Ukrajina
Share
Explore
Ukrajina
Odkazy na dokumenty

icon picker
Archiv: Lex Ukrajina IV


Ve shrnutí níže jsou červeně značeny změny přijaté novelou Lex Ukrajina IV.
*Uprchlíky či příchozími z Ukrajiny se v kontextu tohoto dokumentu rozumí držitelé dočasné ochrany udělené v ČR.

Od 1.4.2023 přebírá provoz KACPU OAMP MV

hlavní jednotlivé letáky k tisku: - - -
Žádosti o dočasnou ochranu a asistence se zajištěním ubytování je poskytována sítí Krajských asistenčních center pomoci Ukrajině (KACPU). KACPU fungují v rámci úředních hodin, které najdete na .
Mimo úřední hodiny KACPU můžete využít možnosti krátkodobého přístřeší. Místa pro krátkodobé přístřeší fungují 24/7. Krátkodobé přístřeší vám bude poskytnuto na adresách:
Brno, Hněvkovského 30/65 (tel. +420 770 132 569)
Ostrava, Dr.Malého 1356/17 (tel. +420 771 288 779)
Praha 4, Pod Táborem 102/5 (Vždy volejte předem na tel. +420 770 117 671)

Pobyt na území ČR

Dočasná ochrana

Okruh cizinců, na něž se dočasná ochrana vztahuje:
občané Ukrajiny, kteří pobývali na Ukrajině před 24. únorem a poté zemi opustili či kteří 24. února oprávněně pobývali v ČR na základě bezvízového styku nebo krátkodobého víza
osoby bez státní příslušnosti a držitelé mezinárodní ochrany na Ukrajině, kteří pobývali na Ukrajině před 24. únorem a poté zemi opustili
rodinní příslušníci výše zmíněných skupin, kteří spolu s nimi před 24. únorem pobývali na Ukrajině. Na rodinné příslušníky se pohlíží striktní perspektivou českého cizineckého práva. Nevztahuje se tedy například na nesezdané páry, nýbrž pouze manžele, registrované partnery, nezletilé děti a příbuzné na péči a žijící v rodině.
česká úprava rozšiřuje tento okruh o cizince s trvalým pobytem na Ukrajině, kteří nemohou vycestovat do země původu (či předchozího trvalého pobytu u osob bez státní příslušnosti), z důvodu hrozby skutečného nebezpečí podle § 179 odst. 2 zákona o pobytu cizinců.
Dočasná ochrana měla původně trvat jeden rok, a byla prodloužena do 31.3.2024 (§7b). Další prodloužení bude podléhat dalšímu rozhodnutí Rady.
O dočasnou ochranu je možné požádat v jakékoliv zemi EU (kromě Dánska). Vydané vízum cizince opravňuje k cestování po celém schengenském prostoru stejně jako u bezvízového styku během 90 dní ze 180. Vstup na trh práce, sociální zabezpečení a další podmínky života uprchlíků v jiných státech EU jsou upraveny legislativou jednotlivých států. V České republice cizinci, jimž byla dočasná ochrana udělena v jiném členském státě, volný vstup na trh práce mít nebudou.
Přechod na jiné pobytové oprávnění kromě sloučení rodiny není možný a ani se to nechystá.
Oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany zaniká
podáním žádosti o dočasnou ochranu nebo udělením dočasné ochrany v jiném členském státě EU, nebo
podáním žádosti o mezinárodní ochranu v jiném členském státě EU,
udělením víza k pobytu nad 90 dnů, povolení k pobytu nebo mezinárodní ochrany na území České republiky nebo v jiném státě.

Řízení o udělení dočasné ochrany a postavení držitelů

Dočasnou ochranu uděluje Ministerstvo vnitra (OAMP) nebo Policie ČR (cizinecká policie).
V rámci zákona o pobytu cizinců (který se aplikuje ve věcech, které neupravuje zákon o dočasné ochraně) se na institut dočasné ochrany pohlíží jako na vízum k pobytu nad 90 dní za účelem strpění.
Ministerstvo a Policie jsou oprávněni stanovit místo podání žádosti, aby šlo předcházet lokálnímu zahlcení.
Žádost o dočasnou ochranu je nepřijatelná, pokud ji cizinec podal již v jiném členském státě EU, není podána osobně nebo je podána neoprávněnou osobou. Od nutnosti osobního podání žádosti je možné kvůli důvodům zvláštního zřetele upustit. V případě nepřijatelnosti žádosti je cizinci sdělen důvod, zákon nestanovuje povinnost písemného vyrozumění a vylučuje soudní přezkum (není činěno rozhodnutí).
K podání žádosti o udělení dočasné ochrany se předkládá tiskopis (je možné jej předem vyplnit online), cestovní doklad, pokud jím žadatel disponuje, a fotografie (na vyžádání, MV i PČR můžou pořídit fotografii). Pokud osoba nemá platný cestovní doklad a prokáže, že nemůže získat cestovní doklad u příslušných orgánů země původu, vydá se jí nový (pokud to kapacita úředního místa dovolí). Cizinec je povinen předložit fotografii.
K podání žádosti o udělení dočasné ochrany je třeba předložit doklad o ubytování (kromě uprchlíků, kterým bylo ubytování zajištěno orgánem krizového řízení). Není nutno mít ověřený podpis majitele nemovitosti.
Rozhodnutí o dočasné ochraně lze vydat ve lhůtě do 60 dnů od podání žádosti.
Dočasná ochrana je cizinci vyznačována vízovým štítkem do cestovního dokladu. Pokud štítek nemůže být vydán na místě, udělení víza bude zaznamenáno do cestovního dokladu nebo mimo něj razítkem či ručně. V případě, že žádosti nebude možné na místě vyhovět, cizinci bude vydáno osvědčení o podání žádosti.
Od 1.1.2023 se budou vyznačovat štítky s dobou platnosti do 31.3.2024.
Držitelům dočasné ochrany nejsou přidělována rodná čísla.
Uprchlíci z Ukrajiny mají povinnost hlásit místo pobytu v ČR, můžou za tím účelem využít interaktivní formulář na . Změnu pobytu na území ČR je třeba hlásit Ministerstvu vnitra do 3 pracovních dnů. Týká se to změny pobytu delší než 15 dnů.
Pokud se držitel dočasné ochrany nezdržuje na ohlášené adrese déle než 15 dní, může mu být zrušen údaj o hlášeném pobytu v informačním systému MV.
Žádost o oprávnění k pobytu na území ČR podaná na zastupitelském úřadu na Ukrajině je nepřijatelná. Výjimky může stanovit Vláda ČR nařízením (§5a)

Prodloužení dočasné ochrany do 31.3. 2024 (§7b, zák. 65/2022 Sb.)


Nová žádost o udělení dočasné ochrany (§ 7d)

Pokud je někomu udělena DO podruhé (například pokud se vzdal DO při návratu na Ukrajinu a poté, co znovu o DO požádal) má právní postavení podle zákona 65, které měl k evidovanému poslednímu dni jejího požívání. Doba, po kterou cizinec udělenou dočasnou ochranu nepožíval, není považována za dobu pobytu na území České republiky na základě dočasné ochrany.

Jiné typy pobytu

Mezinárodní ochrana

Řízení ve věci mezinárodní ochrany se po dobu trvání dočasné ochrany přerušuje (cizinec není v postavení žadatele o MO, a to ani během soudního řízení) a výkon trestu vyhoštění odkládá.
Držitelé i žadatelé o dočasnou či mezinárodní ochranu v ČR či jiném státě EU nemohou na zastupitelských úřadech požádat o jakýkoliv typ víza či pobytového oprávnění.

Vízum za účelem strpění (dva druhy 1/ dočasné, než se začala udělovat DO a 2/ podle §33, 1/a ZPC pro ty, kdo byli v ČR před 24.2. a nemohou se vrátit)

1/ Uprchlíci z Ukrajiny, kteří získali speciální dlouhodobé vízum za účelem strpění (s kódem D/VS/u) před dnem nabytí účinnosti Lex Ukrajina, jsou pro účely zákona považováni za držitele dočasné ochrany (mají stejný přístup k zdravotním službám, trhu práce atp.).
2/ držitelé víza za účelem strpění podle §33 odst. 3 zákona o pobytu cizinců na území ČR - zůstává možnost vycestování z území a přibývá

Zdravotní pojištění

Uprchlíci z Ukrajiny (držitelé dočasné ochrany) jsou již ode dne vstupu na území ČR pojištěnci veřejného zdravotního pojištění (pokud jim oprávnění k pobytu bude vydáno do 30 dní od vstupu, v opačném případě jsou pojištěnci 30 dní před vydáním). Vzhledem k nově zavedené lhůtě 60 na vydání dočasné ochrany se uprchlíci mohou ocitnout prvních 30 dní bez zdravotního pojištění (pokud řízení bude trvat více než 30 dní).
Přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění se vztahuje i na děti rodičů z Ukrajiny narozené na území ČR po 24. 2. (po dobu maximálně 60 dnů či než dojde k vyřízení dočasné ochrany).
Zákon se vztahuje retroaktivně i na ty, kterým byly zdravotní služby poskytnuty před přijetím tohoto zákona.
Změna podmínek pojištění po uplynutí 150 dnů od udělení dočasné ochrany: Povinnosti s tím spojené se týkají zejména dospělých pojištěnců ve věku od 18 do 65 let. Tito pojištěnci již nebudou automaticky zařazení mezi pojištěnce, za které platí zdravotní pojištění stát. Samostatně tak musí řešit otázku placení pojistného na zdravotního pojištění a oznámit zdravotní pojišťovně důvod pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za něj pojistné.
Děti ve věku do 18 let nadále zůstávají státními pojištěnci
Dospělí od 18 do 65 let musí řešit otázku placení pojistného na zdravotního pojištění:
studenti od 18 do 26 let, kteří studují na středních a vysokých školách v ČR nebo na Ukrajině, se pro účely zdravotního pojištění považují za nezaopatřené děti. Pojistné hradí stát. Studenti musí pojišťovně doložit potvrzení o studiu nebo čestné prohlášení o studiu.
zaměstnanci v pracovním poměru, ze kterého je odváděno zdravotní pojištění, nemusí pojišťovně nic hlásit - oznamovací povinnost má zaměstnavatel, ten také odvádí zdravotní pojištění
osoba pečující celodenně o dítě/děti: doloží zdravotní pojišťovně doklady o věku dětí a o vztahu k dítěti (rodič, opatrovník) + čestné prohlášení, že má dítě v péči, pak platí pojistné stát
osoba závislá na péči nebo pečující o osobu závislou na péči: musí se evidovat na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, pak platí pojistné stát - pojišťovně doloží potvrzení o evidenci na ÚP (možná bude v budoucnu řešeno hlášením z ÚP na ZP, zatím pojištěnec musí informovat pojišťovnu sám)
OSVČ - plátcem zdravotního pojištění je pojištěnec, standardně se hlásí k pojišťovně
osoba bez zdanitelných příjmů - plátcem zdravotního pojištění je pojištěnec, musí skutečnost oznámit zdravotní pojišťovně a platit pojistné ve výši 2187 Kč měsíčně
Dospělí od 65 let nadále zůstávají státními pojištěnci
Speciální stránka VZP ke zdravotnímu pojištění podle Lex Ukrajina
Člověk v tísni: Časté otázky a odpovědi ke zdravotnímu pojištění - ,
VZP posílí infolinku 1221, která bude připravená na dotazy.

Vycestování na Ukrajinu a odhlášení ze zdravotního pojištění:

Pokud státní příslušník Ukrajiny, který je pojištěncem v rámci veřejného pojištění, odcestuje na Ukrajinu, může o tom učinit písemné prohlášení u pojišťovny, u které je pojištěn, a to i zpětně. V takovém případě není povinen platit pojistné a nemá nárok na poskytování zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění. Po návratu do ČR se musí znovu přihlásit k pojištění a doložit pobyt na Ukrajině. Úprava o 6 měsících nepřetržitého pobytu mimo ČR (v zákoně o veř.zdr.poj.) se nepoužije. Pokud se pojištěnec státní příslušník Ukrajiny odhlášený před 24. 2. vrátí do ČR dřív než za 6 měsíců, není povinen doplatit pojistné, pokud nečerpal zdravotní služby a doloží pobyt na Ukrajině.
Pozor: zpětně může vycestování na Ukrajinu nahlásit pouze občan Ukrajiny, který nemá dočasnou ochranu (toto opatření je nastaveno pro občany Ukrajiny, kteří odjeli bojovat). Naopak držitelé dočasné ochrany musí odjezd na Ukrajinu (odhlášení z pojištění) hlásit předem. Tedy 1/ nejprve je třeba doručit pojišťovně odhlášení z VZP a teprve pak 2/ není povinnost platit pojistné. VZP připouští oznámení prostřednictvím formuláře.

Trh práce

Uprchlíci z Ukrajiny (držitelé dočasné ochrany) jsou vnímáni jako lidé s trvalým pobytem a mají volný vstup na trh práce. Zaměstnavatel musí o jejich nástupu do zaměstnání informovat krajskou pobočku ÚP.
Držitelé dočasné ochrany budou moci být podpořeni v rámci aktivní politiky zaměstnanosti (společensky účelné pracovní místo, příspěvek na veřejně prospěšné práce, možnost uhrazení rekvalifikace a podpory při rekvalifikaci), podpora z APZ ale není nároková, záleží na rozpočtové kapitole MPSV.
Případný nárok na podporu v nezaměstnanosti se řídí zákonem o zaměstnanosti a je třeba splnit stanovené podmínky: doložit získání doby důchodového pojištění z výdělečné činnosti v délce nejméně 12 měsíců, a to v období posledních 2 let před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. Doba pojištění z Ukrajiny bude zohledňována, pokud bude doložena, a to podle smlouvy ČR s Ukrajinou.
U náhradní doby zaměstnání se zohledňují pouze skutečnosti, které probíhaly na území ČR.

Zjednodušení přístupu na trh práce profesionálů některých zdravotnických oborů

Psycholog ve zdravotnictví

Pro získání odborné způsobilosti k výkonu povolání psychologa ve zdravotnictví je třeba absolvovat akreditovaný kvalifikovaný kurz Psychologa ve zdravotnictví. Novela ruší omezení provádění akreditovaných kvalifikačních kurzů jen na vysoké školy, ale umožní jeho provádění i jiným akreditovaným zařízením.

Sociální zabezpečení

Humanitární dávka - aktuální informace

Humanitární dávka ve výši 5 000 Kč je plošně poskytována všem držitelům dočasné ochrany, kteří se zdržují na území České republiky, pokud jim není bezplatně poskytnuto ubytování, celodenní strava a základní prostředky osobní hygieny.
Pokud jsou ubytování, celodenní strava a hygienické prostředky poskytnuty v konkrétních ubytovacích zařízeních (zejm. zřizovaných SUZ), nárok na humanitární dávku nevzniká. ÚP mají k dispozici seznamy ubytovacích zařízení, které poskytují ubytování + stravu + hygienické prostředky, tato zařízení jsou zařazena i v aplikaci pro žádost o humanitární dávku.
Od 2. dávky se posuzují přísněji příjmové a sociální poměry všech osob a v závislosti na těchto poměrech se změnil i výpočet nároku na dávku. Obecně lze uvést, že jsou-li v návaznosti na výši příjmu náklady na ubytování a stravu vyšší, než je výše humanitární dávky, nárok na dávku vzniknout může. Tyto sociální a příjmové poměry se zkoumají dohromady u dospělé osoby a nezletilých dětí, které jsou společně s dospělou osobou uvedeny v žádosti.
Pokud příjmové, sociální a majetkové poměry cizince s dočasnou ochranou, který se zdržuje na území České republiky, neumožňují zajištění základních životních potřeb, lze mu na základě jeho žádosti poskytnout humanitární dávku opakovaně po dobu následujících max. 5 měsíců, pokud jim není bezplatně poskytnuto ubytování, celodenní strava a základní prostředky osobní hygieny.
Od 7. měsíce vyplácení humanitární dávky vychází výše dávky z životního minima
pro dospělé (ve věku 18 let a starší) z částky životního minima jednotlivce, tj. v současné době 4 620 Kč*,
pro dítě do 18 let věku z částky životního minima nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let věku, tj. v současné době 3 320 Kč*. (*od 1. 7. byly částky mimořádně navýšeny)
Dávku nelze vyplatit zpětně. Je třeba požádat v kalendářním měsíci, za který má být dávka vyplacena (např. o dávku na červenec je třeba požádat v červenci). Při pozdějším podání žádosti o dávku nárok na vyplacení zaniká.
Při podání žádosti o dávku prostřednictvím aplikace může být žadatel vyzván, aby se dostavil na ÚP osobně osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku. Dostavit se musí do 8 pracovních dnů od doručení výzvy. Tato výzva není aktivně doručována, ale žadatel musí podanou žádost v aplikaci kontrolovat, zda nemusí nějaké skutečnosti osobně doložit.
Při podání žádosti prostřednictvím aplikace je třeba dbát na uvedení správné adresy, shodné s adresou uvedenou v Registru obyvatel, i přesné vypsání všech osobních údajů, včetně údajů o dětech - jinak dávka nemusí být schválena. Žádost lze podávat opakovaně, lze tedy opravit to, co bylo podáno špatně.
změny ve výplatě dávky od 1.9.: vylepšení aplikace, aplikace bude posílat notifikace, chystá se možnost přikládat dokumenty elektronicky - , , - další informace viz stránku
Dávku budou vyplácet Úřady práce v hotovosti či na účet vedený v ČR, za nezletilé cizince bude jednat zákonný zástupce či osoba blízká.
Nepříznivé majetkové a sociální poměry se mají dokládat všemi dostupnými doklady, ale bude stačit je doložit čestným prohlášením.
Uprchlíci z Ukrajiny nebudou zahrnuty do společného okruhu osob (když lidé z ČR, u kterých bydlí, žádají např. o sociální podporu, dávky pro OZP či hmotnou nouzi
Pro poskytnutí humanitární dávky je třeba povinnost hlásit změny pobytu v ČR (ve lhůtě 3 dnů) a pobývat na území ČR.

Podpora ubytování uprchlíků

Příspěvek pro solidární domácnosti

Oficiální informace: (od července 2022) či
Komu je určen: Fyzické osoby bezplatně ubytovávající držitele dočasné ochrany z Ukrajiny (nemusí jít o vlastníka nemovitosti). Zákonem je definován standard, který musí být zajištěn (dostatečný prostor pro odpočinek, přípravu jídla, prostor pro osobní hygienu a WC)
Za jaké období: za kalendářní měsíce březen až červen 2022 ho upravovalo nařízení Vlády ; pro období červenec-prosinec 2022 platí nové nařízení Vlády
Výše příspěvku: od března do června šlo o 3 000 Kč za ubytovanou osobu za kalendářní měsíc, maximálně se zohledňovaly 4 ubytované osoby, tj. 12 000 Kč; současná výše příspěvku vypadá takto:
pokud se jedná o spolubydlení (uprchlíci bydlí s ubytovateli v jednom bytě), pak je příspěvek 3 000 Kč na osobu, maximálně pro 3 osoby (tj. 9 000 Kč).
pokud uprchlíci mají k dispozici samostatný byt, pak jsou částky ve výši 5 000 Kč na 1 osobu, 9 000 na 2 osoby, 12 000 na 3 osoby, 14 000 na 4 osoby a 15 000 na 5 osob
Podmínka poskytnutí: Ubytování bylo v období kalendářního měsíce poskytnuto po dobu minimálně 16 dnů po sobě jdoucích. Ubytování bylo poskytnuto bezplatně. Nově se za bezplatné považuje poskytnutí ubytování i v případě, kdy ubytovaná osoba uhradila náklady za plyn a elektřinu. Příspěvek lze poskytnout pouze na byt, který byl v předchozím měsíci neobývaný (nebo sloužil pro ubytování osobám s dočasnou ochranou či krátkodobé ubytování). Důvodem je předcházení situace, kdy jsou současní uživatelé bytu vystěhováni, např. protože příspěvek překračuje výši jimi placeného nájmu.
Způsob výplaty: Příspěvek od 11. dubna vyplácejí Úřady práce přes. Je potřeba přihlásit se skrze elektronickou identitu občana, vyplnit adresu hostitelské nemovitosti a právní titul k jejímu legálnímu užívání (osobní vlastnictví, členství v bytovém družstvu, nájemní smlouvu apod.), identifikační údaje ubytovaných uprchlíků (příjmení, jméno, rodné příjmení, datum narození, pohlaví, státní příslušnost a číslo víza, pokud bylo uděleno), dobu poskytovaného ubytování a čestně prohlásí, že cizince ubytoval důstojně a bezplatně.
Příspěvek se nebude považovat za příjem pro účely dalších zákonů (o sociální podpoře či hmotné nouzi) a jde o příjem osvobozený od daně, v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob se neuvádí. Podpořit uprchlíky v nouzi a požádat si o příspěvek tak mohou i ti, kdo pobírají například příspěvek na bydlení.

Paušální náhrada nákladů na ubytování

Ubytování je veřejnou službou a zajišťují jej kraje. Stát vyčleňuje kapacity pro ubytování. Ministerstvo vnitra vede evidenci ubytovacích kapacit obsahující údaje o umístění, druhu a kapacitě ubytování, identifikační údaje provozovatele a identifikační údaje osob využívajících ubytování, včetně údajů o začátku a ukončení využívání ubytování.
Provozovatel zařazený do evidence krajským úřadem (který má podepsanou smlouvu s hejtmanem či starostou obce s rozšířenou působností) má nárok na paušální náhradu nákladů na ubytování za ubytovanou osobu a noc, a to podle údajů vedených v evidenci. Tyto peněžní prostředky poskytuje kraj (který je formou dotace na základě žádosti obdrží od Ministerstva financí) a orgánem kraje příslušným k jejich poskytnutí je krajský úřad.
Výši paušální náhrady stanovila vláda podle druhu ubytování a druhu provozovatele:
200 Kč při zajištění dočasného nouzového přístřeší (tj. stanová městečka),
200 Kč při zajištění nouzového ubytování v zařízení, jehož provozovatelem je územní samosprávný celek nebo jím zřízená nebo založená právnická osoba, nebo při zajištění nouzového ubytování v účelových zařízeních pro ubytování podle § 22 odst. 1 písm. d) zákona o vysokých školách, nebo
250 Kč při zajištění nouzového ubytování v případech neuvedených v písmeni b).
Nařízení v příloze stanovuje také rozložení ubytovacích kapacit pro jednotlivé kraje v celkovém objemu 50 000 míst.


Sociální služby

Příchozím z Ukrajiny budou v případě jejich sociální/materiální nouze poskytovány všechny sociální služby bezplatně (včetně těch, které se standardně hradí). Tito lidé budou muset doložit špatné majetkové a sociální poměry dostupnými doklady nebo svým čestným prohlášením (nebude to tedy paušálně a automaticky pro všechny). Tyto náklady navíc má poskytovatelům kompenzovat stát.
Jako klienti soc. služeb musí uprchlíci z Ukrajiny splňovat podmínky dle zákona (nepříznivé sociální situace)

Práce v sociálních službách a dětských skupinách

Příchozí z Ukrajiny budou moci kvalifikaci potřebnou pro výkon pracovníka v sociálních službách či práci v dětských skupinách doložit čestným prohlášením (o bezúhonnosti a dosaženém vzdělání). Do šesti měsíců by ji měli doložit řádným způsobem a čestné prohlášení bude stačit pouze pokud to nebude možné a cizinec k tomu uvede důvod (bezúhonnost se bude dokládat výpisem z trestního rejstříku za dobu pobytu v ČR).

Dětské skupiny

Dnes platí příspěvek na místo v dětské skupině jen pro pracující/studující, po rodiči - držiteli dočasné ochrany nebude prokázání vazby na trh práce po dobu 6 měsíců (ode dne udělení ochrany) vyžadováno (nepracujícímu rodiči to umožní úřední zařizování apod.)
Pokud nezbytné úřední dokumenty či písemné prohlášení rodiče o svěření do péče chybí, za rodiče může být u dětí požívajících dočasnou ochranu považována pečující osoba i pouze na základě písemného čestného prohlášení. U prokázání zdravotní způsobilosti také postačí čestné prohlášení.
U firemních dětských skupin rodiče - uprchlíci z Ukrajiny nemusí být zaměstnanci dané firmy, využije se tak případná volná kapacita ve firemních dětských skupin.
I dětské skupiny založené během roku budou moci vstupovat do systému financování (odpadá povinnost žádat do konce ledna).

Školství

Souhrnný


Zákonem “Lex Ukrajina 2” se:

Prodlužuje doba platnosti všech pravidel Lex Ukrajina pro školství až do 31. srpna 2023, tj. do konce školního roku 2022/2023.
Ruší časové omezení výjimky z povinnosti prokazovat znalost českého jazyka pro pedagogické pracovníky z Ukrajiny a možnost jejich zaměstnávání na dobu určitou. Tato výjimka se tedy prodlužuje na dobu shodnou s platností celého zákona, tj. do 31. srpna 2023.
Automaticky ze zákona tedy dojde mimo jiné k prodloužení platnosti rozhodnutí příslušného správního orgánu ve věci zvýšení nejvyššího povoleného počtu dětí, žáků a studentů ve škole nebo školském zařízení zapsaného v rejstříku škol a školských zařízení provedeného podle Lex Ukrajina.

Mateřské, základní a střední školy

Žák je povinen zahájit povinnou školní docházku nebo povinné předškolní vzdělávání nejpozději 90 dnů ode dne udělení DO
Podle potřeb dítěte, žáka nebo studenta bude možné zčásti nebo zcela nahradit po dobu nezbytně nutnou vzdělávácí obsah, bez ohledu na soulad s rámcovým vzdělávacím programem. Bude tak možné poskytovat uprchlíkům z Ukrajiny intenzivní výuku češtiny či pomoc se začleněním do společnosti a psychosociální podporu.
Zákon stanovuje složitý systém umisťování dětí s povinnou školní docházkou do mateřských a základních škol s ohledem na kapacity, v jehož důsledku je možné, že ukrajinští uprchlíci budou chodit do školy v jiném kraji (pokud ředitel, zřizovatel ani krajský úřad cizince neumístí do školy, ministerstvo vybere krajský úřad a v součinnosti s ním ji určí). Situaci snad ulehčí umožnění navýšení povoleného počtu dětí, žáků a studentů vedeného v rejstříku škol i bez nutnosti plnit hygienické požadavky na prostorové podmínky.
Přednostně je třeba děti a žáky zařazovat do běžných tříd. Pokud není jiné uspořádání možné, lze zřídit třídu složenou výhradně z ukrajinských žáků. ředitelé jsou povinni postupně zapojovat děti a žáky do vzdělávání v běžných třídách.
Ve třídách, skupinách nebo odděleních, v nichž se budou vzdělávat výhradně uprchlíci z Ukrajiny, budou moci působit pedagogičtí pracovníci z Ukrajiny bez nutnosti znalosti českého jazyka.
Pro uprchlíky z Ukrajiny bude otevřen speciální termín zápisu do mateřských a základních škol od školního roku 2022/23, a to od 1. června 2022 do 15. července 2022.
Pokud žák nepřetržitě více než 15 dnů nenavštěvuje školu, do které nastoupil, a není jasný důvod nepřítomnosti, případně o něm škola nemá informace, může být (po prověření situace) ze školy vyřazen.
Ředitelé středních škol, konzervatoří i vyšších odborných škol mohou přijmout a zařadit cizince i do probíhajícího 1. ročníku.
Přijímací řízení na střední a vyšší odborné vzdělávání a konzervatoře:
Lhůta pro podání přihlášky ke střednímu vzdělávání pro příští školní rok se pro uprchlíky z Ukrajiny prodlužuje u maturitních oborů do 5. dubna a u ostatních oborů do 8. dubna 2022.
Při konání přijímacího řízení se navyšuje časový limit přijímací zkoušky o 25 % a bude možné jej skládat v českém, ukrajinském nebo anglickém jazyce podle výběru.
Doklad o splnění předchozího vzdělání může být nahrazen čestným prohlášením.
Školy shromažďují osobní údaje žáků včetně čísla vízového štítku a předávají je předepsaným způsobem MŠTM, MŠMT pak údaje poskytuje Policii ČR, MV, MPSV a ÚP pro účely výkonu jejich působnosti

MŠ+ZŠ: Nepřijetí z důvodu plné kapacity

Školský zákon neumožňuje přijetí dítěte/žáka v případě plné kapacity školy (naplnění nejvyššího povoleného počtu dětí/žáků zapsaného v rejstříku škol a školských zařízení). Nová pravidla pro navyšování kapacit v rejstříku škol a školských zařízení naleznete v § 7 tohoto zákona. Pokud z kapacitních důvodů nelze přijmout cizince s místem pobytu ve spádové oblasti, postupuje se následovně:
Ředitel:
Pokud ředitel spádové školy cizince z důvodu plné kapacity nepřijme, bezodkladně informuje o této situaci zřizovatele.
Zřizovatel:
Zřizovatel projedná s řediteli ostatních mateřských, respektive základních škol, které zřizuje, možnost přijetí dítěte/žáka v některé z těchto škol. Pokud zřizovatel žádnou další školu nezřizuje nebo do žádné z ostatních jím zřizovaných škol není z důvodu kapacity možné dítě/žáka přijmout, informuje zřizovatel příslušný krajský úřad.
Krajský úřad:
Krajský úřad určí po projednání s ostatními zřizovateli a řediteli škol jinou školu ve své působnosti, kam bude možné dítěte/žáka přijmout. Krajský úřad je oprávněn tímto postupem po projednání „určit“ nejenom školu zřizovanou obcí či svazkem obcí, ale také školu soukromého či církevního zřizovatele.
MŠMT:
Pokud z důvodu plné kapacity všech škol zřizovaných v určitém kraji nelze dítě/žáka přijmout, krajský úřad o situaci informuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, odbor řízení regionálního školství. MŠMT určí jiný kraj, ve kterém bude žák přijat.
Není potřeba, aby zřizovatel, krajský úřad nebo ministerstvo vedli o tomto koordinačním postupu řízení. Mohou činit i neformální jednání. Podstatné však je, aby „určená“ škola byla v nejlepším zájmu dítěte, respektive rodiny dítěte, vybrána co nejdříve a v přiměřené dojezdové vzdálenosti od místa pobytu žáka cizince (podle zákona je nutné přihlížet k místu pobytu cizince).
Pro více informací doporučujeme webinář pro ředitele a související FAQ – kde je vše shrnuto včetně prolinků na jednotlivé metodiky -


Vysoké školy

U uchazeče uprchlíka z Ukrajiny může vysoká škola stanovit individuální podmínky přijetí ke studiu bez povinnosti zveřejnění informací v dostatečném předstihu
Doklad o dosaženém vzdělání může být nahrazen čestným prohlášením
Rektor (resp. MV a MO u vojenských a policejních škol) může rozhodnout o osvobození cizince od poplatků za přihlášku ke studiu i poplatků spojených se studiem. Mohou také rozhodnout o přerušení studia, jehož doba se nebude započítávat do celkové doby přerušení. Tato ustanovení se vztahují nejen na uprchlíky, ale všechny státní občany Ukrajiny.
Vysoká škola může využít prostředky z jiných než účelově určených fondů k humanitárním účelům souvisejícím se situací cizinců.
Uprchlíci z Ukrajiny budou osvobozeni od poplatků za nostrifikace.

Omezení vstupu a pobytu pro občany Ruska a Běloruska

Zákon nově umožňuje i mimo nouzový stav stanovit nařízením vlády, že žádosti o víza a povolení k pobytu podané na zastupitelských úřadech občany určitých států budou považovány za nepřijatelné. Nařízení vlády určuje na občany jakých států se ustanovení vztahuje a pro jaké kategorie osob budou existovat výjimky.
V současnosti platí č. 200/2022, které stanovuje jako nepřijatelné žádosti podané občany Ruské federace a Běloruské republiky. Výjimky se vztahují na rodinné příslušníky občanů ČR a EU, či držitelů doplňkové ochrany, a dále osoby, jejichž pobyt je v zájmu ČR (osvědčený ministrem zahraničních věcí) či jim již bylo vyznačeno vízum za účelem převzetí povolení k pobytu (konkrétní seznam výjimek je v daném ).
Share
 
Want to print your doc?
This is not the way.
Try clicking the ⋯ next to your doc name or using a keyboard shortcut (
CtrlP
) instead.