Ukrajina
Share
Explore
Ukrajina

icon picker
Lex Ukrajina - pravidla pobytu a podpory uprchlíků z Ukrajiny

Základní přehled, aktualizace únor 2024 - průběžně aktualizujeme
Lex Ukrajina je souhrnný název pro zákony, které vytvářejí legislativní rámec pro pomoc uprchlíkům z Ukrajiny v ČR (osobám s dočasnou ochranou nebo vízem za účelem strpění). Zákony upravují zejména právní a pobytový status uprchlíků, sociální zabezpečení uprchlíků a přístup žáků ke vzdělávání a péči o děti.
Přehled jednotlivých verzí Lex Ukrajina (se zaužívaným číslováním):
chystá se lex Ukrajina VII - novela zaměřená úpravu sociální podpory uprchlíkům; a také lex Ukrajina VIII, která bude řešit další pobyt osob s DO po březnu 2025 (další status uprchlíků závisí i na celoevropském řešení, konkrétní návrhy zatím nejsou na stole)
aktuálně platí Lex Ukrajina VI
byla účinná částečně od 1.4.2023 a částečně od 1.7.2023, - platila od 24.1.2023 do 31.3.2023, platila od 27., resp. 30.6.2022 do 23.1.2023, Lex Ukrajina I platila od 21.3.2022

Aktuality - změny podle lex Ukrajina VI (13.12.2023)

Od 1.1.2024 dojde ke změnám v přidělování humanitárního ubytování - bude přidělováno pouze v Ostravě, agendu přidělování humanitárního ubytování převezme od hašičů Správa uprchlických zařízení (SUZ)
Od 1.1.2024 se zvýšují započitatelné náklady na bydlení a ubytování pro zranitelné osoby - na 6.000 Kč na osobu a měsíc, pokud bydlí v bytě v evidenci MPSV, a 4.800 Kč na osobu/měsíc, pokud bydlí jinde
Od 1.1.2024 budou osoby s DO moci požádat o MOP "jiná událost", která stejně jako aktuálně využívaná MOP "jednorázový výdaj" nebude vstupovat do výpočtu humanitární dávky
OD 1.9.2024 se zkrátí doba nároku na humanitární ubytování zdarma na 90 dnů od udělení DO a tato lhůta bude platit i pro zranitelné osoby - nikdo nebude moci po 90 dnech v humanitárním ubytování setrvat zdarma
Od 8.1. do 15.3.2024 bude probíhat registrace a v dalších měsících pak vydávání vízových štítků k prodloužení dočasné ochrany. Budou prodloužena i víza za účelem strpění.
Lex Ukrajina VI neřeší přechod osob s DO na jiný pobytový status. V roce 2024 začne o změně účelu pobytu osob s DO diskuse, aby bylo přijato systémové řešení.

Žádosti o dočasnou ochranu a přidělování humanitárního ubytování od 1.1.2024

Kdo má zajištěno bydlení, žádá o DO na KACPU ve svém kraji; kdo potřebuje humanitární ubytování, žádá o DO na KACPU v Ostravě

>>Pokud žadatel o dočasnou ochranu zajištěno ubytování, žádá od 1.1.2024 o dočasnou ochranu na KACPU v kraji svého bydliště.
Pokud má bydliště zajištěné ve Středočeském kraji, žádá na KACPU v Praze.
K žádosti je potřeba dodat doklad o ubytování podle § 31 odst. 5 zákona o pobytu cizinců; pokud bude předloženo , musí být s úředně ověřeným podpisem majitele nemovitosti nebo oprávněné osoby, která ubytování poskytuje (pravidla podle zákona o pobytu cizinců).
Kdo má možnost zajistit si samostatně ubytování, musí si tedy nejprve zajistit potvrzení o zajištění ubytování, pak teprve žádat o DO na KACPU ve svém kraji.
>> Pokud žadatel o dočasnou ochranu nemá zajištěné ubytování, žádá od 1.1.2024 o dočasnou ochranu na KACPU v Ostravě ve stanovených úředních hodinách (Po, St 8-16 hod., Pá 8-14 hod.)
Pouze na KACPU v Ostravě mu může být přiděleno státní humanitární ubytování.
O dočasnou ochranu je třeba žádat osobně. Jedinou výjimkou, kdy není třeba jet pro přidělení humanitárního ubytování do Ostravy, je vyřízení DO pro miminko narozené držitelce DO, která již má přidělené humanitární ubytování.
V Ostravě a Brně bude nadále provozováno krátkodobé přístřeší pro osoby, které přijely mimo úřední hodiny, a čekají na otevření KACPU.
KACPU v Ostravě bude držitelům DO přidělovat humanitární ubytování ve všech krajích ČR kromě Prahy. Ubytovávat se bude do objektů v databázi HUMPO, mechanismus umisťování do krajů bude založen na rozložení ubytovacích kapacit daném .
Osoby s DO si nemohou vybrat, do kterého kraje budou umístěny do humanitárního ubytování. Výjimku může představovat jen sloučení rodiny.
Nemá smysl, aby uprchlíci přijeli do vybraného zařízení a tam si domlouvali ubytování. Humanitární ubytování si sami domluvit nemohou, musí nejprve do Ostravy na KACPU a tam o něj požádat.
Po udělení DO dostane držitel DO ubytovací štítek a s ním odjede do přiděleného humanitárního ubytování.
Od 1. ledna 2024 bude přidělení ubytování zajišťovat Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra (SUZ), nikoli pracovníci Hasičského záchranného sboru.
Přidělování ubytování bude i nadále zajišťováno prostřednictvím informačního systému HUMPO.
SUZ zřídí Centrální ubytovací dispečink, který bude komunikovat s ubytovateli a vyhledávat vhodné humanitární ubytování pro konkrétní žadatele o DO.

Prodloužení dočasné ochrany 2024

Držitelé dočasné ochrany platné do 31. 3. 2024 budou mít možnost si dočasnou ochranu prodloužit do 31. 3. 2025. Proces prodlužování bude opět probíhat ve dvou krocích.
Prvním krokem bude online registrace s rezervací termínu osobní návštěvy pracoviště Ministerstva vnitra k vyznačení nového vízového štítku. Registrace probíhá online do 15. 3. 2024 (ne až do konce března).
Druhým krokem bude samotná osobní návštěva pracoviště Ministerstva vnitra.
Samostatně se registrují všechny osoby od 15 let. Osoby mladší 15 let musí registrovat jejich oprávnění zástupci.

Humanitární dávka, pravidla pro nárok na státní humanitární ubytování a MOP “jiná událost” - od 1.1.2024

Sociální zabezpečení uprchlíků se v roce 2024 změní ve dvou postupných krocích.
Od 1.1.2024 do 31.8.2024 se pro vyhodnocení nároku na státní humanitární ubytování začne používat "pravidlo T-1"; zranitelná osoba, která po 150 dnech "vypadne" z HUMPO, už se do něj nebude moci vrátit; navrhuje se zvýšit započitatelné náklady na bydlení a ubytování pro zranitelné osoby; osoby s DO budou moci požádat o MOP "jiná událost", která stejně jako MOP "jednorázový výdaj" nebude vstupovat do výpočtu humanitární dávky.
Od 1.9.2024 se zkrátí doba humanitárního ubytování zdarma na 90 dnů od udělení DO a tato lhůta bude platit i pro zranitelné osoby - nikdo nebude moci po 90 dnech v humanitárním ubytování setrvat zdarma.

Od 1.1. do 31.8.2024 - pravidla "T-1" a "jednou a dost" pro humanitární ubytování zdarma, vyšší započitatelné náklady na bydlení pro zranitelné, nová MOP

Státní humanitární ubytování
Zavádí se pravidlo “T-1”: Na státní humanitární ubytování zdarma po 150 dnech mají v daném měsíci nárok pouze ty zranitelné osoby, kterým byla v předchozím měsíci přiznána humanitární dávka. “T” = aktuální měsíc, "T-1" = předchozí měsíc. Prvních 150 dnů mají na humanitární ubytování zdarma nárok všechny osoby s DO. Pokud chce zranitelná osoba ubytovaná v HUMPO setrvat v ubytování i po 150 dnech, musí včas podat žádost o HUD, aby po 150 dnech bylo možno posoudit její nárok na bydlení zdarma - podle toho, zda jí v předchozím kalendářním měsíci byla přiznána humanitární dávka.
Jakmile zranitelná osoba po 150 dnech ztratí nárok na státní humanitární ubytování zdarma proto, že jí nebyla přiznána HUD (např. z důvodu příjmu), tak i kdyby ztratila práci a znovu získala nárok na HUD, nárok na humanitární ubytování zdarma již znovu nezíská (pravidlo "jednou a dost").
Od 1.1.2024 budou zranitelným osobám vstupovat do výpočtu humanitární dávky vyšší započitatelné náklady na bydlení a ubytování: Dokud zranitelná osoba bydlí zdarma v HUMPO, nezapočítávají se jí do výpočtu HUD žádné náklady na bydlení. Pokud ztratí nárok na bydlení zdarma v HUMPO a v ubytovně zůstane bydlet jako samoplátce, do výpočtu její HUD vstupuje částka 4.800 Kč na osobu/měsíc jako započitatelné náklady na ubytování, pomocí kterých může bydlení v ubytovně hradit.
Vyšší započitatelné náklady na bydlenía ubytování pro zranitelné osoby
Od 1.1.2024 se zbyšují započitatelné náklady na bydlení/ubytování pro ZRANITELNÉ osoby.
Pokud zranitelná osoba bydlí v bytě v evidenci, do výpočtu HUD vstupuje částka 6.000 Kč jako započitatelné náklady na bydlení.
Pokud zranitelná osoba bydlí mimo evidenci, ať v bytě nebo např. ubytovně, do výpočtu HUD vstupuje částka 4.800 Kč jako započitatelné náklady na bydlení.
Částky započitatelných nákladů na bydlení pro nezranitelné osoby se zřejmě nezmění, a zůstanou na 3.000 Kč v bytě v evidenci a 2.400 Kč osoba/měsíc při bydlení mimo evidenci.
Humanitární dávka
Vzorec pro výpočet HuD zůstává stejný, HUD = životní/existenční minimum společně posuzovaných osob + započitatelné náklady na bydlení - jejich příjmy a úspory.
Mění se rozhodné období pro určení započitatelných nákladů na bydlení na minulý měsíc (pravidlo "T-1") - pokud byla v minulém měsíci přiznána zranitelné osobě HUD, má tento měsíc nárok na státní humanitární ubytování zdarma (a nemá tento měsíc žádné započitatelné náklady na bydlení). Prakticky se tím řeší předvídatelnost ubytování zranitelných osob v HUMPO zdarma po 150 dnech. Pro zjištění, zda má zranitelná osoba v daném měsíci nárok na státní ubytování zdarma se nečeká na posouzení HUD v aktuálním měsíci, ale usoudí se z HUD v minulém měsíci (pokud dosud nebylo o žádosti z minulého měsíce rozhodnuto, pak se hledí na měsíc ještě předcházející). Komu byla HUD minulý měsíc zamítnuta, v aktuálním měsíci zdarma nebydlí, a vstupují mu do výpočtu HUD započitatelné náklady na bydlení. Jejich výše se odvíjí podle toho, zda je osoba zranitelná a zda bydlí v bytě v evidenci.
Do příjmů se pro výpočet HUD nezapočítávají dávky MOP, příspěvky z nadací, UNICEF a podpora z chystaných evropských projektů na podporu zabydlování a integrace osob s DO.
Žadatel o HUD může mít na účtech prostředky do výše dvojnásobku životního/existenčního minima pro jeho osobu/okruh společně posuzovaných osob (se zohledněním věku a zranitelnosti), a nezanikne mu nárok na HUD.
Mimořádná okamžitá pomoc
Zůstává možnost požádat o MOP “jednorázový výdaj”, kterou lze použít pro úhradu dluhů, které vznikly zranitelným osobám v ubytování v HUMPO po letní změně výkladu lex Ukrajina V.
Přibývá možnost požádat o MOP “jiná událost”, o niž lze žádat opakovaně a je určena pro zvládnutí "události, kterou nebylo možné s ohledem na její rozsah předvídat ani jí předejít, v jejímž důsledku je osoba z důvodu nedostatku finančních prostředků ohrožena zejména ztrátou bydlení nebo nezajištěním základních životních potřeb".
K žádostem o MOP pro osoby s DO není žádná speciální metodika.
Dávky MOP se nepočítají jako příjem pro výpočet humanitární dávky.
Jako pomůcku pro vyplnění přeložilo MPSV . Je však třeba žádat na formuláři v češtině - .

Od 1.9.2024 se zkrátí doba humanitárního ubytování zdarma na 90 dnů od udělení DO i pro zranitelné osoby

Od 1.9.2024 budou mít držitelé DO nárok na státní humanitární ubytování zdarma po dobu 90 dní od udělení DO. Pak musí ubytování opustit, nebo platit nájem.
Již nebude existovat výjimka pro zranitelné osoby - i ty budou muset po 90 dnech humanitární ubytování opustit, nebo ho hradit.
Přestane platit pravidlo "T-1", neboť řeší jen předvídatelnost nároku na ubytování zdarma po 150 dnech pro zranitelné, který od 1.9.2024 zaniká.
Po 1.9.2024 již nikdo nebude moci bydlet zdarma v humanitárním ubytování déle než 90 dní. Zranitelní lidé, kteří žijí v humanitárním ubytování déle než 150 dnů díky splnění dvojí podmínky zranitelnosti, musí využít dobu do srpna 2024 k hledání jiného bydlení. Od září už jej nebudou moci zdarma využívat - buď z něj musí odejít, nebo se domluvit s ubytovatelem na nájmu.
Doba, po kterou uprchlíci ubytování užívají do 31.8.2024, se započítává do doby 90 dnů. Tj. osoby, které získají DO po 1.6.2024, již budou mít nárok na ubytování zdarma jen 90 dnů.
Humanitární ubytování bude důsledně pojato jako dočasné a osoby s DO musí oněch 90 dnů věnovat hledání vlastního bydlení.

Humanitární dávka, MOP a přístup k sociálním službám

Web MPSV:
Pro osoby s dočasnou ochranou je vytvořen zvláštní systém sociálního zabezpečení, nemají nárok na podporu ze standardního dávkového systému ČR (s výjimkou mimořádné okamžité pomoci a přístupu k sociálním službám).
Sociální zabezpečení osob s DO sestává z poskytování humanitárního ubytování zdarma prvních 150 dnů po udělení DO. Osoby s DO mohou požádat o humanitární dávku a o dávku mimořádné okamžité pomoci. Osoby s DO mají přístup k sociálním službám zdarma (nemají nárok na příspěvek na péči, sociální služby ideálně mají být financovány z krajských rozpočtů/dotačních výzev MPSV). Osoby s DO jsou pojištěny v rámci veřejného zdravotního pojištění.

Humanitární dávka od 1.1.2024 (§6 zák. č. 66/2022 Sb.)

konečná výše HuD závisí na věku osoby, na její zranitelnosti, na délce pobytu v ČR a na tom, kde bydlí.
porovná se výše nákladů na základní životní potřeby + výše započitatelných nákladů na bydlení/ubytování a výše příjmů a úspor společně posuzovaných osob
Pokud jsou příjmy a úspory nižší, výše HUD je daná rozdílem mezi dávkou a příjmy (kdo má příjem 0 Kč dostane celou dávku, kdo nějaký příjem má, dotane doplatek do vypočítané výše dávky).
Pokud jsou příjmy stejné nebo vyšší než vypočítaná dávka, žádná HUD žadateli nenáleží.

Podání žádosti o dávku

žádost o dávku je třeba podat v měsíci, za který se o dávku žádá, jinak nárok na ni zaniká (§ 6, odst. 6). Dávku administrují krajské pobočky ÚP (§ 6, odst. 7)
osoba s DO se musí zdržovat na území ČR, což prokáže tak, že se shoduje adresa místa pobytu uvedená v žádosti o dávku s adresou uvedenou v základním registru obyvatel; pokud adresy v souladu nejsou, na výzvu ÚP je možné nesoulad odstranit (§ 6, odst. 3)
žádost o dávku se podává pouze elektronicky, výjimkou je první žádost, kterou lze podat v listinné podobě (§6c, odst. 1), všechny skutečnosti se dokládají elektronicky (§ 6c, odst. 4), pokud ÚP neurčí jinak; je nutné sledovat aplikaci a dostavit se na ÚP po vyzvání ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení výzvy, nebyla-li ÚP určena delší lhůta(§ 6, odst. 9)
osoby, které nemohou podat žádost elektronicky (např. ti, kdo nemají chytrý telefon, senioři, osoby s handicapem), mohou požádat pracovníky ÚP o asistenci s vyplněním žádosti elektronicky
pokud pracovník ÚP nemá kapacitu tuto asistenci poskytnout, může se žadatel obrátit na sociální odbor své obce s rozšířenou působností (ORP)- pracovníci jsou o problému informováni a podporu poskytnou
do žádosti o HuD se uvádějí identifikační údaje žadatele; adresa místa pobytu; údaj o udělení DO; údaj o všech příjmech žadatele; identifikační údaje o zaměstnavateli; identifikace účtů žadatele a údaje o finančních prostředcích na těchto účtech; prohlášení o majetkových poměrech; registrační číslo evidenční karty daňového poplatníka na Ukrajině, který je žadatelem, bylo-li uděleno, nebo údaj o místě pobytu na Ukrajině před udělením dočasné ochrany v případě, že registrační číslo nebylo cizinci s dočasnou ochranou uděleno nebo není známo; pokud má žadatel náklady na bydlení v bytě evidovaném v evidenci bytů, uvede identifikační údaje vlastníka bytu
všechny informace se uvádějí za žadatele a společně posuzované osoby (bydlí spolu a spolu uhrazují náklady) (§ 6c, odst. 2)
§ 6c odst. 4: čestným prohlášením nelze doložit výši příjmu, příjem nutno doložit potvrzením zaměstnavatele (pokud ho nedoloží žadatel, ÚP vyzve zaměstnavatele dle § 7)
dávka se vyplácí pouze na účet, výjimkou je dávka za první kalendářní měsíc, kterou lze vyplatit v hotovosti (§ 6, odst. 7)

Společná žádost o HUD a společné posuzování

v žádosti o HUD se společně posuzují osoby, které spolu bydlí a hospodaří - tyto osoby i podávají společnou žádost
Pečující osoba a osoba odkázaná na péči podávají společnou žádost o HUD, pouze pokud spolu bydlí a hospodaří. Tehdy jsou společně posuzovány. Pokud spolu bydlí, ale nehospodaří, nebo spolu ani nebydlí, uplatní každý žádost sám za sebe. Ve svých žádostech se ale navzájem označí jako osoba, která pečuje, resp. osoba závislá na péči.
V žádosti o HUD jsou společně posuzovány pouze osoby s dočasnou ochranou. Další osoba v domácnosti s jiným typem pobytu se společně s nimi neposuzuje (ani její příjmy).

Nárok na dávku a výpočet výše humanitární dávky

- - -

dávka nenáleží osobě, které je bezplatně poskytnuta celodenní strava, základní prostředky osobní hygieny a ubytování (§ 6, odst. 1)
Vzorec výpočtu výše dávky: HUD = 1/ dávka na základní životní náklady + 2/ započitatelné náklady na bydlení/ubytování - 3/ příjmy a úspory (již je aktualizovaná v souladu se změnami od 1.1.24)
jeli výsledek mezi 0 a 50 Kč, činí výše dávky 50 Kč; je-li výsledek nižší než 0 (když jsou příjmy vyšší), dávka nenáleží

1/ Dávka na základní životní náklady

skupiny zranitelných osob:
děti do 18 let
studující v ČR do 26 let (19-26 let, pokud studují)
pečující o dítě do 6 let (jako pečující se může prohlásit pouze jedna osoba)
těhotné ženy
senioři starší 65 let
osoby se zdravotním postižením (držitel osvědčení z Ukrajiny nebo osoba uznaná Institutem pro posuzování zdravotního stavu jako osoba se zdravotním postižením)
osoby pečující o osobu se zdravotním postižením (osoba, která byla jako pečující označena v žádosti o dávku)
příslušná výše dávky se určí podle měsíce pobytu, věku a zranitelnosti; pro společně posuzované členy rodiny se výše dávek sčítají
image.png

Zranitelnost je třeba doložit příslušným dokladem a doklad nahrát do elektronické žádosti o humanitární dávku

Děti do 18 let, Osoby starší 65 let: nic speciálního v žádosti nevyplňují, aplikace tyto osoby identifikuje automaticky
Dítě se zdravotním postižením se v žádosti o HUD uvádí jako osoba s invaliditou.
Student 19–26 let: dokládá potvrzení o studiu/rozhodnutí o přijetí na SŠ/VŠ
Osoba pečující o dítě do 6 let věku: v žádosti o HUD prohlásí, že je osobou pečující o dítě do 6 let věku a toto dítě uvede v žádosti
Těhotná žena: dokládá těhotenský průkaz/potvrzení od lékaře
Osoba se zdravotním postižením: dokládá doklad o zdravotním postižení (nebo invaliditě).
Pokud má doklad z Ukrajiny, že je osobou se zdravotním postižením (nebo invalidní), nahraje do žádosti tento doklad. Dle je možné uznat doklad o invaliditě z Ukrajiny, kterému vypršela platnost po 24.2.2022. Elektronická žádost o HUD ale propadlý průkaz neakceptuje. Problém bude v aplikaci opraven. Než se tak stane, řešením je zapsat smyšlené budoucí datum, nahrát propadlý doklad jako přílohu a pracovnice ÚP bude tuto skutečnost při kontrolách akceptovat.
Pokud nemá doklad o zdravotním postižení (nebo invaliditě) nebo dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu, může podat žádost o posouzení zdravotního stavu Institut posuzování zdravotního stavu (složka ČSSZ). V červenci, v srpnu a podle webu MPSV i v září 2023 bude ÚP akceptovat čestné prohlášení o zdravotním postižení/invaliditě. Osoba, která teprve požádala o posouzení zdravotního stavu také do žádosti o HUD přikládá čestné prohlášení o invaliditě. Později bude informace o posouzení zdravotního stavu předávána elektronicky ÚP. ÚP tuto informaci zohlední při zpracování žádosti o HUD a bude ji odesílat do HUMPO kvůli nároku na bezplatné humanitární ubytování.
Osoba pečující o osobu se zdravotním postižením: v žádosti o HUD prohlásí, že je osoba pečující o osobu se zdravotním postižením a tuto osobu uvedete v žádosti

2/ Započitatelné náklady na bydlení a ubytování

Započitatelné náklady nejsou samostatnou dávkou, ale vstupují do výpočtu humanitární dávky. Jejich výše je určena (§ 6b, odst.3)
Výše nákladů je určena tím, zda žadatel o humanitární dávku bydlí v bytě v evidenci MPSV, a zda se jedná o zranitelnou osobu
započitatelné náklady na bydlení v bytech zařazených v evidenci bytů MPSV
3 000 Kč pro nezranitelnou osobu a měsíc, max. pro 5 osob
6 000 Kč pro zranitelnou osobu a měsíc, max. pro 5 osob
započitatelné náklady na ubytování v ostatních prostorech k ubytování
2 400 Kč pro nezranitelnou osobu a měsíc, max pro 5 osob; aby se započitatelné náklady použily, musí být cizinec s DO výdělečně činný, nebo zařazen ÚP jako uchazeč o zaměstnání (§ 6b, odst.2)
4 800 Kč pro zranitelnou osobu a měsíc, max. pro 5 osob
image.png
splnění podmínek pro nárok na dávku se, pokud jde o náklady na bydlení, zjišťují za minulý kalendářní měsíc (stejně jako příjem, §6, odst.5) - pokud v minulém měsíci osoba bydlela zdarma v HUMPO, nemá tento měsíc nárok na započítání nákladů na ubytování do výše HUD (a bydlí dále zdarma); pokud minulý měsíc byla zranitelná, tento měsíc se jí započítaj náklady na bydlení pro zranitelné osoby

3/ Příjmy a finanční prostředky

příjmy - veškeré příjmy jednotlivce, u společně posuzovaných členů rodiny se započítá součet příjmů všech posuzovaných osob (z ČR i zahraničí); příjmy se zjišťují za období kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, na který je podána žádost (§ 6, odst. 1, 5)
za příjem se nepovažuje humanitární dávka, dávka mimořádné okamžité pomoci a finanční prostředky poskytnuté fundací, spolkem, z Azylového, migračního a integračního fondu nebo z Dětského fondu Organizace spojených národů
výši příjmu nelze doložit čestným prohlášením, nutno doložit potvrzením zaměstnavatele (pokud ho nedoloží žadatel, ÚP vyzve zaměstnavatele dle § 7)
ÚP může ověřovat všechny skutečnosti uvedené v žádosti o HUD
prostředky na účtu - celkový zůstatek na všech bankovních účtech se uvádí v součtu, a to k poslednímu dni minulého měsíce; žadatel o HUD může mít na účtu prostředky do výše dvojnásobku výše dávky dle § 6b odst. 1 (tj. životního/existenčního minima pro jeho osobu/okruh společně posuzovaných osob, se zohledněním věku a zranitelnosti konkrétních osob - nezapočítávají se sem případné náklady na bydlení) a nárok na dávku mu nezanikne.
Dokládání finančních prostředků na účtech: Pokud má žadatel o HUD bankovní účet v ČR, bude se požadovat doložení výpisu z účtu k poslednímu dni předchozího měsíce. U bank z ciziny (Ukrajiny) bude možné místo výpisu dodat naskenovaný výpis zůstatku z bankomatu.
bankovní tajemství (§ 8aa): Povinnost banky (a jiných peněžních institucí) sdělit na vyžádání ÚP údaje o číslech účtů žadatele o dávku, příjemce dávky i společně posuzovaných osob nebo jeho jiných jedinečných identifikátorech, jakož i o jejich stavu a změnách. Bude účinné až od 1.7.2024

Mimořádná okamžitá pomoc (MOP)

MOP “jednorázový výdaj” pro úhradu nákladů na bydlení a dluhů v ubytovně

Cizinci s DO, který sice je zranitelnou osobou, ale nebyla mu přiznána HuD, a proto mu hrozí ukončení bydlení v nouzovém ubytování, je možné poskytnout mimořádnou okamžitou pomoc na úhradu nezbytného jednorázového výdaje („MOP jednorázový výdaj“).
Na MOP nevzniká zranitelným osobám automaticky nárok. Pokud o MOP požádají, vždy bude hodnocena jejich celkové příjmová, majetková a sociální situace.
MOP jednorázový výdaj není určena k úhradě opakujících se předvídatelných nákladů. Lze ji poskytnout k překlenutí náhlé situace. Pokud zranitelné osoby nemohou uhradit bydlení na ubytovně, nemohou podle MPSV spoléhat na pravidelnou úhradu nájmu prostřednictvím MOP a musí si hledat bydlení jinde.
Vždy je třeba nejprve požádat o HuD. Její výše bude zohledněna při posuzování případného nároku na MOP jednorázový výdaj.
MOP jednorázový výdaj se nepovažuje pro účely nároku a výše HuD za příjem.
MOP jednorázový výdaj může být poskytnuta i na úhradu dluhu v ubytování. Tedy v případě, kdy cizinec s DO v dobré víře očekával, že mu bude nouzové ubytování v minulých měsících poskytnuto bezplatně, to mu však uhrazeno nebylo a hrozí mu ukončení ubytování z důvodu neuhrazených nákladů za ubytování.
Do jaké výše bude Mimořádná okamžitá pomoc poskytována? Tato dávka se poskytuje až do výše jednorázového výdaje.
Jako pomůcku pro vyplnění přeložilo MPSV . Je však třeba žádat na formuláři v češtině - .

MOP “jiná událost”

osobám s DO lze poskytnout dávku MOP podle zákona o pomoci v hmotné nouzi č. 111/2006 Sb.
Jedná se o MOP na “jiná událost”, kterou nebylo možné s ohledem na její rozsah předvídat ani jí předejít, v jejímž důsledku je osoba z důvodu nedostatku finančních prostředků ohrožena zejména ztrátou bydlení nebo nezajištěním základních životních potřeb. Tuto MOP lze udělovat opakovaně, ale jen do výše dvacetinásobku částky životního minima jednotlivce v rámci 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích (§ 37 písm. b).
MOP je nenároková a vždy se zkoumají celkové sociální a majetkové poměry žadatele.

Jak podat žádost o MOP

O MOP jednorázový výdaj se žádá na Úřadu práce ČR podle místa faktického bydliště.
Žádost není digitalizována, nepodává se prostřednictvím aplikace jako žádost o HUD.
Cizinci s DO musí podat žádost na předepsaném formuláři (dostupný na pobočkách nebo webu ÚP). Je možné využít .
U MOP jednorázový výdaj se zkoumají příjmové, majetkové a sociální poměry všech osob společně posuzovaných. Rozhodné období pro zkoumání příjmu a majetku jsou 3 měsíce předcházející měsíci podání žádosti a aktuální měsíc.
K žádosti je nutné především přiložit doklady o výši příjmů všech společně posuzovaných osob, prohlášení o celkových sociálních a majetkových poměrech žadatele a všech společně posuzovaných osob, výši nákladů na bydlení, které cizinci s DO a jeho rodině byly stanoveny uhradit (a že k úhradě nedošlo).
Sociální pracovníci mohou klientům poskytnout vyjádření k jejich situaci jako přílohu k žádosti o MOP. MPSV zejména předpokládá, že klienti budou hledat jiné ubytování, sociální pracovníci je při tom budou podporovat a tuto jejich aktivitu jim mohou pro účely posouzení MOP potvrdit.
Soupis základních podkladů k Mimořádné okamžité pomoci (Jedná se o základní výčet, v individuálních případech mohou být požadovány i jiné podklady v souvislosti s konkrétní situací daného klienta):
všech společně posuzovaných osob za období měsíce podání žádosti a tří předcházejících měsíců
Doklady totožnosti
Doklady, prokazující zranitelnost osob
Výpisy z účtů všech společně posuzovaných osob za období měsíce podání žádosti a tří předcházejících měsíců
Nájemní smlouvu/smlouvu o ubytování, pokud jí osoba má s ubytovatelem již sepsanou
Řešení problémů při žádosti o MOP
Pan generální ředitel ÚP Daneil Krištof nabídl svůj email pro stížnosti, pokud nebude dodržována metodika pro MOP: . Nutný formát emailu: do předmětu uveďte STÍŽNOST, do těla zprávy pak vždy jméno, email a telefonní číslo na žadatele.
ÚP vytvořil pro osoby s DO.
MOP lze využít k udržení nebo získání přiměřeného bydlení (např. kauce), k úhradě odjezdu na Ukrajinu nebo v případě ohrožení vážnou újmou na zdraví. U dávky se využívá přímá úhrada ubytovateli, nikoliv výplata v hotovosti žadateli.
Přiznání dávky MOP musí být vždy spojeno se zapojením sociálních pracovníků nebo pracovníků CPIC.

Posuzování zdravotního stavu - invalidity (§ 6d zák. č. 66/2022 Sb.) - uznávání zranitelnosti - aktualizace 20.7.2023

Pokud cizinec s DO má průkaz o invaliditě/zdravotním postižení z Ukrajiny, předloží jej na ÚP (k žádosti o HUD). Pokud osoba s DO tento doklad nemá, může požádat (součást ČSSZ) o posouzení zdravotního stavu.
Institut posuzování zdravotního stavu na žádost cizince s dočasnou ochranou posoudí, zda je tento cizinec osobou se zdravotním postižením. Institut posuzování zdravotního stavu posoudí zdravotní stav a vyhotoví posudek. Postupuje obdobně jako při posuzování zdravotního stavu a vyhotovení posudku pro účely průkazu osoby se zdravotním postižením.
Posouzení zdravotního stavu podle Lex Ukrajina nelze uplatnit pro potřeby zákona o zaměstnanosti a na osobu s DO, která bude posudkem IPZS disponovat, nelze pohlížet jako na osobu se ZP ve smyslu §67 zákona o zaměstnanosti (např. pro zprostředkování zaměstnání pro osoby se ZP). Posouzení nezakládá nárok na žádnou jinou dávku. Posudek není potvrzením o invaliditě ani neslouží pro vydání jiného českého průkazu (např. OZP).
Žádost je možné podat výhradně elektronicky prostřednictvím . Na je umístěn odkaz na formulář.
K vyplnění formuláře je třeba se přihlásit pomocí elektronické identity (jako u humanitární dávky).
Formulář obsahuje identifikaci žadatele, dotazník pro upřesnění zdravotního postižení a kontakt na českého ošetřujícího lékaře/zdravotnické zařízení. K žádosti je třeba přiložit české lékařské zprávy, na jejichž základě bude možné posoudit zdravotní stav a vyřídit žádost.
Žádost je třeba vyplnit v českém jazyce. Formulář je dvojjazyčný (názvy polí i pokyny jsou uvedeny i ukrajinsky).
Zpracovaný posudek bude žadateli dostupný na ePortálu ČSSZ. Výsledek posouzení sdělí Institut posuzování zdravotního stavu elektronicky též Úřadu práce ČR.
Zdravotní stav bude posuzován k datu podání žádosti, nikoliv do minulosti.
Posudek bude vydán ve lhůtě 45 dnů.
pro účely HUD a poskytnutí bezplatného ubytování byla od května 2023 elektronická žádost o HUD doplněna otázkou, zda je žadatel o HUD osobou invalidní - aktuálně jde o formu čestného prohlášení, které je akceptováno u osob, které nemají doklad o invaliditě z Ukrajiny a žádají o posouzení
Opravné prostředky proti posudku o zdravotním stavu nejsou přípustné. Je možnost podat novou žádost s novou zdravotnickou dokumentací.
Letáky ČSSZ k posuzování zdravotního stavu: - .

Podpora bydlení a ubytování uprchlíků od 1.1.2024 a od 1.9.2024

Pravidla - stručný přehled

(aktualizováno po webináři 8.12.2023)
systém podpory rozlišuje:
BYDLENÍ v bytech a domech (určených pro trvalé bydlení/kolaudovaných jako byt) a
UBYTOVÁNÍ v zařízeních, která nejsou určena pro trvalé bydlení (ubytovny, hotely, koleje, rekreační zařízení) - zda jde o bydlení, nebo ubytování, je dáno kolaudačním rozhodnutím stavby
Evidence osob v humanitárním ubytování HUMPO
objekty vhodné pro ubytování mohou být podle zákona 65/2022 Sb. evidovány v HUMPO, a to na základě písemné smlouvy s krajem
objekty určené pro trvalé bydlení v HUMPO být evidovány nemohou a uprchlíci v nich bydlící uzavírají s majitelem/ubytovatelem soukromoprávní (obvykle nájemní) smlouvu
Bezplatné UBYTOVÁNÍ v rámci HUMPO je zastropováno na 150 dní od udělení DO (vztahuje se na všechny držitele DO, i na ty, kdo nouzové ubytování nikdy nevyužili). Po 150 dnech musí uprchlíci humanitární ubytování opustit, nebo uzavřít s ubytovatelem nájemní smlouvu a své ubytování hradit. Ubytování zdarma mohou po 150 dnech využívat osoby s DO, které spadají do zranitelných skupin a zároveň jim byla přiznána humanitární dávka.
Od 1.9.2024 bude lhůta na ubytování zdarma zkrácena na 90 dnů a nebude existovat výjimka pro zranitelné skupiny. Všichni uprchlíci se tedy budou muset z humanitárního ubytování vystěhovat, nebo své bydlení hradit.
MV vypracovalo , o přehledně informuje na svém webu.
Po uplynutí doby nároku na bezplatné ubytování mohou poživatelé humanitární dávky v jejím rámci získat započitatelné náklady na ubytování. Výše započitatelných nákladů je od 1.1.2024 odlišná pro zraniltené osoby (4.800 Kč) a pro ostatní osoby s DO (2.400 Kč na osobu a měsíc). Nárok na uplatnění započitatelných nákladů na ubytování mají osoby, které jsou zaměstnané, nebo registrované na ÚP jako uchazeči o zaměstnání. Výše započitatelných nákladů je dána .
BYDLENÍ: Uprchlíci si musí zajistit bydlení vlastními silami. Součástí humanitární dávky jsou započitatelné náklady na bydlení, které mohou uprchlíci využít pro úhradu bydlení. Náklady na bydlení jsou dány a jejich výše je dána skutečností, jestli je byt vložen do , a jestli je přijemcem HUD osoba zranitelná.
Je-li pronajímaný byt vložen v Evidenci, náklady pro zranitelnou osobu jsou ve výši 6.000 Kč na osobu/měsíc. Nezraniltená osoba může získat náklady ve výši 3.000 Kč.
Není-li byt v evidenci, má zranitelná osoba nárok na započítání nákladů na bydlení ve výši 4.800 Kč měsíc. Nezranitelná osoba pak může získat náklady ve výši 2.400 Kč.
image.png
Pokud majitel bytu registruje svou nemovitost v , umožní tím držitelům DO, svým nájemcům, získat pro výpočet HUD vyšší započitatelné náklady na bydlení. Uprchlíci, kteří bydlí mimo byty nebo v bytech, které nejsou registrovány, případně je není možno registrovat, mohou získat pouze nižší částku započitatelných nákladů na bydlení.
Započitatelné náklady na bydlení a ubytování nejsou samostatnou dávkou, ale vstupují do výpočtu humanitární dávky - nemají na ně nárok všichni uprchlíci, ale pouze ti, kteří mají nárok na humanitární dávku. Tj. osoby s DO, jejichž příjem je nižší než výše jejich životního/existenčního minima + započitatlené náklady na bydlení (podrobně k tomu v sekci ).

Bydlení v bytech

Je zavedena , kam majitelé registrují nemovitosti, které pronajali ukrajinským uprchlíkům. Do evidence majitelé bytů vkládají byty poskytované osobám s DO k samostatnému bydlení; není možné do evidence zadávat byty, které ubytovatel s uprchlíky sdílí.
Osobám s DO, které bydlí v bytě v Evidenci, vstupuje do výpočtu konečné výše Humanitární dávky vyšší částka započitatelných nákladů na bydlení.
Podmínky zápisu do evidence
musí jít o byt (splňovat požadavky na trvalé bydlení a určen k trvalému bydlení nebo zkolaudován jako byt)
zapsat byt do evidence může pouze jeho vlastník
zápis se provádí elektronicky, pomocí digitální identity (identita občana, bankovní identita...)
vlastník bytu do evidence zadává: své identifikační údaje, adresu bytu a číslo bytu (pokud existuje), písemný právní titul k užívání bytu a identifikační údaje cizinců s dočasnou ochranou, kterým byl byt k bydlení poskytnut, číslo vízového štítku a údaje o začátku a ukončení bydlení.

Humanitární (dříve nouzové) ubytování (účinné od 1.1.2024)

původní termín “nouzové ubytování” se přestává používat
kapacity ubytování v krajích zajišťují hejtmani a primátor hl. m. Prahy, rozsah kapacit ubytování stanoví Vláda

Humanitární ubytování se poskytuje v objektech zařazených do systému HUMPO

Objekty pro ubytování jsou zařazeny v systému evidence ubytování (HUMPO) na základě písemné smlouvy mezi ubytovatelem a krajem.
V HUMPO mohou být pouze objekty, které nejsou určeny k trvalému bydlení nebo nejsou zkolaudované jako byt.
Provozovatel ubytování je povinen po dobu zařazení v evidenci (HUMPO) umožnit v objektu zařazeném v evidenci poskytování ubytování v rozsahu zapsané kapacity, zapisovat každý třetí den do evidence údaj o aktuálně volné kapacitě ubytování a zapisovat do evidence údaj o opuštění ubytování.

Humanitární ubytování přiděluje pouze KACPU, nelze jej domluvit samostatně -

Kdo má zajištěno bydlení, žádá o DO na KACPU ve svém kraji; kdo potřebuje humanitární ubytování, žádá o DO na KACPU v Ostravě
>> Pokud žadatel o dočasnou ochranu zajištěno ubytování, žádá od 1.1.2024 o dočasnou ochranu na KACPU v kraji svého bydliště.
Pokud má bydliště zajištěné ve Středočeském kraji, žádá na KACPU v Praze.
K žádosti je potřeba dodat doklad o ubytování podle § 31 odst. 5 zákona o pobytu cizinců; pokud bude předloženo , musí být s úředně ověřeným podpisem majitele nemovitosti nebo oprávněné osoby, která ubytování poskytuje (pravidla podle zákona o pobytu cizinců).
Kdo má možnost zajistit si samostatně ubytování, musí si tedy nejprve zajistit potvrzení o zajištění ubytování, pak teprve žádat o DO na KACPU ve svém kraji.
>> Pokud žadatel o dočasnou ochranu nemá zajištěné ubytování, žádá od 1.1.2024 o dočasnou ochranu na KACPU v Ostravě ve stanovených úředních hodinách (Po, St 8-16 hod., Pá 8-14 hod.)
Pouze na KACPU v Ostravě mu může být přiděleno státní humanitární ubytování.
O dočasnou ochranu je třeba žádat osobně. Jedinou výjimkou, kdy není třeba jet pro přidělení humanitárního ubytování do Ostravy, je vyřízení DO pro miminko narozené držitelce DO, která již má přidělené humanitární ubytování.
V Ostravě a Brně bude nadále provozováno krátkodobé přístřeší pro osoby, které přijely mimo úřední hodiny, a čekají na otevření KACPU.
KACPU v Ostravě bude držitelům DO přidělovat humanitární ubytování ve všech krajích ČR kromě Prahy. Ubytovávat se bude do objektů v databázi HUMPO, mechanismus umisťování do krajů bude založen na rozložení ubytovacích kapacit daném .
Osoby s DO si nemohou vybrat, do kterého kraje budou umístěny do humanitárního ubytování. Výjimku může představovat jen sloučení rodiny. Nemá smysl, aby uprchlíci přijeli do vybraného zařízení a tam si domlouvali ubytování. Humanitární ubytování si sami domluvit nemohou, musí nejprve do Ostravy na KACPU a tam o něj požádat.
Po udělení DO dostane držitel DO ubytovací štítek a s ním odjede do přiděleného humanitárního ubytování.
Přidělení ubytování, změnu ubytování a vyřazení osoby z ubytování zabezpečuje od 1.1.2024 Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra, a to prostřednictvím databáze HUMPO.
Ubytovaná osoba může ubytování odmítnout jen z vážných důvodů
Humanitární ubytování bude do 30.8.2024 bezplatně poskytováno pouze 150 dní od udělení DO, od 1.9.2024 bude bezplatně poskytováno 90 dní od udělení DO. Pokud osoba bez vážného důvodu odmítne přidělené ubytování nebo ubytování opustí (více než 10 dní ubytování vez udání důvodu nevyužívá), pohlíží se na ni tak, že vyčerpala dobu 150 dnů od udělení DO
maximální doba se do 30.8.2024 nevztahuje na osoby, které splňují podmínky pro přiznání humanitární dávky a zároveň patří do zranitelných skupin (děti do 18 let, studující do 26 let, pečující o dítě do 6 let, těhotné ženy, osoby starší 65 let, osoby se zdrav. postižením, pečující o osoby se zdrav. postižením) - informace o zranitelných skupinách předává Ministerstvu vnitra Ministerstvo práce a sociálních věcí a je zobrazována v HUMPO. Od 1.9.2024 si budou muset i zranitelné osoby samy zajistit ubytování (nebo hradit nájem v ubytovně, kde bydlely v nouzovém ubytování).
ubytovatel má nárok na paušální náhradu nákladů na ubytování za osoby ubytované bezplatně (nařízení )
KACPU není kontaktním místem pro ubytovatele ve věci otázek týkajících se poskytování ubytování, tím je příslušný krajský úřad, se kterým má ubytovatel uzavřenou smlouvu
ubytovatel má povinnost označit v HUMPO volné kapacity nouzového ubytování ve svém zařízení; ubytovatel může ukončit ubytování osobě, která se bez udání důvodu nezdržuje v ubytovacím zařízení déle než 10 dní.

Přeubytování (změna zařízení HUMPO) zajišťuje od 1.1.2024 SUZ

Za běžných okolností není možné změnit přidělené ubytovací zařízení. Změna je umožněna pouze ze závažných důvodů, které zásadně komplikují nebo znemožňují pobyt v ubytovacím zařízení, a které vznikly nezávisle na vůli osoby s DO. Za závažný důvod není považována například práce či docházka do školního zařízení v jiném místě. Přeubytovat lze pouze ze závažných důvodů, které je nutno doložit. Vždy bude probíhat sociální šetření.
Přeubytování budou zajišťovat pracovníci SUZ na krajských CPIC. V krajích, kde CPIC neprovozuje Správa uprchlických zařízení (Jihomoravský, Ústecký, Královéhradecký, Praha), bude přeubytování probíhat na KACPU.
Při přeubytování prověří pracovník SUZ důvody pro přeubytování, vyhledá nového ubytovatele a domluví přeubytování klienta. Pak domluví s KACPU Ostrava změnu adresy v HUMPO a zaslání nového ubytovacího štítku.
Pro přeubytování (změnu záznamu v HUMPO) v Ostravě je vyhrazen čas v pondělí a ve středu 12-15:30 hod.
Co je závažný důvod:
Ubytování nesplňuje zdravotní potřeby osoby nebo potřebu sociální služby, např. nemá bezbariérový přístup nebo není v blízkosti dostupná potřebná speciální služba. Je třeba kontaktovat příslušné KACPU a doložit existenci závažných důvodů. KACPU může přidělit státní humanitární ubytování v jiném zařízení.
Ubytovací zařízení již dále nebude poskytovat státní humanitární ubytování. V takovém případě budou osoby s DO včas kontaktovány ze strany ubytovatele a KACPU jim přidělí nové ubytovací zařízení.
Společný život blízké rodiny. Pokud část členů blízké rodiny může využívat státní humanitární ubytování i po uplynutí 150 dnů (jsou uznáni jako zranitelné osoby), ale část ne, musí rodina najít ubytovatele, který umožňuje bydlení obou skupinám (je v HUMPO a má kapacitu i pro osoby s DO-samoplátce). Je třeba, aby si rodina sama aktivně našla vhodné ubytovací zařízení. Následně je možné na KACPU požádat o přesun zranitelných členů rodiny do tohoto nového ubytovacího zařízení. Samotné KACPU neposkytuje asistenci s hledáním nových ubytovacích zařízení osobám, které nespadají do kategorie zranitelných osob, ani neověřuje jejich volné kapacity.

Opuštění ubytování (metodická upřesnění)

Osoba, která oznámila odcestování na Ukrajinu i s předpokládaným návratem, neztrácí nárok na nouzové ubytování (pokud jej má podle lex Ukrajina).
Nárok na zajištění ubytování ztrácí ubytovaná osoba, která ubytování přestala využívat bez uvedení důvodu po dobu delší než 10 dnů, nebo osoba, která se nevrátila ve sděleném termínu a nesdělila důvody (nedomluvila se dále s ubytovatelem). 
Zákon nestanoví formu sdělení o odcestování, doporučuje se využívat písemné formy.
Po dobu, po kterou osoba dočasně nevyužívá ubytování, nemá provozovatel nárok na paušální náhradu nákladů na ubytování.
V případě věcí zanechaných ubytovanou osobou v ubytovacím zařízení, které bezdůvodně opustila, či se do něj nevrátila, doporučujeme provozovateli provést dokumentaci stavu těchto věcí a v případě věcí, které mají zjevnou hodnotu, jejich umístění do vhodných prostor, kde by si je mohla osoba po stanovenou dobu vyzvednout. Na danou situaci lze obdobně vztáhnout § 2296, odst. 1 občanského zákoníku, který stanovuje, že o věci zanechané v bytě bývalým nájemníkem je nutno se starat pouze po nezbytně dlouhou dobu, případně se lze přiměřeně řídit pravidly stanovenými v ubytovacích řádech, pokud s nimi byla ubytovaná osoba seznámena. Při určení nezbytně dlouhé doby lze vycházet právě z lhůty 10 dnů, s níž zákon č. 65/2022 Sb. spojuje ztrátu nároku na další zajištění ubytování.

Vystěhování z ubytování

Pokud nezranitelné osoby odmítají opustit současné ubytování (byly ubytovány přes účinností Lex 5), hrozí zde spory o finanční náhradu za ubytování.
Osoby, které ztratí nárok na bezplatné ubytování podle zákona č. 65/2022 Sb. a nedohodnou si jinou formu ubytovacího vztahu s ubytovatelem, nadále nemají právní titul k využívání ubytovacího zařízení a ztrácí přímo ze zákona oprávnění k jeho dalšímu užívání.
V případě, že by takto ubytovaná osoba odmítala ubytování opustit, je ubytovatel oprávněn tuto osobu vystěhovat, ovšem v souladu s postupy dle českého právního řádu.
Byť tato osoba nemá žádný právní titul k užívání ubytovacího zařízení, naplňuje tento druh ubytování soudní definici obydlí, jehož užívání je chráněno domovní svobodou a zásah do této svobody lze realizovat pouze na základě zákona a v mezích rozhodnutí soudu.
Ubytovatel proto není v žádném případě oprávněn vystěhovat osobu svépomocí (vyklizení věcí z objektu, výměna zámků…), nebo ji k opuštění objektu nutit nepřímým nátlakem (odpojení služeb, energie, vody apod.). Takový postup by mohl naplňovat znaky trestného činu podle § 178 Porušování domovní svobody.
Pokud osoba odmítá i přes výzvu ubytovatele objekt opustit, je nutno zajistit si tzv. exekuční titul k vyklizení nemovitých věcí v souladu s § 40 exekučního řádu.
Ubytovatel proto musí využít prostředků civilního práva, zejména pak žalobu na vyklizení nemovitosti. Žaloba na vyklizení se podává k okresnímu soudu, v jehož obvodu se nemovitá věc nachází, a podává ji vlastník nemovitosti. Lze využít také podání návrhu na předběžné opatření dle § 75 občanského soudního řádu.
Osoba, která by setrvávala v objektu i po pravomocném soudním rozhodnutí (po uplynutí soudem stanovené doby k vyklizení), by se mohla dopustit trestného činu podle § 208 odst. 1 trestního zákoníku Neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru.

Podpora poskytnutí dlouhodobě neobsazených bytů na trh s byty

Prostředky Státního fondu podpory investic lze od 1.4.2023 použít i na podporu poskytnutí dlouhodobě neobsazeného bytu do nájmu nebo podnájmu. (zák. č. 211/2000 Sb., § 3, odst. 1p)

Pobyt na území ČR

Dočasná ochrana

Okruh cizinců, na něž se dočasná ochrana vztahuje:
občané Ukrajiny, kteří pobývali na Ukrajině před 24. únorem a poté zemi opustili či kteří 24. února oprávněně pobývali v ČR na základě bezvízového styku nebo krátkodobého víza
osoby bez státní příslušnosti a držitelé mezinárodní ochrany na Ukrajině, kteří pobývali na Ukrajině před 24. únorem a poté zemi opustili
rodinní příslušníci výše zmíněných skupin, kteří spolu s nimi před 24. únorem pobývali na Ukrajině. Na rodinné příslušníky se pohlíží striktní perspektivou českého cizineckého práva. Nevztahuje se tedy například na nesezdané páry, nýbrž pouze manžele, registrované partnery, nezletilé děti a příbuzné na péči a žijící v rodině.
česká úprava rozšiřuje tento okruh o cizince s trvalým pobytem na Ukrajině, kteří nemohou vycestovat do země původu (či předchozího trvalého pobytu u osob bez státní příslušnosti), z důvodu hrozby skutečného nebezpečí podle § 179 odst. 2 zákona o pobytu cizinců.
Dočasná ochrana měla původně trvat jeden rok, a byla prodloužena do 31.3.2025.
O dočasnou ochranu je možné požádat v jakékoliv zemi EU (kromě Dánska). Vydané vízum cizince opravňuje k cestování po celém schengenském prostoru stejně jako u bezvízového styku během 90 dní ze 180. Vstup na trh práce, sociální zabezpečení a další podmínky života uprchlíků v jiných státech EU jsou upraveny legislativou jednotlivých států. V České republice cizinci, jimž byla dočasná ochrana udělena v jiném členském státě, volný vstup na trh práce mít nebudou.
Přechod na jiné pobytové oprávnění kromě sloučení rodiny není možný a ani se to nechystá.
Oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany zaniká
podáním žádosti o dočasnou ochranu nebo udělením dočasné ochrany v jiném členském státě EU, nebo
podáním žádosti o mezinárodní ochranu v jiném členském státě EU,
udělením víza k pobytu nad 90 dnů, povolení k pobytu nebo mezinárodní ochrany na území České republiky nebo v jiném státě.

Řízení o udělení dočasné ochrany a postavení držitelů

Dočasnou ochranu uděluje Ministerstvo vnitra (OAMP) nebo Policie ČR (cizinecká policie).
V rámci zákona o pobytu cizinců (který se aplikuje ve věcech, které neupravuje zákon o dočasné ochraně) se na institut dočasné ochrany pohlíží jako na vízum k pobytu nad 90 dní za účelem strpění.
Ministerstvo a Policie jsou oprávněni stanovit místo podání žádosti, aby šlo předcházet lokálnímu zahlcení.
Share
 
Want to print your doc?
This is not the way.
Try clicking the ⋯ next to your doc name or using a keyboard shortcut (
CtrlP
) instead.