud je výsledek roven 0 nebo nižší, dávka žadateli nenáleží

Podání žádosti o dávku

žádost o dávku je třeba podat v měsíci, za který se o dávku žádá, jinak nárok na ni zaniká (§ 6, odst. 6). Dávku administrují krajské pobočky ÚP (§ 6, odst. 7)
podmínka zdržovat se na území ČR se prokáže shodou adresy místa pobytu uvedené v žádosti o dávku a adresou uvedenou v základním registru obyvatel, na výzvu ÚP bude možné nesoulad odstranit (§ 6, odst. 3)
žádost o dávku se podává pouze elektronicky, výjimkou je první žádost, kterou lze podat v listinné podobě (§6c, odst. 1), všechny skutečnosti se dokládají elektronicky (§ 6c, odst. 4), pokud ÚP neurčí jinak; je nutné sledovat aplikaci a dostavit se na ÚP po vyzvání ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení výzvy, nebyla-li ÚP určena delší lhůta(§ 6, odst. 9)
osoby, které nemohou podat žádost elektronicky (např. ti, kdo nemají chytrý telefon, senioři, osoby s handicapem), mohou požádat pracovníky ÚP o asistenci s vyplněním žádosti elektronicky
pokud pracovník ÚP nemá kapacitu tuto asistenci poskytnout, může se žadatel obrátit na sociální odbor své obce s rozšířenou působností (ORP)- pracovníci jsou o problému informováni a podporu poskytnou
do žádosti o HuD se uvádějí identifikační údaje žadatele; adresa místa pobytu; údaj o udělení DO; údaj o všech příjmech žadatele; údaj o zaměstnavateli; identifikace účtů žadatele a údaje o finančních prostředcích na těchto účtech; prohlášení o majetkových poměrech; pokud má žadatel náklady na bydlení v bytě evidovaném v evidenci bytů, uvede identifikační údaje vlastníka bytu
všechny informace se uvádějí za žadatele a společně posuzované osoby (bydlí spolu a spolu uhrazují náklady) (§ 6c, odst. 2)
dávka se vyplácí pouze na účet, výjimkou je dávka za první kalendářní měsíc, kterou lze vyplatit v hotovosti (§ 6, odst. 7)

Společná žádost o HUD a společné posuzování

v žádosti o HUD se společně posuzují osoby, které spolu bydlí a hospodaří - tyto osoby i podávají společnou žádost
Pečující osoba a osoba odkázaná na péči podávají společnou žádost o HUD, pouze pokud spolu bydlí a hospodaří. Tehdy jsou společně posuzovány. Pokud spolu bydlí, ale nehospodaří, nebo spolu ani nebydlí, uplatní každý žádost sám za sebe. Ve svých žádostech se ale navzájem označí jako osoba, která pečuje, resp. osoba závislá na péči.
V žádosti o HUD jsou společně posuzovány pouze osoby s dočasnou ochranou. Další osoba v domácnosti s jiným typem pobytu se společně s nimi neposuzuje (ani její příjmy).

Nárok na dávku a výpočet výše humanitární dávky (účinné od 1.7.2023)

- - -

dávka nenáleží osobě, které je bezplatně poskytnuta celodenní strava, základní prostředky osobní hygieny a ubytování (§ 6, odst. 1)
výše dávky v 1.-5. měsíci po udělení DO (resp. do měsíce, ve kterém uběhne 150 dní od udělení DO):
ve výši životního minima (děti 3 490 Kč, dospělí 4 860 Kč), (§ 6b, 1a, b)
u dětí 6-10 let bude dávka ve výši 1,2 násobku ŽM (4 188 Kč) (§ 6b, 1d)
u osob se zdravotním postižením (má průkaz z Ukrajiny nebo je uznán OSSZ) bude dávka ve výši 1,5 násobku ŽM (7 290 Kč u dospělého, 5 235 u dítěte) (§ 6b, 1c)
HUD1-5.png
od 6. měsíce (resp. od měsíce následujícího měsíci, ve kterém bylo dosaženo 150 dní od udělení DO):
pro dospělé 18-65 let se snižuje na existenční minimum (3 130 Kč pro dospělého)
jsou však definovány výjimky, zranitelné skupiny, u nichž se dávka nesnižuje a zůstává na ŽM (případně indexovaném ŽM, tj. zvýšeném o násobek základní částky, viz výše):
HuD pro dospělou zranitelnou osobu = 4860 Kč;
HuD pro dospělou osobu se zdravotním postižením = 7 290 Kč
HuD pro dítě = 3 490 Kč, HuD pro dítě ve věku 6-10 let = 4 188 Kč
HuD pro dítě se zdravotním postižením = 5 235 Kč
HUD6+.png
zranitelné skupiny:
děti do 18 let
studující v ČR do 26 let (19-26 let, pokud studují)
pečující o dítě do 6 let (jako pečující se může prohlásit pouze jedna osoba)
těhotné ženy
senioři starší 65 let
osoby se zdravotním postižením (držitel osvědčení z Ukrajiny nebo osoba uznaná OSSZ jako invalidní) a osoby, které o ně pečují (osoba, která byla jako pečující označena v žádosti o dávku)
příslušná výše dávky se určí podle níže uvedených pravidel (viz ), pro společně posuzované členy rodiny se výše dávek sčítají

Zranitelné osoby a státní humanitární ubytování

11.10.2023: Pro uznání nároku na státní humanitární ubytování zdarma je třeba 1/ patřit do vyjmenovaných skupin a zároveň 2/ MÍT NÁROK NA HUD. Jen skrze žádost a přiznání HUD mohou být zranitelní propsáni do HUMPO a uplatnit tak nárok na ubytování zdarma. O HUD je třeba žádat každý měsíc, i když se na okolnostech zranitelnosti nic nemění.
platné do srpna 2023: Pro uznání zranitelnosti je třeba požádat o HUD, a to i pokud žadateli nevznikne nárok na výplatu dávky. Jen skrze žádost o HUD mohou být zranitelní propsáni do HUMPO a uplatnit tak nárok na ubytování zdarma (např. děti pracujícího rodiče). O HUD je třeba žádat každý měsíc, i když se na okolnostech zranitelnosti nic nemění.

Zranitelnost je třeba doložit příslušným dokladem a doklad nahrát do elektronické žádosti o humanitární dávku

Děti do 18 let, Osoby starší 65 let: nic speciálního v žádosti nevyplňují, aplikace tyto osoby identifikuje automaticky
Dítě se zdravotním postižením se v žádosti o HUD uvádí jako osoba s invaliditou.
Student 19–26 let: dokládá potvrzení o studiu/rozhodnutí o přijetí na SŠ/VŠ
Osoba pečující o dítě do 6 let věku: v žádosti o HUD prohlásí, že je osobou pečující o dítě do 6 let věku a toto dítě uvede v žádosti
Těhotná žena: dokládá těhotenský průkaz/potvrzení od lékaře
Osoba se zdravotním postižením: dokládá doklad o zdravotním postižení (nebo invaliditě).
Pokud má doklad z Ukrajiny, že je osobou se zdravotním postižením (nebo invalidní), nahraje do žádosti tento doklad. Dle je možné uznat doklad o invaliditě z Ukrajiny, kterému vypršela platnost po 24.2.2022. Elektronická žádost o HUD ale propadlý průkaz neakceptuje. Problém bude v aplikaci opraven. Než se tak stane, řešením je zapsat smyšlené budoucí datum, nahrát propadlý doklad jako přílohu a pracovnice ÚP bude tuto skutečnost při kontrolách akceptovat.
Pokud nemá doklad o zdravotním postižení (nebo invaliditě) nebo dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu, může podat žádost o posouzení zdravotního stavu na Českou správu sociálního zabezpečení. V červenci, v srpnu a podle webu MPSV i v září 2023 bude ÚP akceptovat čestné prohlášení o zdravotním postižení/invaliditě. Později bude informace o posouzení zdravotního stavu předávána elektronicky ÚP. ÚP tuto informaci zohlední při zpracování žádosti o HUD a bude ji odesílat do HUMPO kvůli nároku na bezplatné humanitární ubytování.
Osoba pečující o osobu se zdravotním postižením: v žádosti o HUD prohlásí, že je osoba pečující o osobu se zdravotním postižením a tuto osobu uvedete v žádosti

Zranitelné osoby a nárok na bezplatné ubytování

Problémy s propisováním uprchlíků do HUMPO hlaste svým
Přenos informací o zranitelnosti do HUMPO: Přenos dat do HUMPO probíhá každý týden. Pokud někdov žádosti o HUD neuvedl, že spadá do kategorie zranitelných osob, pro žádost v daném měsíci to už nelze nijak opravit.
Od 11.9.2023 je uplatňován tzv. systém T+1. Tedy "aktuální měsíc + 1", což podle zmocněnkyně vlády znamená, že je-li do HUMPO propsána zranitelnost v jednom měsíci, bude systém předpokládat, že osoba s DO bude zranitelná i v dalším měsíci, a údaje o zranitelných osobách pro účely paušální úhrady za ubytování by tak měly být platné i pro další měsíc. Aktuálně probíhá metodické nastavování mezi MPSV a MV, jak pravidlo aplikovat.
od 10.10.2023 je definitivně potvrzeno, že pro uznání zranitelnosti je nutné mít NÁROK NA HUD, nestačí tedy pouze požádat

Započitatelné náklady (na bydlení) - nejsou samostatnou dávkou, ale součástí humanitární dávky

2 typy nákladů
započitatelné náklady na bydlení v bytech zařazených v evidenci bytů - použijí se pro osobu bydlící v bytě zařazeném v evidenci bytů (§ 6b, odst.2) - 3 000 Kč na osobu a měsíc, max. pro 5 osob
započitatelné náklady na ubytování v ostatních prostorech k ubytování - použijí se pro osobu bydlící v ostatních prostorech k ubytování. Pro určení nároku na dávku a stanovení její výše se započitatelné náklady na ubytování použijí, je-li cizinec výdělečně činný, nebo zařazen ÚP jako uchazeč o zaměstnání (§ 6b, odst.2), tato podmínka neplatí u osob patřících do zranitelných skupin. 2 400 Kč na osobu a měsíc, max pro 5 osob.
částka započitatelných nákladů na bydlení/ubytování bude vypočtená pro všechny společně posuzované osoby podle typu ubytování a počtu osob, přesná pravidla nejsou známa. Částky jsou stanoveny (§ 6b, odst.3)

Příjmy a finanční prostředky

příjmy - veškeré příjmy jednotlivce, u společně posuzovaných členů rodiny se započítá součet příjmů všech posuzovaných osob (z ČR i zahraničí); příjmy se zjišťují za období kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, na který je podána žádost (§ 6, odst. 1, 5)
za příjem se nepovažuje humanitární dávka ani prostředky poskytnuté UNICEF, dávka mimořádné okamžité pomoci poskytnutá na kauci (jistotu);
prostředky na účtu - celkový zůstatek na všech bankovních účtech se uvádí v součtu, a to k poslednímu dni minulého měsíce; pokud bude mít žadatel (samostatný nebo společně posuzovaná domácnost) vyšší obnos než výslednou dávku vypočtenou podle vzorce, nárok na dávku nevzniká.
Dokládání finančních prostředků na účtech: Pokud má žadatel o HUD bankovní účet v ČR, bude se požadovat doložení výpisu z účtu k poslednímu dni předchozího měsíce. U bank z ciziny (Ukrajiny) bude možné místo výpisu dodat naskenovaný výpis zůstatku z bankomatu.
Popis získání výpisu z účtu 13 bank najdete v češtině na stránce Zonky:
Komerční banka a ČSOB mají infolinky i v ukrajinštině

Vzorec výpočtu výše dávky

dávka + náklady na bydlení/ubytování - příjmy = ?
pokud je výsledek větší než 0, pak výše dávky = výsledek výpočtu (např. 4860 (ŽM) + 3000 (bydlení v bytě v evidenci) - 6000 (plat) = 1860 → dávka bude vyplacena ve výši 1860 Kč) - pokud je výsledek větší než 0 a menší než 50 Kč, vyplatí se dávka ve výši 50 Kč
pokud je výsledek roven 0 nebo nižší (příjmy pokrývají nebo převyšují započitatelné náklady na bydlení + nárokovatelnou dávku), dávka žadateli nenáleží


Mimořádná okamžitá pomoc (MOP) - aktualizace říjen 2023

Říjen 2023 - MOP pro úhradu nákladů na bydlení a dluhů v ubytovně

Cizinci s DO, který sice je zranitelnou osobou, ale nebyla mu přiznána HuD, a proto mu hrozí ukončení bydlení v nouzovém ubytování, je možné poskytnout mimořádnou okamžitou pomoc na úhradu nezbytného jednorázového výdaje („MOP jednorázový výdaj“).
Na MOP nevyniká zranitelným osobám automaticky nárok. Pokud o MOP požádají, vždy bude hodnocena jejich celkové příjmová, majetková a sociální situace.
MOP jednorázový výdaj není určena k úhradě opakujících se předvídatelných nákladů. Lze ji poskytnout k překlenutí náhlé situace. Pokud zranitelné osoby nemohou uhradit bydlení na ubytovně, nemohou podle MPSV spoléhat na pravidelnou úhradu nájmu prostřednictvím MOP a musí si hledat bydlení jinde.
Vždy je třeba nejprve požádat o HuD. Její výše bude zohledněna při posuzování případného nároku na MOP jednorázový výdaj.
MOP jednorázový výdaj se nepovažuje pro účely nároku a výše HuD za příjem.
MOP jednorázový výdaj může být poskytnuta i na úhradu dluhu v ubytování. Tedy v případě, kdy cizinec s DO v dobré víře očekával, že mu bude nouzové ubytování v minulých měsících poskytnuto bezplatně, to mu však uhrazeno nebylo a hrozí mu ukončení ubytování z důvodu neuhrazených nákladů za ubytování.
Do jaké výše bude Mimořádná okamžitá pomoc poskytována? Tato dávka se poskytuje až do výše jednorázového výdaje.
Jak podat žádost o MOP
O MOP jednorázový výdaj se žádá na Úřadu práce ČR podle místa faktického bydliště.
Žádost není digitalizována, nepodává se prostřednictvím aplikace jako žádost o HUD.
Cizinci s DO musí podat žádost na předepsaném formuláři (dostupný na pobočkách nebo webu ÚP). Je možné využít .
U MOP jednorázový výdaj se zkoumají příjmové, majetkové a sociální poměry všech osob společně posuzovaných. Rozhodné období pro zkoumání příjmu a majetku jsou 3 měsíce předcházející měsíci podání žádosti a aktuální měsíc.
K žádosti je nutné především přiložit doklady o výši příjmů všech společně posuzovaných osob, prohlášení o celkových sociálních a majetkových poměrech žadatele a všech společně posuzovaných osob, výši nákladů na bydlení, které cizinci s DO a jeho rodině byly stanoveny uhradit (a že k úhradě nedošlo).
Sociální pracovníci mohou klientům poskytnout vyjádření k jejich situaci jako přílohu k žádosti o MOP. MPSV zejména předpokládá, že klienti budou hledat jiné ubytování, sociální pracovníci je při tom budou podporovat a tuto jejich aktivitu jim mohou pro účely posouzení MOP potvrdit.
Soupis základních podkladů k Mimořádné okamžité pomoci (Jedná se o základní výčet, v individuálních případech mohou být požadovány i jiné podklady v souvislosti s konkrétní situací daného klienta):
všech společně posuzovaných osob za období měsíce podání žádosti a tří předcházejících měsíců
Doklady totožnosti
Doklady, prokazující zranitelnost osob
Výpisy z účtů všech společně posuzovaných osob za období měsíce podání žádosti a tří předcházejících měsíců
Nájemní smlouvu/smlouvu o ubytování, pokud jí osoba má s ubytovatelem již sepsanou
Řešení problémů při žádosti o MOP
Pan generální ředitel ÚP Daneil Krištof nabídl svůj email pro stížnosti, pokud nebude dodržována metodika pro MOP: . Nutný formát emailu: do předmětu uveďte STÍŽNOST, do těla zprávy pak vždy jméno, email a telefonní číslo na žadatele.

Srpen 2023 - MOP pro úhradu kauce na nájem

ÚP vytvořil pro osoby s DO.
MOP lze využít k udržení nebo získání přiměřeného bydlení (např. kauce), k úhradě odjezdu na Ukrajinu nebo v případě ohrožení vážnou újmou na zdraví. U dávky se využívá přímá úhrada ubytovateli, nikoliv výplata v hotovosti žadateli.
Přiznání dávky MOP musí být vždy spojeno se zapojením sociálních pracovníků nebo pracovníků CPIC.
MOP určená na kauci (jistotu) není od srpna 2023 považována za příjem při posuzování humanitární dávky. ()

Posuzování zdravotního stavu - invalidity (§ 6d zák. č. 66/2022 Sb.) - uznávání zranitelnosti - aktualizace 20.7.2023

Pokud cizinec s DO má průkaz o invaliditě/zdravotním postižení z Ukrajiny, předloží jej na ÚP (k žádosti o HUD). Pokud osoba s DO tento doklad nemá, může požádat ČSSZ o posouzení zdravotního stavu.
Okresní správa sociálního zabezpečení na žádost cizince s dočasnou ochranou posoudí, zda je tento cizinec osobou se zdravotním postižením. OSSZ posoudí zdravotní stav a vyhotoví posudek. Postupuje obdobně jako při posuzování zdravotního stavu a vyhotovení posudku pro účely průkazu osoby se zdravotním postižením.
Posouzení zdravotního stavu podle Lex Ukrajina nelze uplatnit pro potřeby zákona o zaměstnanosti a na osobu s DO, která bude posudkem OSSZ disponovat, nelze pohlížet jako na osobu se ZP ve smyslu §67 zákona o zaměstnanosti (např. pro zprostředkování zaměstnání pro osoby se ZP). Posouzení nezakládá nárok na žádnou jinou dávku. Posudek není potvrzením o invaliditě ani neslouží pro vydání jiného českého průkazu (např. OZP).
Žádost je možné podat výhradně elektronicky prostřednictvím . Na je umístěn odkaz na formulář.
K vyplnění formuláře je třeba se přihlásit pomocí elektronické identity (jako u humanitární dávky).
Formulář obsahuje identifikaci žadatele, dotazník pro upřesnění zdravotního postižení a kontakt na českého ošetřujícího lékaře/zdravotnické zařízení. K žádosti je třeba přiložit české lékařské zprávy, na jejichž základě bude možné posoudit zdravotní stav a vyřídit žádost.
Žádost je třeba vyplnit v českém jazyce. Formulář je dvojjazyčný (názvy polí i pokyny jsou uvedeny i ukrajinsky).
Zpracovaný posudek bude žadateli dostupný na ePortálu ČSSZ. Výsledek posouzení sdělí OSSZ elektronicky též Úřadu práce ČR.
Zdravotní stav bude posuzován k datu podání žádosti, nikoliv do minulosti.
Posudek bude vydán ve lhůtě 45 dnů.
pro účely HUD a poskytnutí bezplatného ubytování byla od května 2023 elektronická žádost o HUD doplněna otázkou, zda je žadatel o HUD osobou invalidní - aktuálně jde o formu čestného prohlášení, které bude u osob, které nemají doklad o invaliditě z Ukrajiny, akceptováno i v červenci 2023 (a možná i v srpnu)
HUD nelze vyhodnocovat zpětně. Zřejmě se tedy stane, že žadatelé o posouzení nedostanou plnou výši HUD, dokud nezískají posudek (resp. dokud nebude údaj o zranitelnost předán ÚP). A to i pokud v jednom měsíci požádají o HUD a pak teprve získají posudek, nebude již možnost zpětně žádost opravit a zranitelnost uplatnit. Je třeba využít možnosti čestného prohlášení o invaliditě v HUD (možnost vytvořená pro červenec 2023), že jde o osobu s ZP, a být tak v kategorii zranitelných.
Stejně tak - pokud nesplňují jiné kritérium zranitelnosti - nebudou mít žadatelé o posouzení do vystavení posudku nárok na bezplatné humanitární ubytování. Resp. nárok získají až od následujícího měsíce, kdy bude informace propsána do HUMPO. I zde je třeba využít možnosti čestného prohlášení o invaliditě v HUD (možnost vytvořená pro červenec 2023), že jde o osobu s ZP, a být tak v kategorii zranitelných.
Opravné prostředky proti posudku o zdravotním stavu nejsou přípustné. Je možnost podat novou žádost s novou zdravotnickou dokumentací.
Letáky ČSSZ k posuzování zdravotního stavu: - .

Podpora bydlení a ubytování uprchlíků od 1.7.2023

Pravidla - stručný přehled -

(aktualizováno po webináři 20.4.2023)
systém podpory rozlišuje:
BYDLENÍ v bytech a domech (určených pro trvalé bydlení/kolaudovaných jako byt) a
UBYTOVÁNÍ v zařízeních, která nejsou určena pro trvalé bydlení (ubytovny, hotely, koleje, rekreační zařízení) - zda jde o bydlení, nebo ubytování, je dáno kolaudačním rozhodnutím stavby
Evidence osob v humanitárním ubytování HUMPO
objekty vhodné pro ubytování mohou být podle zákona 65/2022 Sb. evidovány v HUMPO, a to na základě písemné smlouvy s krajem
objekty určené pro trvalé bydlení v HUMPO být evidovány nemohou a uprchlíci v nich bydlící uzavírají s majitelem/ubytovatelem soukromoprávní (obvykle nájemní) smlouvu
z HUMPO byly vyřazeny dosud zařazené objekty určené k bydlení (byty a domy) a jsou-li jejich obyvateli osoby spadajících do zranitelných skupin, dojde k jejich “přeubytování” do objektů v HUMPO
Bezplatné UBYTOVÁNÍ v rámci HUMPO bude pro dospělé osoby mimo zranitelné skupiny zastropováno na 150 dní od udělení DO (vztahuje se to na všechny držitele DO, i na ty, kdo nouzové ubytování nikdy nevyužili). Po 150 dnech mohou uprchlíci uzavřít s ubytovatelem nájemní smlouvu a své ubytování hradit. MV vypracovalo , o přehledně informuje na svém webu.
Pracující (s nízkými příjmy) a registrovaní uchazeči o zaměstnání na ÚP budou mít po uplynutí doby bezplatného ubytování nárok na uplatnění započitatelných nákladů na ubytování, které vstupují do konečné výše HuD, tj. pokud budou mít nárok na HUD, mohou získat i náklady na ubytování v rámci HUD. Náklady na ubytování jsou dány ve výši 2.400 Kč na osobu/měsíc.
BYDLENÍ: Nově není vyplácen žádný příspěvek pro solidární domácnosti, uprchlíci musí své ubytování hradit sami. Pokud mají nízké příjmy, mohou uplatnit započitatelné náklady na bydlení/ubytování, které vstupují do výpočtu do konečné výše HuD. Pokud budou mít nárok na HUD, mohou získat i náklady na bydlení v rámci HUD. Náklady na bydlení jsou dány ve výši 3.000 Kč na osobu/měsíc pokud je nájemní byt v evidenci MPSV, nebo ve výši 2.400 Kč na osobu/měsíc pro byty mimo Evidenci.
Vzniká nová pro byty pronajaté uprchlíkům - pokud majitel svůj byt registruje, může držitel DO uplatnit při výpočtu konečné výše HuD plnou výši možných započitatelných nákladů na bydlení.
Uznatelné náklady na bydlení a ubytování jsou stanoveny
pro osoby bydlící v bytech evidovaných v nové evidenci bytů = 3.000 Kč na osobu, max. pro 5 osob
pro osoby bydlící v bytech neevidovaných v nové evidenci bytů a ubytovaných jinde = 2.400 Kč na osobu, max. pro 5 osob
Uznatelné náklady lze získat jedině jako součást HUD, která se počítá pomocí vzorce “dávka + náklady na bydlení/ubytování - příjmy”, nejde tedy o samostatnou dávku, ale o dopočet podle uvedeného vzorce (podrobně k tomu v sekci )

Bydlení v bytech

Od 1.7.2023 není vyplácen žádný příspěvek pro solidární domácnosti, uprchlíci musí své ubytování hradit sami. Ubytovatel se musí s uprchlíky domluvit na nájmu.
Zavádí se nová majitelů nemovitostí, kteří je pronajali ukrajinským uprchlíkům. Evidenci spravuje MPSV (§ 6a zák. č. 66/2022 Sb.) - do evidence majitelé bytů vkládají byty poskytované osobám s DO k samostatnému bydlení; není možné do evidence zadávat i byty, které ubytovatel s uprchlíky sdílí (čekáme na vyjasnění ze strany MPSV).
Smyslem evidence je umožnit MPSV přehled o bytech a ubytovaných osobách, na jehož základě může být osobě s DO při výpočtu konečné výše HuD zohledněny započitatelné náklady na bydlení v plné výši. Podmínky zápisu do evidence
musí jít o byt (soubor místností nebo samostatná obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu užívání určeny podle stavebního zákona nebo jsou zkolaudovány jako byt.
zapsat byt do evidence může pouze jeho vlastník
zápis se provádí elektronicky, pomocí digitální identity (identita občana, bankovní identita...)
vlastník bytu do evidence zadává: své identifikační údaje, adresu bytu a číslo bytu (pokud existuje), písemný právní titul k užívání bytu a identifikační údaje cizinců s dočasnou ochranou, kterým byl byt k bydlení poskytnut, číslo vízového štítku a údaje o začátku a ukončení bydlení.
Držiteli DO mohou být při výpočtu konečné výše HuD zohledněny započitetelné náklady na bydlení/ubytování, a to tehdy, pokud bude mít z důvodu nízkých/žádných příjmů na dávku nárok. Tj. konečná výše HuD bude pro každého rozdílná, záleží na výsledu výpočtu dle stanoveného vzorce dávka + náklady na bydlení/ubytování - příjmy = ? (podrobně k tomu viz výše v sekci humanitární dávka)
pokud bude držitel DO bydlet v bytě zapsaném v nové evidenci bytů MPSV, mohou mu být při výpočtu konečné výše HuD zohledněny započitatelné náklady na bydlení ve výši stanovené nařízením vlády ( 3 tis. Kč na osobu, max pro 5 osob)
pokud držitel DO bude bydlet v bytě, který v evidenci zapsán nebude, mohou mu být při výpočtu konečné výše HuD zohledněny započitatelné náklady na ubytování ve výši 2.400 Kč na osobu (80 % plné částky). Podmínkou je, že osoba je výdělečně činná nebo v evidenci uchazečů o zaměstnání (příp. spadá do kategorie zranitelných osob).
zák. č. 66/2022 Sb. počítá s existencí příspěvku pro solidární domácnosti v případě domácností, v nichž uprchlíci žijí společně s ubytovateli - výše příspěvku má být stanovena nařízením vlády. S vyplácením příspěvku se ale prakticky nepočítá, žádné nařízení nebude schváleno, a tak ani ustanovení o solidárním příspěvku pro sdílené solidární domácnosti zřejmě nebude aktivováno. Lze postupovat podle započitatelných nákladů na ubytování, které se rozhlední při výpočtu konečné výše HuD (viz vzorec pro výpočet dávky: dávka + náklady na bydlení/ubytování - příjmy = ?). V případě společného bydlení nebude možné byt registrovat v Evidenci.

Humanitární (dříve nouzové) ubytování (účinné od 1.7.2023)

Web MV: - pravidla, možnosti přeubytování
původní termín “nouzové ubytování” se přestává používat
kapacity ubytování v krajích zajišťují hejtmani a primátor hl. m. Prahy, rozsah kapacit ubytování stanoví Vláda

Zařazení objektu do HUMPO

Objekty pro ubytování musí být zařazeny v systému evidence ubytování (HUMPO) na základě písemné smlouvy mezi ubytovatelem a krajem.
V HUMPO mohou být pouze objekty, které nejsou určeny k trvalému bydlení nebo nejsou zkolaudované jako byt. To, zda je objekt určen k trvalému bydlení, je dáno kolaudačním rozhodnutím. To je dokument, kterým majitel prokáže, že jeho objekt není určen trvalému bydlení, a tím splňuje ustanovení zákona č. 65/2022 Sb, a tedy může být nadále zařazen v HUMPO. Krajský úřad bude při prodlužování smluv s ubytovateli vycházet z kolaudačního rozhodnutí a může smlouvu s ubytovatelem neprodloužit. Rekreační stavby, jejíž parametry odpovídají účelu rekreace, a jejichž primárním účelem není trvalé bydlení, mohou v HUMPO zůstat. Vždy je na majiteli objektu, aby prokázal, že splňuje zákon.
provozovatel ubytování je povinen po dobu zařazení v evidenci (HUMPO) umožnit v objektu zařazeném v evidenci poskytování ubytování v rozsahu zapsané kapacity, zapisovat každý třetí den do evidence údaj o aktuálně volné kapacitě ubytování a zapisovat do evidence údaj o opuštění ubytování.

Ubytování přiděluje pouze KACPU, nelze jej domluvit samostatně

Přidělení ubytování, změnu ubytování a vyřazení osoby z ubytování zabezpečují Ministerstvo vnitra, Hasičský záchranný sbor či Policie ČR, a to prostřednictvím HUMPO.
Ubytování se od 1.4.2023 přiděluje pouze na určeném pracovišti zázemí (KACPU). Není tedy možné, aby se osoby s DO samostatně domluvily s ubytovatelem, ubytovaly se a následně byly zapsány do HUMPO.
Po přidělení ubytování obdrží osoba s udělenou dočasnou ochranou písemnou “Informaci o přidělení ubytování” obsahující její identifikační údaje, adresu přiděleného ubytování, adresu a identifikační údaje provozovatele ubytovacího zařízení a poučení o důsledcích odmítnutí přiděleného ubytování a opuštění ubytování.
Ubytovaná osoba může ubytování odmítnout jen z vážných důvodů
Ubytování nebytového typu bude bezplatně poskytováno pouze 150 dní od udělení DO (vztahuje se to na všechny držitele DO, i na ty, kdo nouzové ubytování nikdy nevyužili). Pokud osoba bez vážného důvodu odmítne přidělené ubytování nebo ubytování opustí (více než 10 dní ubytování vez udání důvodu nevyužívá), pohlíží se na ni tak, že vyčerpala dobu 150 dnů od udělení DO
maximální doba se nevztahuje na osoby, které splňuje podmínky pro přiznání humanitární dávky a zároveň patří do zranitelných skupin (děti do 18 let, studující do 26 let, pečující o dítě do 6 let, těhotné ženy, osoby starší 65 let, osoby se zdrav. postižením, pečující o osoby se zdrav. postižením) - informace o zranitelných skupinách předává Ministerstvu vnitra Ministerstvo práce a sociálních věcí a bude zobrazována v HUMPO
po dovršení doby bezplatného ubytování budou moci osoby výdělečně činné nebo registrované na ÚP jako uchazeči o zaměstnání při výpočtu konečné výše HuD uplatnit započitatelné náklady na ubytování. Tj. konečná výše HuD bude pro každého rozdílná, záleží na výsledu výpočtu dle stanoveného vzorce dávka + náklady na bydlení/ubytování - příjmy = ? (podrobně k tomu viz výše v sekci humanitární dávka)
ubytovatel má nárok na paušální náhradu nákladů na ubytování za osoby ubytované bezplatně (tedy do 150 dnů ode dne udělení DO a pro zranitelné skupiny) (nařízení )
KACPU není kontaktním místem pro ubytovatele ve věci otázek týkajících se poskytování ubytování, tím je příslušný krajský úřad, se kterým má ubytovatel uzavřenou smlouvu
Od 1. 4. vstupuje v platnost pouze povinnost ubytovatele označit v HUMPO volné kapacity nouzového ubytování ve svém zařízení, nárok uprchlíka na pouze jednu nabídku ubytování a možnost ubytovatele ukončit ubytování osobě, která se bez udání důvodu nezdržuje v ubytovacím zařízení déle než 10 dní.

Přeubytování (změna zařízení HUMPO)

Za běžných okolností není možné změnit přidělené ubytovací zařízení. Změna je umožněna pouze ze závažných důvodů, které zásadně komplikují nebo znemožňují pobyt v ubytovacím zařízení, a které vznikly nezávisle na vůli osoby s DO. Za závažný důvod není považována například práce či docházka do školního zařízení v jiném místě.
Co je závažný důvod:
Ubytování nesplňuje zdravotní potřeby osoby nebo potřebu sociální služby, např. nemá bezbariérový přístup nebo není v blízkosti dostupná potřebná speciální služba. Je třeba kontaktovat příslušné KACPU a doložit existenci závažných důvodů. KACPU může přidělit státní humanitární ubytování v jiném zařízení.
Ubytovací zařízení již dále nebude poskytovat státní humanitární ubytování. V takovém případě budou osoby s DO včas kontaktovány ze strany ubytovatele a KACPU jim přidělí nové ubytovací zařízení.
Společný život blízké rodiny. Pokud část členů blízké rodiny může využívat státní humanitární ubytování i po uplynutí 150 dnů (jsou uznáni jako zranitelné osoby), ale část ne, musí rodina najít ubytovatele, který umožňuje bydlení obou skupinám (je v HUMPO a má kapacitu i pro osoby s DO-samoplátce). Je třeba, aby si rodina sama aktivně našla vhodné ubytovací zařízení. Následně je možné na KACPU požádat o přesun zranitelných členů rodiny do tohoto nového ubytovacího zařízení. Samotné KACPU neposkytuje asistenci s hledáním nových ubytovacích zařízení osobám, které nespadají do kategorie zranitelných osob, ani neověřuje jejich volné kapacity.

Opuštění ubytování (metodická upřesnění)

Osoba, která oznámila odcestování na Ukrajinu i s předpokládaným návratem, neztrácí nárok na nouzové ubytování (pokud jej má podle lex Ukrajina).
Nárok na zajištění ubytování ztrácí ubytovaná osoba, která ubytování přestala využívat bez uvedení důvodu po dobu delší než 10 dnů, nebo osoba, která se nevrátila ve sděleném termínu a nesdělila důvody (nedomluvila se dále s ubytovatelem). 
Zákon nestanoví formu sdělení o odcestování, doporučuje se využívat písemné formy.
Po dobu, po kterou osoba dočasně nevyužívá ubytování, nemá provozovatel nárok na paušální náhradu nákladů na ubytování.
V případě věcí zanechaných ubytovanou osobou v ubytovacím zařízení, které bezdůvodně opustila, či se do něj nevrátila, doporučujeme provozovateli provést dokumentaci stavu těchto věcí a v případě věcí, které mají zjevnou hodnotu, jejich umístění do vhodných prostor, kde by si je mohla osoba po stanovenou dobu vyzvednout. Na danou situaci lze obdobně vztáhnout § 2296, odst. 1 občanského zákoníku, který stanovuje, že o věci zanechané v bytě bývalým nájemníkem je nutno se starat pouze po nezbytně dlouhou dobu, případně se lze přiměřeně řídit pravidly stanovenými v ubytovacích řádech, pokud s nimi byla ubytovaná osoba seznámena. Při určení nezbytně dlouhé doby lze vycházet právě z lhůty 10 dnů, s níž zákon č. 65/2022 Sb. spojuje ztrátu nároku na další zajištění ubytování.

Vystěhování z ubytování

Pokud nezranitelné osoby odmítají opustit současné ubytování (byly ubytovány přes účinností Lex 5), hrozí zde spory o finanční náhradu za ubytování.
Osoby, které ztratí nárok na bezplatné ubytování podle zákona č. 65/2022 Sb. a nedohodnou si jinou formu ubytovacího vztahu s ubytovatelem, nadále nemají právní titul k využívání ubytovacího zařízení a ztrácí přímo ze zákona oprávnění k jeho dalšímu užívání.
V případě, že by takto ubytovaná osoba odmítala ubytování opustit, je ubytovatel oprávněn tuto osobu vystěhovat, ovšem v souladu s postupy dle českého právního řádu.
Byť tato osoba nemá žádný právní titul k užívání ubytovacího zařízení, naplňuje tento druh ubytování soudní definici obydlí, jehož užívání je chráněno domovní svobodou a zásah do této svobody lze realizovat pouze na základě zákona a v mezích rozhodnutí soudu.
Ubytovatel proto není v žádném případě oprávněn vystěhovat osobu svépomocí (vyklizení věcí z objektu, výměna zámků…), nebo ji k opuštění objektu nutit nepřímým nátlakem (odpojení služeb, energie, vody apod.). Takový postup by mohl naplňovat znaky trestného činu podle § 178 Porušování domovní svobody.
Pokud osoba odmítá i přes výzvu ubytovatele objekt opustit, je nutno zajistit si tzv. exekuční titul k vyklizení nemovitých věcí v souladu s § 40 exekučního řádu.
Ubytovatel proto musí využít prostředků civilního práva, zejména pak žalobu na vyklizení nemovitosti. Žaloba na vyklizení se podává k okresnímu soudu, v jehož obvodu se nemovitá věc nachází, a podává ji vlastník nemovitosti. Lze využít také podání návrhu na předběžné opatření dle § 75 občanského soudního řádu.
Osoba, která by setrvávala v objektu i po pravomocném soudním rozhodnutí (po uplynutí soudem stanovené doby k vyklizení), by se mohla dopustit trestného činu podle § 208 odst. 1 trestního zákoníku Neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru.

Podpora poskytnutí dlouhodobě neobsazených bytů na trh s byty

Prostředky Státního fondu podpory investic lze od 1.4.2023 použít i na podporu poskytnutí dlouhodobě neobsazeného bytu do nájmu nebo podnájmu. (zák. č. 211/2000 Sb., § 3, odst. 1p)

Pobyt na území ČR

Dočasná ochrana

Okruh cizinců, na něž se dočasná ochrana vztahuje:
občané Ukrajiny, kteří pobývali na Ukrajině před 24. únorem a poté zemi opustili či kteří 24. února oprávněně pobývali v ČR na základě bezvízového styku nebo krátkodobého víza
osoby bez státní příslušnosti a držitelé mezinárodní ochrany na Ukrajině, kteří pobývali na Ukrajině před 24. únorem a poté zemi opustili
rodinní příslušníci výše zmíněných skupin, kteří spolu s nimi před 24. únorem pobývali na Ukrajině. Na rodinné příslušníky se pohlíží striktní perspektivou českého cizineckého práva. Nevztahuje se tedy například na nesezdané páry, nýbrž pouze manžele, registrované partnery, nezletilé děti a příbuzné na péči a žijící v rodině.
česká úprava rozšiřuje tento okruh o cizince s trvalým pobytem na Ukrajině, kteří nemohou vycestovat do země původu (či předchozího trvalého pobytu u osob bez státní příslušnosti), z důvodu hrozby skutečného nebezpečí podle § 179 odst. 2 zákona o pobytu cizinců.
Dočasná ochrana měla původně trvat jeden rok, a byla prodloužena do 31.3.2024 (§7b). Další prodloužení bude podléhat dalšímu rozhodnutí Rady.
O dočasnou ochranu je možné požádat v jakékoliv zemi EU (kromě Dánska). Vydané vízum cizince opravňuje k cestování po celém schengenském prostoru stejně jako u bezvízového styku během 90 dní ze 180. Vstup na trh práce, sociální zabezpečení a další podmínky života uprchlíků v jiných státech EU jsou upraveny legislativou jednotlivých států. V České republice cizinci, jimž byla dočasná ochrana udělena v jiném členském státě, volný vstup na trh práce mít nebudou.
Přechod na jiné pobytové oprávnění kromě sloučení rodiny není možný a ani se to nechystá.
Oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany zaniká
podáním žádosti o dočasnou ochranu nebo udělením dočasné ochrany v jiném členském státě EU, nebo
podáním žádosti o mezinárodní ochranu v jiném členském státě EU,
udělením víza k pobytu nad 90 dnů, povolení k pobytu nebo mezinárodní ochrany na území České republiky nebo v jiném státě.

Řízení o udělení dočasné ochrany a postavení držitelů

Dočasnou ochranu uděluje Ministerstvo vnitra (OAMP) nebo Policie ČR (cizinecká policie).
V rámci zákona o pobytu cizinců (který se aplikuje ve věcech, které neupravuje zákon o dočasné ochraně) se na institut dočasné ochrany pohlíží jako na vízum k pobytu nad 90 dní za účelem strpění.
Ministerstvo a Policie jsou oprávněni stanovit místo podání žádosti, aby šlo předcházet lokálnímu zahlcení.
Žádost o dočasnou ochranu je nepřijatelná, pokud ji cizinec podal již v jiném členském státě EU, není podána osobně nebo je podána neoprávněnou osobou. Od nutnosti osobního podání žádosti je možné kvůli důvodům zvláštního zřetele upustit. V případě nepřijatelnosti žádosti je cizinci sdělen důvod, zákon nestanovuje povinnost písemného vyrozumění a vylučuje soudní přezkum (není činěno rozhodnutí).
K podání žádosti o udělení dočasné ochrany se předkládá tiskopis (je možné jej předem vyplnit online), cestovní doklad, pokud jím žadatel disponuje, a fotografie (na vyžádání, MV i PČR můžou pořídit fotografii). Pokud osoba nemá platný cestovní doklad a prokáže, že nemůže získat cestovní doklad u příslušných orgánů země původu, vydá se jí nový (pokud to kapacita úředního místa dovolí). Cizinec je povinen předložit fotografii.
K podání žádosti o udělení dočasné ochrany je třeba předložit doklad o ubytování (kromě uprchlíků, kterým bylo ubytování zajištěno orgánem krizového řízení). Není nutno mít ověřený podpis majitele nemovitosti.
Rozhodnutí o dočasné ochraně lze vydat ve lhůtě do 60 dnů od podání žádosti.
Dočasná ochrana je cizinci vyznačována vízovým štítkem do cestovního dokladu. Pokud štítek nemůže být vydán na místě, udělení víza bude zaznamenáno do cestovního dokladu nebo mimo něj razítkem či ručně. V případě, že žádosti nebude možné na místě vyhovět, cizinci bude vydáno osvědčení o podání žádosti.
Od 1.1.2023 se budou vyznačovat štítky s dobou platnosti do 31.3.2024.
Držitelům dočasné ochrany nejsou přidělována rodná čísla.
Uprchlíci z Ukrajiny mají povinnost hlásit místo pobytu v ČR, můžou za tím účelem využít interaktivní formulář na . Změnu pobytu na území ČR je třeba hlásit Ministerstvu vnitra do 3 pracovních dnů. Týká se to změny pobytu delší než 15 dnů.
Pokud se držitel dočasné ochrany nezdržuje na ohlášené adrese déle než 15 dní, může mu být zrušen údaj o hlášeném pobytu v informačním systému MV.
Žádost o oprávnění k pobytu na území ČR podaná na zastupitelském úřadu na Ukrajině je nepřijatelná. Výjimky může stanovit Vláda ČR nařízením (§5a)

Prodloužení dočasné ochrany do 31.3. 2024 (§7b, zák. 65/2022 Sb.)


Nová žádost o udělení dočasné ochrany (§ 7d)

Pokud je někomu udělena DO podruhé (například pokud se vzdal DO při návratu na Ukrajinu a poté, co znovu o DO požádal) má právní postavení podle zákona 65, které měl k evidovanému poslednímu dni jejího požívání. Doba, po kterou cizinec udělenou dočasnou ochranu nepožíval, není považována za dobu pobytu na území České republiky na základě dočasné ochrany.

Jiné typy pobytu

Mezinárodní ochrana

Řízení ve věci mezinárodní ochrany se po dobu trvání dočasné ochrany přerušuje (cizinec není v postavení žadatele o MO, a to ani během soudního řízení) a výkon trestu vyhoštění odkládá.
Držitelé i žadatelé o dočasnou či mezinárodní ochranu v ČR či jiném státě EU nemohou na zastupitelských úřadech požádat o jakýkoliv typ víza či pobytového oprávnění.

Vízum za účelem strpění (dva druhy 1/ dočasné, než se začala udělovat DO a 2/ podle §33, 1/a ZPC pro ty, kdo byli v ČR před 24.2. a nemohou se vrátit)

1/ Uprchlíci z Ukrajiny, kteří získali speciální dlouhodobé vízum za účelem strpění (s kódem D/VS/u) před dnem nabytí účinnosti Lex Ukrajina, jsou pro účely zákona považováni za držitele dočasné ochrany (mají stejný přístup k zdravotním službám, trhu práce atp.).
2/ držitelé víza za účelem strpění podle §33 odst. 3 zákona o pobytu cizinců na území ČR - zůstává možnost vycestování z území a přibývá

Zdravotní pojištění

Uprchlíci z Ukrajiny (držitelé dočasné ochrany) jsou již ode dne vstupu na území ČR pojištěnci veřejného zdravotního pojištění (pokud jim oprávnění k pobytu bude vydáno do 30 dní od vstupu, v opačném případě jsou pojištěnci 30 dní před vydáním). Vzhledem k nově zavedené lhůtě 60 na vydání dočasné ochrany se uprchlíci mohou ocitnout prvních 30 dní bez zdravotního pojištění (pokud řízení bude trvat více než 30 dní).
Přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění se vztahuje i na děti rodičů z Ukrajiny narozené na území ČR po 24. 2. (po dobu maximálně 60 dnů či než dojde k vyřízení dočasné ochrany).
Zákon se vztahuje retroaktivně i na ty, kterým byly zdravotní služby poskytnuty před přijetím tohoto zákona.
Po uplynutí 150 dnů od udělení dočasné ochrany se na osobu s DO ve věku od 18 do 65 let pohlíží jako na osobu s trvalým pobytem. Tito držitelé DO již nebudou automaticky zařazení mezi pojištěnce, za které platí zdravotní pojištění stát. Samostatně tak musí řešit otázku placení pojistného na zdravotního pojištění a oznámit zdravotní pojišťovně důvod pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za něj pojistné. Státními pojištěnci na VZP zůstávají i po 150 dnech ty osoby, jejichž závažný zdravotní stav dlouhodobě neumožňuje výkon práce a tuto skutečnost doloží zdravotní pojišťovně výpisem ze zdravotnické dokumentace.
Děti ve věku do 18 let nadále zůstávají státními pojištěnci
Dospělí od 18 do 65 let (včetně) musí řešit otázku placení pojistného na zdravotního pojištění:
studenti od 18 do 26 let, kteří studují na středních a vysokých školách v ČR nebo na Ukrajině, se pro účely zdravotního pojištění považují za nezaopatřené děti. Pojistné hradí stát. Studenti musí pojišťovně doložit potvrzení o studiu nebo čestné prohlášení o studiu.
zaměstnanci v pracovním poměru, ze kterého je odváděno zdravotní pojištění, nemusí pojišťovně nic hlásit - oznamovací povinnost má zaměstnavatel, ten také odvádí zdravotní pojištění
osoba pečující celodenně o dítě/děti (pečuje o jedno dítě ve věku do 7 let, nebo o dvě a více dětí ve věku do 15 let): doloží zdravotní pojišťovně doklady o věku dětí a o vztahu k dítěti (rodič, opatrovník) + čestné prohlášení, že má dítě v péči, pak platí pojistné stát - přesné podmínky viz
osoba pečující o osobu závislou na péči a osoba se zdravotním postižením, která může pracovat: může se evidovat na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, pak platí pojistné stát - pojišťovně doloží potvrzení o evidenci na ÚP (možná bude v budoucnu řešeno hlášením z ÚP na ZP, zatím pojištěnec musí informovat pojišťovnu sám), viz
osoba, jejíž závažný zdravotní stav dlouhodobě neumožňuje výkon práce, je státním pojištěncem, musí doložit lékařské potvrzení, jehož závěr stanoví, že její zdravotní stav je dlouhodobý stav znemožňující výkon zaměstnání (viz postup níže); je možné zařazení zpětně od 1.4.2023, potvrzení lze doložit max 3 měsíce zpětně, viz
OSVČ - plátcem zdravotního pojištění je pojištěnec, standardně se hlásí k pojišťovně
osoba bez zdanitelných příjmů - plátcem zdravotního pojištění je pojištěnec, musí skutečnost oznámit zdravotní pojišťovně a platit pojistné ve výši 2187 Kč měsíčně
Dospělí od 65 let nadále zůstávají státními pojištěnci
Postup dle dosavadních zkušeností u VZP, jak u VZP doložit, že závažný zdravotní stav dlouhodobě neumožňuje výkon práce (v dubnu a květnu se nejprve šlo na pojišťovnu a pak na ÚP, teď je to obráceně):
Je třeba si zajistit aktuální lékařské potvrzení od OL (ošetřujícího lékaře) v ČR, jehož závěr musí být “jedná se o dlouhodobý stav znemožňující výkon zaměstnání
navštívit ÚP s potvrzením od lékaře a odhlásit se z ÚP jako uchazeč o zaměstnání
navštívit VZP/pojišťovnu s doprovodem interkulturního pracovníka (nebo kdokoliv, kdo mluví česky, není ani zásadní tlumočení do ukrajinštiny, ale to, aby úřednice mohla vše probrat v češtině a aby klient věděl, co se řeší). Během schůzky se vyplní čestné prohlášení – je vytisknuto zaměstnancem VZP a jsou tam už předvyplněna všechna data – klient musí zkontrolovat a dopisuje svůj telefon, email, datum a podpis. Data v čestném prohlášení jsou generována na základě předložení kartičky pojištěnce – nutné vzít s sebou! Na základě předložených dokumentů zaměstnanec VZP převádí klienta do kategorie osob, za které hradí pojištění stát – bez nutnosti stanoviska revizního lékaře. Návštěva končí vydáním potvrzení o tomto stavu – převedení do kategorie pojištěnců, za které platí pojistné stát. Pokud pracovník potvrzení (papír A4) nevydá, je nutné poprosit o kopii čestného prohlášení – kompletně vyplněného, podepsaného a ideálně s razítkem VZP.


Speciální stránka VZP ke zdravotnímu pojištění podle Lex Ukrajina
Člověk v tísni: Časté otázky a odpovědi ke zdravotnímu pojištění - ,
VZP posílí infolinku 1221, která bude připravená na dotazy.

Poskytování ambulantní péče mimo zdravotnické zařízení (§ 7aa zák. 65/2022)

vláda může vyhlásit stav zdravotního ohrožení a umožnit poskytování ambulantní péče i mimo zdravotnické zařízení osobám s DO, zejména v nouzovém ubytování
poskytování ambulatní péče mimo zdravotnická zařízení musí povolit krajský úřad, na základě opatření, ve kterém Ministerstvo zdravotnictví vyhlásí obory péče, v nichž lze ambulantní péči mimo zdrav. zařízení povolit
zdravotní služby budou hrazeny zdravotní pojišťovnou na bázi paušální platby za den poskytování služby (úhradu upravuje § 7aa, odst. 4, zák. 65/2022)

Vycestování na Ukrajinu a odhlášení ze zdravotního pojištění:

Pokud státní příslušník Ukrajiny, který je pojištěncem v rámci veřejného pojištění, odcestuje na Ukrajinu, může o tom učinit písemné prohlášení u pojišťovny, u které je pojištěn, a to i zpětně. V takovém případě není povinen platit pojistné a nemá nárok na poskytování zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění. Po návratu do ČR se musí znovu přihlásit k pojištění a doložit pobyt na Ukrajině. Úprava o 6 měsících nepřetržitého pobytu mimo ČR (v zákoně o veř.zdr.poj.) se nepoužije. Pokud se pojištěnec státní příslušník Ukrajiny odhlášený před 24. 2. vrátí do ČR dřív než za 6 měsíců, není povinen doplatit pojistné, pokud nečerpal zdravotní služby a doloží pobyt na Ukrajině.
Pozor: zpětně může vycestování na Ukrajinu nahlásit pouze občan Ukrajiny, který nemá dočasnou ochranu (toto opatření je nastaveno pro občany Ukrajiny, kteří odjeli bojovat). Naopak držitelé dočasné ochrany musí odjezd na Ukrajinu (odhlášení z pojištění) hlásit předem. Tedy 1/ nejprve je třeba doručit pojišťovně odhlášení z VZP a teprve pak 2/ není povinnost platit pojistné. VZP připouští oznámení prostřednictvím formuláře.

Trh práce

Uprchlíci z Ukrajiny (držitelé dočasné ochrany) jsou vnímáni jako lidé s trvalým pobytem a mají volný vstup na trh práce. Zaměstnavatel musí o jejich nástupu do zaměstnání informovat krajskou pobočku ÚP.
Držitelé dočasné ochrany budou moci být podpořeni v rámci aktivní politiky zaměstnanosti (společensky účelné pracovní místo, příspěvek na veřejně prospěšné práce, možnost uhrazení rekvalifikace a podpory při rekvalifikaci), podpora z APZ ale není nároková, záleží na rozpočtové kapitole MPSV.
Případný nárok na podporu v nezaměstnanosti se řídí zákonem o zaměstnanosti a je třeba splnit stanovené podmínky: doložit získání doby důchodového pojištění z výdělečné činnosti v délce nejméně 12 měsíců, a to v období posledních 2 let před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. Doba pojištění z Ukrajiny bude zohledňována, pokud bude doložena, a to podle smlouvy ČR s Ukrajinou.
U náhradní doby zaměstnání se zohledňují pouze skutečnosti, které probíhaly na území ČR.

Zjednodušení přístupu na trh práce profesionálů některých zdravotnických oborů

Psycholog ve zdravotnictví

Pro získání odborné způsobilosti k výkonu povolání psychologa ve zdravotnictví je třeba absolvovat akreditovaný kvalifikovaný kurz Psychologa ve zdravotnictví. Novela ruší omezení provádění akreditovaných kvalifikačních kurzů jen na vysoké školy, ale umožní jeho provádění i jiným akreditovaným zařízením.

Součinnost zaměstnavatelů

zaměstnavatel je povinen, je-li vyzván krajskou pobočkou Úřadu práce, zaslat ÚP potvrzení o výši příjmu žadatele nebo dalších osob uvedených v žádosti o dávku (§ 7)

Evidence zaměstnávání osob s dočasnou ochranou

změna zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (§ 136, 139, 140)
Česká správa sociálního zabezpečení vede Evidenci zaměstnanců s dočasnou ochranou v rámci registru pojištěnců nemocenského pojištění podle § 122 zákona o nemocenském pojištění
zaměstnavatel (fyzická nebo právnická osoba) je povinen do této evidence do 8 dnů nahlásit nástup zaměstnance, cizince s dočasnou ochranou,
v pracovním poměru nebo
činného na základě dohody o pracovní činnosti, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu podle zákona o nemocenském pojištění, nebo
zaměstnance s dočasnou ochranou činného na základě dohody o provedení práce
zaměstnavatel je povinen hlásit změnu údajů uvedených v oznámení o nástupu zaměstnance s DO a nahlásit den skončení zaměstnání zaměstnance s dočasnou ochranou
Povinnosti zaměstnavate zaměstnávajícího pouze zaměstnance s dočasnou ochranou:
§ 136 odst.4: “Zaměstnavatel, který není povinen se přihlásit do registru zaměstnavatelů podle § 93 zákona o nemocenském pojištění a který zaměstnává pouze zaměstnance s dočasnou ochranou uvedené v odstavci 3, je povinen se přihlásit do registru zaměstnavatelů vedeného Českou správou sociálního zabezpečení podle § 123 zákona o nemocenském pojištění nejpozději do 8 kalendářních dnů ode dne nástupu tohoto zaměstnance s dočasnou ochranou do zaměstnání, a to způsobem uvedeným v § 93 zákona o nemocenském pojištění. Stejným způsobem je zaměstnavatel povinen ohlásit změnu údajů, které byl povinen uvést podle věty první, a to do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy tato změna nastala. Zaměstnavatel, který zaměstnává pouze zaměstnance s dočasnou ochranou uvedené v odstavci 3, je dále povinen se odhlásit z registru zaměstnavatelů podle § 93 zákona o nemocenském pojištění ve lhůtě do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy přestal být zaměstnavatelem těchto zaměstnanců s dočasnou ochranou, a to způsobem podle § 93 zákona o nemocenském pojištění.”
Pokud zaměstnavatelé nepslní povinnosti registrace zaměstnanců s DO, dopustí se přestupku.
SÚIP a ÚP jsou oprávněny pro účely své činnosti získávat od České správy sociálního zabezpečení údaje o nástupu a skončení zaměstnání osob s DO, druh výdělečné činnosti a název a sídlo zaměstnavatele.

V souladu s výše uvedenou registrační povinností se mění i zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, § 93 odst. 1 a § 94 odst. 1, který upřesňuje oznamování nástupu do zaměstnání, § 122 o registrech pojištěnců a § 123 o registrech zaměstnavatelů.


Sociální služby

Příchozím z Ukrajiny budou v případě jejich sociální/materiální nouze poskytovány všechny sociální služby bezplatně (včetně těch, které se standardně hradí). Tito lidé budou muset doložit špatné majetkové a sociální poměry dostupnými doklady nebo svým čestným prohlášením (nebude to tedy paušálně a automaticky pro všechny). Tyto náklady navíc má poskytovatelům kompenzovat stát.
Jako klienti soc. služeb musí uprchlíci z Ukrajiny splňovat podmínky dle zákona (nepříznivé sociální situace)

Práce v sociálních službách a dětských skupinách

Příchozí z Ukrajiny budou moci kvalifikaci potřebnou pro výkon pracovníka v sociálních službách či práci v dětských skupinách doložit čestným prohlášením (o bezúhonnosti a dosaženém vzdělání). Do šesti měsíců by ji měli doložit řádným způsobem a čestné prohlášení bude stačit pouze pokud to nebude možné a cizinec k tomu uvede důvod (bezúhonnost se bude dokládat výpisem z trestního rejstříku za dobu pobytu v ČR).

Dětské skupiny

Dnes platí příspěvek na místo v dětské skupině jen pro pracující/studující, po rodiči - držiteli dočasné ochrany nebude prokázání vazby na trh práce po dobu 6 měsíců (ode dne udělení ochrany) vyžadováno (nepracujícímu rodiči to umožní úřední zařizování apod.)
Pokud nezbytné úřední dokumenty či písemné prohlášení rodiče o svěření do péče chybí, za rodiče může být u dětí požívajících dočasnou ochranu považována pečující osoba i pouze na základě písemného čestného prohlášení. U prokázání zdravotní způsobilosti také postačí čestné prohlášení.
U firemních dětských skupin rodiče - uprchlíci z Ukrajiny nemusí být zaměstnanci dané firmy, využije se tak případná volná kapacita ve firemních dětských skupin.
I dětské skupiny založené během roku budou moci vstupovat do systému financování (odpadá povinnost žádat do konce ledna).

Školství

Souhrnný


Zákonem “Lex Ukrajina 2” se:

Prodlužuje doba platnosti všech pravidel Lex Ukrajina pro školství až do 31. srpna 2023, tj. do konce školního roku 2022/2023.
Ruší časové omezení výjimky z povinnosti prokazovat znalost českého jazyka pro pedagogické pracovníky z Ukrajiny a možnost jejich zaměstnávání na dobu určitou. Tato výjimka se tedy prodlužuje na dobu shodnou s platností celého zákona, tj. do 31. srpna 2023.
Automaticky ze zákona tedy dojde mimo jiné k prodloužení platnosti rozhodnutí příslušného správního orgánu ve věci zvýšení nejvyššího povoleného počtu dětí, žáků a studentů ve škole nebo školském zařízení zapsaného v rejstříku škol a školských zařízení provedeného podle Lex Ukrajina.

Mateřské, základní a střední školy

Žák je povinen zahájit povinnou školní docházku nebo povinné předškolní vzdělávání nejpozději 90 dnů ode dne udělení DO
Podle potřeb dítěte, žáka nebo studenta bude možné zčásti nebo zcela nahradit po dobu nezbytně nutnou vzdělávácí obsah, bez ohledu na soulad s rámcovým vzdělávacím programem. Bude tak možné poskytovat uprchlíkům z Ukrajiny intenzivní výuku češtiny či pomoc se začleněním do společnosti a psychosociální podporu.
Zákon stanovuje složitý systém umisťování dětí s povinnou školní docházkou do mateřských a základních škol s ohledem na kapacity, v jehož důsledku je možné, že ukrajinští uprchlíci budou chodit do školy v jiném kraji (pokud ředitel, zřizovatel ani krajský úřad cizince neumístí do školy, ministerstvo vybere krajský úřad a v součinnosti s ním ji určí). Situaci snad ulehčí umožnění navýšení povoleného počtu dětí, žáků a studentů vedeného v rejstříku škol i bez nutnosti plnit hygienické požadavky na prostorové podmínky.
Přednostně je třeba děti a žáky zařazovat do běžných tříd. Pokud není jiné uspořádání možné, lze zřídit třídu složenou výhradně z ukrajinských žáků. ředitelé jsou povinni postupně zapojovat děti a žáky do vzdělávání v běžných třídách.
Ve třídách, skupinách nebo odděleních, v nichž se budou vzdělávat výhradně uprchlíci z Ukrajiny, budou moci působit pedagogičtí pracovníci z Ukrajiny bez nutnosti znalosti českého jazyka.
Pro uprchlíky z Ukrajiny bude otevřen speciální termín zápisu do mateřských a základních škol od školního roku 2022/23, a to od 1. června 2022 do 15. července 2022.
Pokud žák nepřetržitě více než 15 dnů nenavštěvuje školu, do které nastoupil, a není jasný důvod nepřítomnosti, případně o něm škola nemá informace, může být (po prověření situace) ze školy vyřazen.
Ředitelé středních škol, konzervatoří i vyšších odborných škol mohou přijmout a zařadit cizince i do probíhajícího 1. ročníku.
Přijímací řízení na střední a vyšší odborné vzdělávání a konzervatoře:
Lhůta pro podání přihlášky ke střednímu vzdělávání pro příští školní rok se pro uprchlíky z Ukrajiny prodlužuje u maturitních oborů do 5. dubna a u ostatních oborů do 8. dubna 2022.
Při konání přijímacího řízení se navyšuje časový limit přijímací zkoušky o 25 % a bude možné jej skládat v českém, ukrajinském nebo anglickém jazyce podle výběru.
Doklad o splnění předchozího vzdělání může být nahrazen čestným prohlášením.
Školy shromažďují osobní údaje žáků včetně čísla vízového štítku a předávají je předepsaným způsobem MŠTM, MŠMT pak údaje poskytuje Policii ČR, MV, MPSV a ÚP pro účely výkonu jejich působnosti

MŠ+ZŠ: Nepřijetí z důvodu plné kapacity

Školský zákon neumožňuje přijetí dítěte/žáka v případě plné kapacity školy (naplnění nejvyššího povoleného počtu dětí/žáků zapsaného v rejstříku škol a školských zařízení). Nová pravidla pro navyšování kapacit v rejstříku škol a školských zařízení naleznete v § 7 tohoto zákona. Pokud z kapacitních důvodů nelze přijmout cizince s místem pobytu ve spádové oblasti, postupuje se následovně: