Skip to content

Archiv: Lex Ukrajina II + III

Základní přehled, aktualizace listopad 2022 - stránka "konzervuje" informace o novele platné do začátku roku 2023, červeně jsou tedy značeny změny zákonů z konce června 2022
Listopad 2022: Aktuálně se chystá

Na konci června 2022 vstoupily v platnost novely (, a ) zákonů, které tvoří Lex Ukrajina. Ve shrnutí níže jsou změny přijaté novelami označovanými jako Lex Ukrajina II značeny červeně.
*Uprchlíky či příchozími z Ukrajiny se v kontextu tohoto dokumentu rozumí držitelé dočasné ochrany udělené v ČR.

Dočasná ochrana

Okruh cizinců, na něž se dočasná ochrana vztahuje:
občané Ukrajiny, kteří pobývali na Ukrajině před 24. únorem a poté zemi opustili či kteří 24. února oprávněně pobývali v ČR na základě bezvízového styku nebo krátkodobého víza
osoby bez státní příslušnosti a držitelé mezinárodní ochrany na Ukrajině, kteří pobývali na Ukrajině před 24. únorem a poté zemi opustili
rodinní příslušníci výše zmíněných skupin, kteří spolu s nimi před 24. únorem pobývali na Ukrajině. Na rodinné příslušníky se pohlíží striktní perspektivou českého cizineckého práva. Nevztahuje se tedy například na nesezdané páry, nýbrž pouze manžele, registrované partnery, nezletilé děti a příbuzné na péči a žijící v rodině.
česká úprava rozšiřuje tento okruh o cizince s trvalým pobytem na Ukrajině, kteří nemohou vycestovat do země původu (či předchozího trvalého pobytu u osob bez státní příslušnosti), z důvodu hrozby skutečného nebezpečí podle § 179 odst. 2 zákona o pobytu cizinců.
Dočasná ochrana bude trvat jeden rok, a může být automaticky prodloužena nejdéle o jeden rok. Další prodloužení bude podléhat dalšímu rozhodnutí Rady.
O dočasnou ochranu je možné požádat v jakékoliv zemi EU (kromě Dánska). Vydané vízum bude cizince opravňovat k cestování po celém schengenském prostoru stejně jako u bezvízového styku během 90 dní ze 180. Vstup na trh práce, sociální zabezpečení a další podmínky života uprchlíků v EU jsou upraveny legislativou jednotlivých států. V České republice cizinci, jimž byla dočasná ochrana udělena v jiném členském státě, volný vstup na trh práce mít nebudou.
Přechod na jiné pobytové oprávnění kromě sloučení rodiny není možný.

Řízení o udělení dočasné ochrany a postavení držitelů

Dočasnou ochranu bude udělovat Ministerstvo vnitra (OAMP) nebo Policie ČR (cizinecká policie).
V rámci zákona o pobytu cizinců (který se aplikuje ve věcech, které neupravuje zákon o dočasné ochraně) se na institut dočasné ochrany pohlíží jako na vízum k pobytu nad 90 dní za účelem strpění.
Ministerstvo a Policie jsou oprávněni stanovit místo podání žádosti, aby šlo předcházet lokálnímu zahlcení.
Žádost je nepřijatelná, pokud ji cizinec podal již v jiném členském státě EU, není podána osobně nebo je podána neoprávněnou osobou. Od nutnosti osobního podání žádosti je možné kvůli důvodům zvláštního zřetele upustit. V případě nepřijatelnosti žádosti je cizinci sdělen důvod, zákon nestanovuje povinnost písemného vyrozumění a vylučuje soudní přezkum (není činěno rozhodnutí).
K podání žádosti o udělení dočasné ochrany se předkládá tiskopis (je možné jej předem vyplnit online), cestovní doklad, pokud jím žadatel disponuje, a fotografie

(na vyžádání, MV i PČR můžou pořídit fotografii). Pokud osoba nemá platný cestovní doklad, vydá se jí bezplatně nový (pokud to kapacita úředního místa dovolí).
K podání žádosti o udělení dočasné ochrany je třeba předložit doklad o ubytování (kromě uprchlíků, kterým bylo ubytování zajištěno orgánem krizového řízení). Není nutno mít ověřený podpis majitele nemovitosti.
Rozhodnutí o dočasné ochraně lze vydat ve lhůtě do 60 dnů od podání žádosti.
Dočasná ochrana bude cizinci vyznačována vízovým štítkem do cestovního dokladu. Pokud štítek nemůže být vydán na místě, udělení víza bude zaznamenáno do cestovního dokladu nebo mimo něj razítkem či ručně. V případě, že žádosti nebude možné na místě vyhovět, cizinci bude vydáno osvědčení o podání žádosti.
Oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany zaniká podáním žádosti o dočasnou ochranu nebo udělením dočasné ochrany v jiném členském státě EU, nebo podáním žádosti o mezinárodní ochranu v jiném členském státě EU.
Držitelům dočasné ochrany nejsou přidělována rodná čísla.
Uprchlíci z Ukrajiny mají povinnost hlásit místo pobytu v ČR, můžou za tím účelem využít interaktivní formulář na . Změnu pobytu na území ČR je třeba hlásit Ministerstvu vnitra do 3 pracovních dnů. Týká se to změny pobytu delší než 15 dnů.
Pokud se držitel dočasné ochrany nezdržuje na ohlášené adrese déle než 15 dní, může mu být zrušen údaj o hlášeném pobytu v informačním systému MV.
Řízení ve věci mezinárodní ochrany se po dobu trvání dočasné ochrany přerušuje (cizinec není v postavení žadatele o MO) a výkon trestu vyhoštění odkládá.
Uprchlíci z Ukrajiny, kteří získali speciální dlouhodobé vízum za účelem strpění (s kódem D/VS/u) před dnem nabytí účinnosti Lex Ukrajina, jsou pro účely zákona považováni za držitele dočasné ochrany (mají stejný přístup k zdravotním službám, trhu práce atp.).
Držitelé i žadatelé o dočasnou či mezinárodní ochranu v ČR či jiném státě EU nemohou na zastupitelských úřadech požádat o jakýkoliv typ víza či pobytového oprávnění.


Zdravotní pojištění

Uprchlíci z Ukrajiny (držitelé dočasné ochrany) jsou již ode dne vstupu na území ČR pojištěnci veřejného zdravotního pojištění (pokud jim oprávnění k pobytu bude vydáno do 30 dní od vstupu, v opačném případě jsou pojištěnci 30 dní před vydáním). Vzhledem k nově zavedené lhůtě 60 na vydání dočasné ochrany se uprchlíci mohou ocitnout prvních 30 dní bez zdravotního pojištění (pokud řízení bude trvat více než 30 dní).
Přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění se vztahuje i na děti rodičů z Ukrajiny narozené na území ČR po 24. 2. (po dobu maximálně 60 dnů či než dojde k vyřízení dočasné ochrany).
Zákon se vztahuje retroaktivně i na ty, kterým byly zdravotní služby poskytnuty před přijetím tohoto zákona.
Změna podmínek pojištění po uplynutí 150 dnů od udělení dočasné ochrany: Povinnosti s tím spojené se týkají zejména dospělých pojištěnců ve věku od 18 do 65 let. Tyto pojištěnci již nebudou automaticky zařazení mezi pojištěnce, za které platí zdravotní pojištění stát. Samostatně tak musí řešit otázku placení pojistného na zdravotního pojištění a oznámit zdravotní pojišťovně důvod pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za něj pojistné.
Děti ve věku do 18 let nadále zůstávají státními pojištěnci
Dospělí od 18 do 65 let musí řešit otázku placení pojistného na zdravotního pojištění:
studenti od 18 do 26 let, kteří studují na středních a vysokých školách v ČR nebo na Ukrajině, se pro účely zdravotního pojištění považují za nezaopatřené děti. Pojistné hradí stát. Studenti musí pojišťovně doložit potvrzení o studiu nebo čestné prohlášení o studiu.
zaměstnanci v pracovním poměru, ze kterého je odváděno zdravotní pojištění, nemusí pojišťovně nic hlásit - oznamovací povinnost má zaměstnavatel, ten také odvádí zdravotní pojištění
osoba pečující celodenně o dítě/děti: doloží zdravotní pojišťovně doklady o věku dětí a o vztahu k dítěti (rodič, opatrovník) + čestné prohlášení, že má dítě v péči, pak platí pojistné stát
osoba závislá na péči nebo pečující o osobu závislou na péči: musí se evidovat na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, pak platí pojistné stát - pojišťovně doloží potvrzení o evidenci na ÚP (možná bude v budoucnu řešeno hlášením z ÚP na ZP, zatím pojištěnec musí informovat pojišťovnu sám)
OSVČ - plátcem zdravotního pojištění je pojištěnec, standardně se hlásí k pojišťovně
osoba bez zdanitelných příjmů - plátcem zdravotního pojištění je pojištěnec, musí skutečnost oznámit zdravotní pojišťovně a platit pojistné ve výši 2187 Kč měsíčně
Dospělí od 65 let nadále zůstávají státními pojištěnci
Informace a ilustrativní životní situace jsou obsaženy v . Pojišťovny vytvoří speciální web (bude na něj odkaz z centrální stránky ze sekce “Řeším zdravotní péči a pojištění”). Tento web v ukrajinštině i ruštině umožní uprchlíkům plnit oznamovací povinnost vůči pojišťovně. Web už se připravuje zde:
VZP posílí infolinku 1221, která bude připravená na dotazy.

Vycestování na Ukrajinu a odhlášení ze zdravotního pojištění:

Pokud státní příslušník Ukrajiny, který je pojištěncem v rámci veřejného pojištění, odcestuje na Ukrajinu, může o tom učinit písemné prohlášení u pojišťovny, u které je pojištěn, a to i zpětně. V takovém případě není povinen platit pojistné a nemá nárok na poskytování zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění. Po návratu do ČR se musí znovu přihlásit k pojištění a doložit pobyt na Ukrajině. Úprava o 6 měsících nepřetržitého pobytu mimo ČR (v zákoně o veř.zdr.poj.) se nepoužije. Pokud se pojištěnec státní příslušník Ukrajiny odhlášený před 24. 2. vrátí do ČR dřív než za 6 měsíců, není povinen doplatit pojistné, pokud nečerpal zdravotní služby a doloží pobyt na Ukrajině.
Pozor: zpětně může vycestování na Ukrajinu nahlásit pouze občan Ukrajiny, který nemá dočasnou ochranu (toto opatření je nastaveno pro občany Ukrajiny, kteří odjeli bojovat). Naopak držitelé dočasné ochrany musí odjezd na Ukrajinu (odhlášení z pojištění) hlásit předem. Tedy 1/ nejprve je třeba doručit pojišťovně odhlášení z VZP a teprve pak 2/ není povinnost platit pojistné. VZP připouští oznámení prostřednictvím formuláře.

Trh práce

Uprchlíci z Ukrajiny (držitelé dočasné ochrany) jsou vnímáni jako lidé s trvalým pobytem a mají volný vstup na trh práce. Zaměstnavatel musí o jejich nástupu do zaměstnání informovat krajskou pobočku ÚP.
Držitelé dočasné ochrany budou moci být podpořeni v rámci aktivní politiky zaměstnanosti (společensky účelné pracovní místo, příspěvek na veřejně prospěšné práce, možnost uhrazení rekvalifikace a podpory při rekvalifikaci), podpora z APZ ale není nároková, záleží na rozpočtové kapitole MPSV.
Případný nárok na podporu v nezaměstnanosti se řídí zákonem o zaměstnanosti a je třeba splnit stanovené podmínky: doložit získání doby důchodového pojištění z výdělečné činnosti v délce nejméně 12 měsíců, a to v období posledních 2 let před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. Doba pojištění z Ukrajiny bude zohledňována, pokud bude doložena, a to podle smlouvy ČR s Ukrajinou.
U náhradní doby zaměstnání se zohledňují pouze skutečnosti, které probíhaly na území ČR.

Sociální zabezpečení

Humanitární dávka - aktuální informace

Humanitární dávka ve výši 5 000 Kč je plošně poskytována všem držitelům dočasné ochrany, kteří se zdržují na území České republiky, pokud jim není bezplatně poskytnuto ubytování, celodenní strava a základní prostředky osobní hygieny.
Pokud jsou ubytování, celodenní strava a hygienické prostředky poskytnuty v konkrétních ubytovacích zařízeních (zejm. zřizovaných SUZ), nárok na humanitární dávku nevzniká. ÚP mají k dispozici seznamy ubytovacích zařízení, které poskytují ubytování + stravu + hygienické prostředky, tato zařízení jsou zařazena i v aplikaci pro žádost o humanitární dávku.
Od 2. dávky se posuzují přísněji příjmové a sociální poměry všech osob a v závislosti na těchto poměrech se změnil i výpočet nároku na dávku. Obecně lze uvést, že jsou-li v návaznosti na výši příjmu náklady na ubytování a stravu vyšší, než je výše humanitární dávky, nárok na dávku vzniknout může. Tyto sociální a příjmové poměry se zkoumají dohromady u dospělé osoby a nezletilých dětí, které jsou společně s dospělou osobou uvedeny v žádosti.
Pokud příjmové, sociální a majetkové poměry cizince s dočasnou ochranou, který se zdržuje na území České republiky, neumožňují zajištění základních životních potřeb, lze mu na základě jeho žádosti poskytnout humanitární dávku opakovaně po dobu následujících max. 5 měsíců, pokud jim není bezplatně poskytnuto ubytování, celodenní strava a základní prostředky osobní hygieny.
Od 7. měsíce vyplácení humanitární dávky vychází výše dávky z životního minima
pro dospělé (ve věku 18 let a starší) z částky životního minima jednotlivce, tj. v současné době 4 620 Kč*,
pro dítě do 18 let věku z částky životního minima nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let věku, tj. v současné době 3 320 Kč*. (*od 1. 7. byly částky mimořádně navýšeny)
Dávku nelze vyplatit zpětně. Je třeba požádat v kalendářním měsíci, za který má být dávka vyplacena (např. o dávku na červenec je třeba požádat v červenci). Při pozdějším podání žádosti o dávku nárok na vyplacení zaniká.
Při podání žádosti o dávku prostřednictvím aplikace může být žadatel vyzván, aby se dostavil na ÚP osobně osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku. Dostavit se musí do 8 pracovních dnů od doručení výzvy. Tato výzva není aktivně doručována, ale žadatel musí podanou žádost v aplikaci kontrolovat, zda nemusí nějaké skutečnosti osobně doložit.
Při podání žádosti prostřednictvím aplikace je třeba dbát na uvedení správné adresy, shodné s adresou uvedenou v Registru obyvatel, i přesné vypsání všech osobních údajů, včetně údajů o dětech - jinak dávka nemusí být schválena. Žádost lze podávat opakovaně, lze tedy opravit to, co bylo podáno špatně.
změny ve výplatě dávky od 1.9.: vylepšení aplikace, aplikace bude posílat notifikace, chystá se možnost přikládat dokumenty elektronicky - , , - další informace viz stránku
Dávku budou vyplácet Úřady práce v hotovosti či na účet vedený v ČR, za nezletilé cizince bude jednat zákonný zástupce či osoba blízká.
Nepříznivé majetkové a sociální poměry se mají dokládat všemi dostupnými doklady, ale bude stačit je doložit čestným prohlášením.
Uprchlíci z Ukrajiny nebudou zahrnuty do společného okruhu osob (když lidé z ČR, u kterých bydlí, žádají např. o sociální podporu, dávky pro OZP či hmotnou nouzi
Pro poskytnutí humanitární dávky je třeba povinnost hlásit změny pobytu v ČR (ve lhůtě 3 dnů) a pobývat na území ČR.

Podpora ubytování uprchlíků

Příspěvek pro solidární domácnosti

Oficiální informace: (od července 2022) či
Komu je určen: Fyzické osoby bezplatně ubytovávající držitele dočasné ochrany z Ukrajiny (nemusí jít o vlastníka nemovitosti). Zákonem je definován standard, který musí být zajištěn (dostatečný prostor pro odpočinek, přípravu jídla, prostor pro osobní hygienu a WC)
Za jaké období: za kalendářní měsíce březen až červen 2022 ho upravovalo nařízení Vlády ; pro období červenec-prosinec 2022 platí nové nařízení Vlády
Výše příspěvku: od března do června šlo o 3 000 Kč za ubytovanou osobu za kalendářní měsíc, maximálně se zohledňovaly 4 ubytované osoby, tj. 12 000 Kč; současná výše příspěvku vypadá takto:
pokud se jedná o spolubydlení (uprchlíci bydlí s ubytovateli v jednom bytě), pak je příspěvek 3 000 Kč na osobu, maximálně pro 3 osoby (tj. 9 000 Kč).
pokud uprchlíci mají k dispozici samostatný byt, pak jsou částky ve výši 5 000 Kč na 1 osobu, 9 000 na 2 osoby, 12 000 na 3 osoby, 14 000 na 4 osoby a 15 000 na 5 osob
Podmínka poskytnutí: Ubytování bylo v období kalendářního měsíce poskytnuto po dobu minimálně 16 dnů po sobě jdoucích. Ubytování bylo poskytnuto bezplatně. Nově se za bezplatné považuje poskytnutí ubytování i v případě, kdy ubytovaná osoba uhradila náklady za plyn a elektřinu. Příspěvek lze poskytnout pouze na byt, který byl v předchozím měsíci neobývaný (nebo sloužil pro ubytování osobám s dočasnou ochranou či krátkodobé ubytování). Důvodem je předcházení situace, kdy jsou současní uživatelé bytu vystěhováni, např. protože příspěvek překračuje výši jimi placeného nájmu.
Způsob výplaty: Příspěvek od 11. dubna vyplácejí Úřady práce přes. Je potřeba přihlásit se skrze elektronickou identitu občana, vyplnit adresu hostitelské nemovitosti a právní titul k jejímu legálnímu užívání (osobní vlastnictví, členství v bytovém družstvu, nájemní smlouvu apod.), identifikační údaje ubytovaných uprchlíků (příjmení, jméno, rodné příjmení, datum narození, pohlaví, státní příslušnost a číslo víza, pokud bylo uděleno), dobu poskytovaného ubytování a čestně prohlásí, že cizince ubytoval důstojně a bezplatně.
Příspěvek se nebude považovat za příjem pro účely dalších zákonů (o sociální podpoře či hmotné nouzi) a jde o příjem osvobozený od daně, v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob se neuvádí. Podpořit uprchlíky v nouzi a požádat si o příspěvek tak mohou i ti, kdo pobírají například příspěvek na bydlení.

Paušální náhrada nákladů na ubytování

Ubytování je veřejnou službou a zajišťují jej kraje. Stát vyčleňuje kapacity pro ubytování. Ministerstvo vnitra vede evidenci ubytovacích kapacit obsahující údaje o umístění, druhu a kapacitě ubytování, identifikační údaje provozovatele a identifikační údaje osob využívajících ubytování, včetně údajů o začátku a ukončení využívání ubytování.
Provozovatel zařazený do evidence krajským úřadem (který má podepsanou smlouvu s hejtmanem či starostou obce s rozšířenou působností) má nárok na paušální náhradu nákladů na ubytování za ubytovanou osobu a noc, a to podle údajů vedených v evidenci. Tyto peněžní prostředky poskytuje kraj (který je formou dotace na základě žádosti obdrží od Ministerstva financí) a orgánem kraje příslušným k jejich poskytnutí je krajský úřad.
Výši paušální náhrady stanovila vláda podle druhu ubytování a druhu provozovatele:
200 Kč při zajištění dočasného nouzového přístřeší (tj. stanová městečka),
200 Kč při zajištění nouzového ubytování v zařízení, jehož provozovatelem je územní samosprávný celek nebo jím zřízená nebo založená právnická osoba, nebo při zajištění nouzového ubytování v účelových zařízeních pro ubytování podle § 22 odst. 1 písm. d) zákona o vysokých školách, nebo
250 Kč při zajištění nouzového ubytování v případech neuvedených v písmeni b).
 
Want to print your doc?
This is not the way.
Try clicking the ··· in the right corner or using a keyboard shortcut (
CtrlP
) instead.