Ve shrnutí níže jsou červeně značeny změny přijaté novelou Lex Ukrajina IV.
*Uprchlíky či příchozími z Ukrajiny se v kontextu tohoto dokumentu rozumí držitelé dočasné ochrany udělené v ČR.
Od 1.4.2023 přebírá provoz KACPU OAMP MV
hlavní jednotlivé letáky k tisku: - - - Žádosti o dočasnou ochranu a asistence se zajištěním ubytování je poskytována sítí Krajských asistenčních center pomoci Ukrajině (KACPU). KACPU fungují v rámci úředních hodin, které najdete na . Mimo úřední hodiny KACPU můžete využít možnosti krátkodobého přístřeší. Místa pro krátkodobé přístřeší fungují 24/7. Krátkodobé přístřeší vám bude poskytnuto na adresách: Brno, Hněvkovského 30/65 (tel. +420 770 132 569) Ostrava, Dr.Malého 1356/17 (tel. +420 771 288 779) Praha 4, Pod Táborem 102/5 (Vždy volejte předem na tel. +420 770 117 671) Pobyt na území ČR
Dočasná ochrana
Okruh cizinců, na něž se dočasná ochrana vztahuje: občané Ukrajiny, kteří pobývali na Ukrajině před 24. únorem a poté zemi opustili či kteří 24. února oprávněně pobývali v ČR na základě bezvízového styku nebo krátkodobého víza osoby bez státní příslušnosti a držitelé mezinárodní ochrany na Ukrajině, kteří pobývali na Ukrajině před 24. únorem a poté zemi opustili rodinní příslušníci výše zmíněných skupin, kteří spolu s nimi před 24. únorem pobývali na Ukrajině. Na rodinné příslušníky se pohlíží striktní perspektivou českého cizineckého práva. Nevztahuje se tedy například na nesezdané páry, nýbrž pouze manžele, registrované partnery, nezletilé děti a příbuzné na péči a žijící v rodině. česká úprava rozšiřuje tento okruh o cizince s trvalým pobytem na Ukrajině, kteří nemohou vycestovat do země původu (či předchozího trvalého pobytu u osob bez státní příslušnosti), z důvodu hrozby skutečného nebezpečí podle § 179 odst. 2 zákona o pobytu cizinců. Dočasná ochrana měla původně trvat jeden rok, a byla prodloužena do 31.3.2024 (§7b). Další prodloužení bude podléhat dalšímu rozhodnutí Rady. O dočasnou ochranu je možné požádat v jakékoliv zemi EU (kromě Dánska). Vydané vízum cizince opravňuje k cestování po celém schengenském prostoru stejně jako u bezvízového styku během 90 dní ze 180. Vstup na trh práce, sociální zabezpečení a další podmínky života uprchlíků v jiných státech EU jsou upraveny legislativou jednotlivých států. V České republice cizinci, jimž byla dočasná ochrana udělena v jiném členském státě, volný vstup na trh práce mít nebudou. Přechod na jiné pobytové oprávnění kromě sloučení rodiny není možný a ani se to nechystá. Oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany zaniká podáním žádosti o dočasnou ochranu nebo udělením dočasné ochrany v jiném členském státě EU, nebo podáním žádosti o mezinárodní ochranu v jiném členském státě EU, udělením víza k pobytu nad 90 dnů, povolení k pobytu nebo mezinárodní ochrany na území České republiky nebo v jiném státě.
Řízení o udělení dočasné ochrany a postavení držitelů
Dočasnou ochranu uděluje Ministerstvo vnitra (OAMP) nebo Policie ČR (cizinecká policie). V rámci zákona o pobytu cizinců (který se aplikuje ve věcech, které neupravuje zákon o dočasné ochraně) se na institut dočasné ochrany pohlíží jako na vízum k pobytu nad 90 dní za účelem strpění. Ministerstvo a Policie jsou oprávněni stanovit místo podání žádosti, aby šlo předcházet lokálnímu zahlcení. Žádost o dočasnou ochranu je nepřijatelná, pokud ji cizinec podal již v jiném členském státě EU, není podána osobně nebo je podána neoprávněnou osobou. Od nutnosti osobního podání žádosti je možné kvůli důvodům zvláštního zřetele upustit. V případě nepřijatelnosti žádosti je cizinci sdělen důvod, zákon nestanovuje povinnost písemného vyrozumění a vylučuje soudní přezkum (není činěno rozhodnutí). K podání žádosti o udělení dočasné ochrany se předkládá tiskopis (je možné jej předem vyplnit online), cestovní doklad, pokud jím žadatel disponuje, a fotografie (na vyžádání, MV i PČR můžou pořídit fotografii). Pokud osoba nemá platný cestovní doklad a prokáže, že nemůže získat cestovní doklad u příslušných orgánů země původu, vydá se jí nový (pokud to kapacita úředního místa dovolí). Cizinec je povinen předložit fotografii. K podání žádosti o udělení dočasné ochrany je třeba předložit doklad o ubytování (kromě uprchlíků, kterým bylo ubytování zajištěno orgánem krizového řízení). Není nutno mít ověřený podpis majitele nemovitosti. Rozhodnutí o dočasné ochraně lze vydat ve lhůtě do 60 dnů od podání žádosti. Dočasná ochrana je cizinci vyznačována vízovým štítkem do cestovního dokladu. Pokud štítek nemůže být vydán na místě, udělení víza bude zaznamenáno do cestovního dokladu nebo mimo něj razítkem či ručně. V případě, že žádosti nebude možné na místě vyhovět, cizinci bude vydáno osvědčení o podání žádosti. Od 1.1.2023 se budou vyznačovat štítky s dobou platnosti do 31.3.2024. Držitelům dočasné ochrany nejsou přidělována rodná čísla. Uprchlíci z Ukrajiny mají povinnost hlásit místo pobytu v ČR, můžou za tím účelem využít interaktivní formulář na . Změnu pobytu na území ČR je třeba hlásit Ministerstvu vnitra do 3 pracovních dnů. Týká se to změny pobytu delší než 15 dnů. Pokud se držitel dočasné ochrany nezdržuje na ohlášené adrese déle než 15 dní, může mu být zrušen údaj o hlášeném pobytu v informačním systému MV. Žádost o oprávnění k pobytu na území ČR podaná na zastupitelském úřadu na Ukrajině je nepřijatelná. Výjimky může stanovit Vláda ČR nařízením (§5a) Prodloužení dočasné ochrany do 31.3. 2024 (§7b, zák. 65/2022 Sb.)
Nová žádost o udělení dočasné ochrany (§ 7d)
Pokud je někomu udělena DO podruhé (například pokud se vzdal DO při návratu na Ukrajinu a poté, co znovu o DO požádal) má právní postavení podle zákona 65, které měl k evidovanému poslednímu dni jejího požívání. Doba, po kterou cizinec udělenou dočasnou ochranu nepožíval, není považována za dobu pobytu na území České republiky na základě dočasné ochrany.
Jiné typy pobytu
Mezinárodní ochrana
Řízení ve věci mezinárodní ochrany se po dobu trvání dočasné ochrany přerušuje (cizinec není v postavení žadatele o MO, a to ani během soudního řízení) a výkon trestu vyhoštění odkládá. Držitelé i žadatelé o dočasnou či mezinárodní ochranu v ČR či jiném státě EU nemohou na zastupitelských úřadech požádat o jakýkoliv typ víza či pobytového oprávnění. Vízum za účelem strpění (dva druhy 1/ dočasné, než se začala udělovat DO a 2/ podle §33, 1/a ZPC pro ty, kdo byli v ČR před 24.2. a nemohou se vrátit)
1/ Uprchlíci z Ukrajiny, kteří získali speciální dlouhodobé vízum za účelem strpění (s kódem D/VS/u) před dnem nabytí účinnosti Lex Ukrajina, jsou pro účely zákona považováni za držitele dočasné ochrany (mají stejný přístup k zdravotním službám, trhu práce atp.). 2/ držitelé víza za účelem strpění podle §33 odst. 3 zákona o pobytu cizinců na území ČR - zůstává možnost vycestování z území a přibývá
Zdravotní pojištění
Uprchlíci z Ukrajiny (držitelé dočasné ochrany) jsou již ode dne vstupu na území ČR pojištěnci veřejného zdravotního pojištění (pokud jim oprávnění k pobytu bude vydáno do 30 dní od vstupu, v opačném případě jsou pojištěnci 30 dní před vydáním). Vzhledem k nově zavedené lhůtě 60 na vydání dočasné ochrany se uprchlíci mohou ocitnout prvních 30 dní bez zdravotního pojištění (pokud řízení bude trvat více než 30 dní). Přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění se vztahuje i na děti rodičů z Ukrajiny narozené na území ČR po 24. 2. (po dobu maximálně 60 dnů či než dojde k vyřízení dočasné ochrany). Zákon se vztahuje retroaktivně i na ty, kterým byly zdravotní služby poskytnuty před přijetím tohoto zákona. Změna podmínek pojištění po uplynutí 150 dnů od udělení dočasné ochrany: Povinnosti s tím spojené se týkají zejména dospělých pojištěnců ve věku od 18 do 65 let. Tito pojištěnci již nebudou automaticky zařazení mezi pojištěnce, za které platí zdravotní pojištění stát. Samostatně tak musí řešit otázku placení pojistného na zdravotního pojištění a oznámit zdravotní pojišťovně důvod pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za něj pojistné. Děti ve věku do 18 let nadále zůstávají státními pojištěnci Dospělí od 18 do 65 let musí řešit otázku placení pojistného na zdravotního pojištění: studenti od 18 do 26 let, kteří studují na středních a vysokých školách v ČR nebo na Ukrajině, se pro účely zdravotního pojištění považují za nezaopatřené děti. Pojistné hradí stát. Studenti musí pojišťovně doložit potvrzení o studiu nebo čestné prohlášení o studiu. zaměstnanci v pracovním poměru, ze kterého je odváděno zdravotní pojištění, nemusí pojišťovně nic hlásit - oznamovací povinnost má zaměstnavatel, ten také odvádí zdravotní pojištění osoba pečující celodenně o dítě/děti: doloží zdravotní pojišťovně doklady o věku dětí a o vztahu k dítěti (rodič, opatrovník) + čestné prohlášení, že má dítě v péči, pak platí pojistné stát osoba závislá na péči nebo pečující o osobu závislou na péči: musí se evidovat na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, pak platí pojistné stát - pojišťovně doloží potvrzení o evidenci na ÚP (možná bude v budoucnu řešeno hlášením z ÚP na ZP, zatím pojištěnec musí informovat pojišťovnu sám) OSVČ - plátcem zdravotního pojištění je pojištěnec, standardně se hlásí k pojišťovně osoba bez zdanitelných příjmů - plátcem zdravotního pojištění je pojištěnec, musí skutečnost oznámit zdravotní pojišťovně a platit pojistné ve výši 2187 Kč měsíčně Dospělí od 65 let nadále zůstávají státními pojištěnci
Speciální stránka VZP ke zdravotnímu pojištění podle Lex Ukrajina Člověk v tísni: Časté otázky a odpovědi ke zdravotnímu pojištění - , VZP posílí infolinku 1221, která bude připravená na dotazy. Vycestování na Ukrajinu a odhlášení ze zdravotního pojištění:
Pokud státní příslušník Ukrajiny, který je pojištěncem v rámci veřejného pojištění, odcestuje na Ukrajinu, může o tom učinit písemné prohlášení u pojišťovny, u které je pojištěn, a to i zpětně. V takovém případě není povinen platit pojistné a nemá nárok na poskytování zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění. Po návratu do ČR se musí znovu přihlásit k pojištění a doložit pobyt na Ukrajině. Úprava o 6 měsících nepřetržitého pobytu mimo ČR (v zákoně o veř.zdr.poj.) se nepoužije. Pokud se pojištěnec státní příslušník Ukrajiny odhlášený před 24. 2. vrátí do ČR dřív než za 6 měsíců, není povinen doplatit pojistné, pokud nečerpal zdravotní služby a doloží pobyt na Ukrajině. Pozor: zpětně může vycestování na Ukrajinu nahlásit pouze občan Ukrajiny, který nemá dočasnou ochranu (toto opatření je nastaveno pro občany Ukrajiny, kteří odjeli bojovat). Naopak držitelé dočasné ochrany musí odjezd na Ukrajinu (odhlášení z pojištění) hlásit předem. Tedy 1/ nejprve je třeba doručit pojišťovně odhlášení z VZP a teprve pak 2/ není povinnost platit pojistné. VZP připouští oznámení prostřednictvím formuláře.
Trh práce
Uprchlíci z Ukrajiny (držitelé dočasné ochrany) jsou vnímáni jako lidé s trvalým pobytem a mají volný vstup na trh práce. Zaměstnavatel musí o jejich nástupu do zaměstnání informovat krajskou pobočku ÚP. Držitelé dočasné ochrany budou moci být podpořeni v rámci aktivní politiky zaměstnanosti (společensky účelné pracovní místo, příspěvek na veřejně prospěšné práce, možnost uhrazení rekvalifikace a podpory při rekvalifikaci), podpora z APZ ale není nároková, záleží na rozpočtové kapitole MPSV. Případný nárok na podporu v nezaměstnanosti se řídí zákonem o zaměstnanosti a je třeba splnit stanovené podmínky: doložit získání doby důchodového pojištění z výdělečné činnosti v délce nejméně 12 měsíců, a to v období posledních 2 let před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. Doba pojištění z Ukrajiny bude zohledňována, pokud bude doložena, a to podle smlouvy ČR s Ukrajinou. U náhradní doby zaměstnání se zohledňují pouze skutečnosti, které probíhaly na území ČR. Zjednodušení přístupu na trh práce profesionálů některých zdravotnických oborů
Psycholog ve zdravotnictví
Pro získání odborné způsobilosti k výkonu povolání psychologa ve zdravotnictví je třeba absolvovat akreditovaný kvalifikovaný kurz Psychologa ve zdravotnictví. Novela ruší omezení provádění akreditovaných kvalifikačních kurzů jen na vysoké školy, ale umožní jeho provádění i jiným akreditovaným zařízením.
Sociální zabezpečení
Humanitární dávka ve výši 5 000 Kč je plošně poskytována všem držitelům dočasné ochrany, kteří se zdržují na území České republiky, pokud jim není bezplatně poskytnuto ubytování, celodenní strava a základní prostředky osobní hygieny. Pokud jsou ubytování, celodenní strava a hygienické prostředky poskytnuty v konkrétních ubytovacích zařízeních (zejm. zřizovaných SUZ), nárok na humanitární dávku nevzniká. ÚP mají k dispozici seznamy ubytovacích zařízení, které poskytují ubytování + stravu + hygienické prostředky, tato zařízení jsou zařazena i v aplikaci pro žádost o humanitární dávku. Od 2. dávky se posuzují přísněji příjmové a sociální poměry všech osob a v závislosti na těchto poměrech se změnil i výpočet nároku na dávku. Obecně lze uvést, že jsou-li v návaznosti na výši příjmu náklady na ubytování a stravu vyšší, než je výše humanitární dávky, nárok na dávku vzniknout může. Tyto sociální a příjmové poměry se zkoumají dohromady u dospělé osoby a nezletilých dětí, které jsou společně s dospělou osobou uvedeny v žádosti. Pokud příjmové, sociální a majetkové poměry cizince s dočasnou ochranou, který se zdržuje na území České republiky, neumožňují zajištění základních životních potřeb, lze mu na základě jeho žádosti poskytnout humanitární dávku opakovaně po dobu následujících max. 5 měsíců, pokud jim není bezplatně poskytnuto ubytování, celodenní strava a základní prostředky osobní hygieny. Od 7. měsíce vyplácení humanitární dávky vychází výše dávky z životního minima pro dospělé (ve věku 18 let a starší) z částky životního minima jednotlivce, tj. v současné době 4 620 Kč*, pro dítě do 18 let věku z částky životního minima nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let věku, tj. v současné době 3 320 Kč*. (*od 1. 7. byly částky mimořádně navýšeny) Dávku nelze vyplatit zpětně. Je třeba požádat v kalendářním měsíci, za který má být dávka vyplacena (např. o dávku na červenec je třeba požádat v červenci). Při pozdějším podání žádosti o dávku nárok na vyplacení zaniká. Při podání žádosti o dávku prostřednictvím aplikace může být žadatel vyzván, aby se dostavil na ÚP osobně osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku. Dostavit se musí do 8 pracovních dnů od doručení výzvy. Tato výzva není aktivně doručována, ale žadatel musí podanou žádost v aplikaci kontrolovat, zda nemusí nějaké skutečnosti osobně doložit. 
Archiv: Lex Ukrajina IV