Ukrajina

Explore

Ukrajina

Ukrajina

Lex Ukrajina - pravidla pobytu a podpory uprchlíků z Ukrajiny

Základní přehled, aktualizace říjen 2024 - průběžně aktualizujeme

Odkazy na plná znění zákonů a nařízení vlády

Přehled jednotlivých novelizací Lex Ukrajina:

aktuálně platí Lex Ukrajina VI účinná částečně od 1.1.2024 a částečně od 1.9.2024

chystá se lex Ukrajina VII - novela zaměřená úpravu sociální podpory uprchlíkům; a také lex Ukrajina VIII, která bude řešit další pobyt osob s DO po březnu 2025 (další status uprchlíků závisí i na celoevropském řešení, konkrétní návrhy zatím nejsou na stole) - zákon je ve Sněmovně, po 1. čtení (srpen 2024)

⁠

Lex Ukrajina V⁠

byla účinná částečně od 1.4.2023 a částečně od 1.7.2023,

Lex Ukrajina IV⁠

- platila od 24.1.2023 do 31.3.2023,

Lex Ukrajina II a III⁠

platila od 27., resp. 30.6.2022 do 23.1.2023, Lex Ukrajina I platila od 21.3.2022

Aktuality (18.10.2024)

Ubytovatel, který poskytuje cizincům ubytování za úhradu nebo ubytovává více než 5 cizinců, je povinen oznámit jejich ubytování cizinecké policii, a to do 3 dnů. Výjimkou je situace, kdy lze ubytované cizince a ubytovatele považovat za osoby blízké. Povinnost ukládá zákon o pobytu cizinců a vztahuje se i na ubytovatele osob s dočasnou ochranou.

⁠

Policie ČR: Ubytovatel a jeho povinnosti

⁠

návod na přihlášení cizince, tiskopisy

⁠

leták CP Moravskoslezského kraje

⁠

Gov.cz: Ohlašovací povinnost ubytovatele⁠

⁠

Lex Ukrajina přináší k 1.9.2024 dvě oblasti změn 1/ zkrácení doby humanitárního ubytování zdarma a 2/ změny v oblasti školství -

shrnutí⁠

⁠

Leták pro osoby odcházející z nouzového ubytování

⁠

(srpen 2024).

⁠

“Manuálek” k administraci MOP pro osoby s DO⁠

- výtah z pravidel ÚP pro odbornou veřejnost

MPSV - 1/

prezentace z červencového webináře k situaci po 1.9.2024, k přechodu z HUMPO a možnosti využití HUD a MOP⁠

- 2/

doplňující otázky a odpovědi k započitatelným nákladům na bydlení v srpnu a září 24⁠

⁠

Na podporu přechodu osob s DO ze státem podporovaného ubytování do nájmu lze využít dávku MOP “jiná událost”.

Od 1.8.2024 se mění výše započitatelných nákladů na bydlení na částku 6.000 Kč na osobu a měsíc pro zranitelné osoby a 4.000 pro ostatní osoby. Výše započitatelných nákladů na bydlení v bytech v evidenci a započitatelných nákladů na ubytování v ostatních prostorech k ubytování se neliší. Ve společně posuzovaném okruhu osob se zohlední započitatelné náklady nejvýše 5 osob, nejprve se zohledňují zranitelné osoby. (

web MPSV⁠

nařízení vlády 228/2024⁠

)

Od června 2024 spuštěn pilotní projekt asistovaných dobrovolných návratů pro osoby s dočasnou ochranou a mezinárodní ochranou udělenou v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině -

podrobnosti níže v červeném rámečku⁠

Leták MV ČR k dobrovolným návratům

⁠

Lex Ukrajina VI neřeší přechod osob s DO na jiný pobytový status. Návrh nového typu pobytu přináší Lex Ukrajina VII, který je v legislativním procesu. Plánuje se, že do nového typu pobytu vstoupí maximálně 20 tisíc osob s DO, ostatní zůstanou v režimu dočasné ochrany.

Od 1.9.2024 se zkrátí doba nároku na humanitární ubytování zdarma na 90 dnů od udělení DO a tato lhůta bude platit i pro zranitelné osoby - nikdo nebude moci po 90 dnech v humanitárním ubytování setrvat zdarma -

leták česky

⁠

leták ukrajinsky

⁠

prezentace k webináře MPSV z 15.7.

⁠

Od 1.1.2024 dojde ke změnám v přidělování humanitárního ubytování - bude přidělováno pouze v Ostravě, agendu přidělování humanitárního ubytování převezme od hašičů Správa uprchlických zařízení (SUZ)

Od 1.1.2024 se zvyšují započitatelné náklady na bydlení a ubytování pro zranitelné osoby - na 6.000 Kč na osobu a měsíc, pokud bydlí v bytě v evidenci MPSV, a 4.800 Kč na osobu/měsíc, pokud bydlí jinde

Od 1.1.2024 budou osoby s DO moci požádat o MOP "jiná událost", která stejně jako aktuálně využívaná MOP "jednorázový výdaj" nebude vstupovat do výpočtu humanitární dávky

Webinář k dávce MOP pro osoby s dočasnou ochranou

⁠

Asistovaný dobrovolný návrat na Ukrajinu (12.6.2024)

Změny podle Lex Ukrajina VI

Změny ve “školním” lex Ukrajina (zákon č. 67/2022 Sb.) - od 1.9.2024

ruší se možnost zřizovat třídy složené výhradně z cizinců (§3a)

pokud ředitel ZŠ a MŠ rozhodne o nepřijetí cizince (mimo režim zápisu), na kterého se vztahuje povinná školní docházka, musí to oznámit zřizovateli do 5 dnů (§ 2 odst. 1)

Možnosti stanovené v § 3 (úprava obsahu vzdělávání, tj. možnost ředitele rozhodnout, že po dobu nezbytně nutnou se zčásti nebo zcela nahradí vzdělávací obsah školního vzdělávacího programu jiným vhodným vzdělávacím obsahem podle potřeb dítěte), § 4 (možnost ředitele SŠ/VOŠ zařadit cizince postupem dle § 63 školského zákona i do probíhajícího 1. ročníku) a § 8 (možnost stanovit speciální podmínky pro přijetí na VŠ) se vztahují pouze pro cizince, kteří mají DO udělenou po dobu kratší než 12 měsíců

Ruší se výjimka z požadavku znalosti českého jazyka pro asistenty pedagoga (§6) - tj. nyní musí asistenti pedagoga prokázat znalost českého jazyka podle § 3 odst. 1 písm. e) zákona o pedagogických pracovnících (min. B2)

ruší se výjimka týkající se neaplikace zvláštních ustanovení o sjednání prac. poměru na dobu určitou u pedagog. pracovníků, který se podílí na vzdělávání cizinců - tj. nyní platí § 23a odst. 2 zákona o pedagogických pracovnících (trvání pracovního poměru min. 12 měsíců s možností výjimek).

Osvobození od poplatku za nostrifikaci platí pouze pro cizince, kteří mají DO udělenou po dobu kratší než 12 měsíců (§ 9) - jde o poplatek za přijetí žádosti o uznání platnosti nebo vydání osvědčení o uznání rovnocennosti dokladu o dosažení základního, středního nebo vyššího odborného vzdělání získaného v zahraniční, poplatku za úkony spojené s řízením o žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace, poplatku za přijetí žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a dokladu o zahraničním vysokoškolském vzdělání)

Žádosti o dočasnou ochranu a přidělování humanitárního ubytování od 1.1.2024

Kdo má zajištěno bydlení, žádá o DO na KACPU ve svém kraji; kdo potřebuje humanitární ubytování, žádá o DO na KACPU v Ostravě

>>Pokud má žadatel o dočasnou ochranu zajištěno ubytování, žádá od 1.1.2024 o dočasnou ochranu na KACPU v kraji svého bydliště.

Pokud má bydliště zajištěné ve Středočeském kraji, žádá na KACPU v Praze.

K žádosti je potřeba dodat doklad o ubytování podle § 31 odst. 5 zákona o pobytu cizinců; pokud bude předloženo

potvrzení o zajištění ubytování⁠

, musí být s úředně ověřeným podpisem majitele nemovitosti nebo oprávněné osoby, která ubytování poskytuje (pravidla podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců). Podle

§ 107 odst. 2 zákona o pobytu cizinců⁠

platí, že kdo zajišťuje ubytování cizince, je povinen na jeho žádost vydat doklad o zajištění ubytování s uvedením doby, po kterou je ubytování zajištěno (více na

webu Cizinecké policie⁠

Kdo má možnost zajistit si samostatně ubytování, musí si tedy nejprve zajistit potvrzení o zajištění ubytování, pak teprve žádat o DO na KACPU ve svém kraji.

>> Pokud žadatel o dočasnou ochranu nemá zajištěné ubytování, žádá od 1.1.2024 o dočasnou ochranu na KACPU v Ostravě ve stanovených úředních hodinách (Po, St 8-16 hod., Pá 8-14 hod.)

Pouze na KACPU v Ostravě mu může být přiděleno státní humanitární ubytování.

O dočasnou ochranu je třeba žádat osobně. Jedinou výjimkou, kdy není třeba jet pro přidělení humanitárního ubytování do Ostravy, je vyřízení DO pro miminko narozené držitelce DO, která již má přidělené humanitární ubytování.

V Ostravě a Brně bude nadále provozováno krátkodobé přístřeší pro osoby, které přijely mimo úřední hodiny, a čekají na otevření KACPU.

KACPU v Ostravě bude držitelům DO přidělovat humanitární ubytování ve všech krajích ČR kromě Prahy. Ubytovávat se bude do objektů v databázi HUMPO, mechanismus umisťování do krajů bude založen na rozložení ubytovacích kapacit daném

nařízením vlády č. 206/2022 Sb⁠

Osoby s DO si nemohou vybrat, do kterého kraje budou umístěny do humanitárního ubytování. Výjimku může představovat jen sloučení rodiny.

Nemá smysl, aby uprchlíci přijeli do vybraného zařízení a tam si domlouvali ubytování. Humanitární ubytování si sami domluvit nemohou, musí nejprve do Ostravy na KACPU a tam o něj požádat.

Po udělení DO dostane držitel DO ubytovací štítek a s ním odjede do přiděleného humanitárního ubytování.

Od 1. ledna 2024 bude přidělení ubytování zajišťovat Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra (SUZ), nikoli pracovníci Hasičského záchranného sboru.

Přidělování ubytování bude i nadále zajišťováno prostřednictvím informačního systému HUMPO.

SUZ zřídí Centrální ubytovací dispečink, který bude komunikovat s ubytovateli a vyhledávat vhodné humanitární ubytování pro konkrétní žadatele o DO.

MV:

Změny na KACPU a přidělování ubytování⁠

⁠

MV:

Státní humanitární ubytování⁠

⁠

Leták CZ

⁠

Leták UA

⁠

Prodloužení dočasné ochrany 2024

Držitelé dočasné ochrany platné do 31. 3. 2024 budou mít možnost si dočasnou ochranu prodloužit do 31. 3. 2025. Proces prodlužování bude opět probíhat ve dvou krocích.

Prvním krokem bude online registrace s rezervací termínu osobní návštěvy pracoviště Ministerstva vnitra k vyznačení nového vízového štítku. Registrace probíhá online do 15. 3. 2024 (ne až do konce března).

Druhým krokem bude samotná osobní návštěva pracoviště Ministerstva vnitra.

Podmínkou pro vyznačení vízového štítku je předložení dokladu o zajištění ubytování, pokud se nejedná o osobu, která pobývá ve státním humanitárním ubytování. Pokud držitel dočasné ochrany při osobní návštěvě nepředloží doklad o zajištění ubytování nebo předloží doklad, který obsahuje vady, je mu stanoven nový termín pro vyznačení vízového štítku, není mu tedy zamítnuté prodloužení dočasné ochrany. Držitel dočasné ochrany musí mít jako jiní cizinci s povolením k pobytu zajištěno ubytování na území ČR a ubytovatel je povinen mu vystavit potvrzení o zajištění ubytování či jiné potvrzení o nájemním vztahu. Pokud však držitel dočasné ochrany nepředloží do 30.9.2024 doklad o zajištění ubytování, který stanoví zákon, tedy mu nemůže být vyznačen vízový štítek, dočasná ochrana mu zanikne.

⁠

informace k dokladům o ubytování na FRS.GOV.CZ⁠

⁠

Doklad o ubytování podle § 31 odst. 5 zákona o pobytu cizinců: pokud bude předloženo

potvrzení o zajištění ubytování⁠

, musí být s úředně ověřeným podpisem majitele nemovitosti nebo oprávněné osoby, která ubytování poskytuje (pravidla podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců). Podle

§ 107 odst. 2 zákona o pobytu cizinců⁠

platí, že kdo zajišťuje ubytování cizince, je povinen na jeho žádost vydat doklad o zajištění ubytování s uvedením doby, po kterou je ubytování zajištěno (více na

webu Cizinecké policie⁠

Samostatně se registrují všechny osoby od 15 let. Osoby mladší 15 let musí registrovat jejich oprávnění zástupci.

Je třeba si prodloužit i

zdravotní pojištění⁠

Aktuální informace bude MV průběžně zveřejňovat na svém

Informačním portálu pro cizince ⁠

a na FB stránce

Naši Ukrajinci⁠

⁠

Návod pro registraci krok za krokem v PDF česky⁠

- ukrajinsky

⁠

Prodlužování dočasné ochrany v roce 2024⁠

⁠

Prodloužení víz strpění udělených z důvodu ozbrojeného konfliktu na Ukrajině⁠

⁠

Humanitární dávka, pravidla pro nárok na státní humanitární ubytování a MOP “jiná událost” - od 1.1.2024

Sociální zabezpečení uprchlíků se v roce 2024 změní ve dvou postupných krocích.

Od 1.1.2024 do 31.8.2024 se pro vyhodnocení nároku na státní humanitární ubytování začne používat "pravidlo T-1"; zranitelná osoba, která po 150 dnech "vypadne" z HUMPO, už se do něj nebude moci vrátit; navrhuje se zvýšit započitatelné náklady na bydlení a ubytování pro zranitelné osoby; osoby s DO budou moci požádat o MOP "jiná událost", která stejně jako MOP "jednorázový výdaj" nebude vstupovat do výpočtu humanitární dávky.

Od 1.9.2024 se zkrátí doba humanitárního ubytování zdarma na 90 dnů od udělení DO a tato lhůta bude platit i pro zranitelné osoby - nikdo nebude moci po 90 dnech v humanitárním ubytování setrvat zdarma.

Od 1.9.2024 se zkrátí doba humanitárního ubytování zdarma na 90 dnů od udělení DO i pro zranitelné osoby

Od 1.9.2024 budou mít držitelé DO nárok na státní humanitární ubytování zdarma po dobu 90 dní od udělení DO. Pak musí ubytování opustit, nebo platit nájem.

Již nebude existovat výjimka pro zranitelné osoby - i ty budou muset po 90 dnech humanitární ubytování opustit, nebo ho hradit.

Přestane platit pravidlo "T-1", neboť řeší jen předvídatelnost nároku na ubytování zdarma po 150 dnech pro zranitelné, který od 1.9.2024 zaniká.

Po 1.9.2024 již nikdo nebude moci bydlet zdarma v humanitárním ubytování déle než 90 dní. Zranitelní lidé, kteří žijí v humanitárním ubytování déle než 150 dnů díky splnění dvojí podmínky zranitelnosti, musí využít dobu do srpna 2024 k hledání jiného bydlení. Od září už jej nebudou moci zdarma využívat - buď z něj musí odejít, nebo se domluvit s ubytovatelem na nájmu.

Doba, po kterou uprchlíci ubytování užívají do 31.8.2024, se započítává do doby 90 dnů. Tj. osoby, které získají DO po 1.6.2024, již budou mít nárok na ubytování zdarma jen 90 dnů.

Humanitární ubytování bude důsledně pojato jako dočasné a osoby s DO musí oněch 90 dnů věnovat hledání vlastního bydlení.

⁠

webinář MPSV k situaci po 1.9. (dne 15.7.2024) - prezentace

⁠

Od 1.1. do 31.8.2024 - pravidlo "jednou a dost" pro humanitární ubytování zdarma, vyšší započitatelné náklady na bydlení pro zranitelné, nová MOP

Státní humanitární ubytování

Zavádí se pravidlo “T-1”: Na státní humanitární ubytování zdarma po 150 dnech mají v daném měsíci nárok pouze ty zranitelné osoby, kterým byla v předchozím měsíci přiznána humanitární dávka. “T” = aktuální měsíc, "T-1" = předchozí měsíc. Prvních 150 dnů mají na humanitární ubytování zdarma nárok všechny osoby s DO. Pokud chce zranitelná osoba ubytovaná v HUMPO setrvat v ubytování i po 150 dnech, musí včas podat žádost o HUD, aby po 150 dnech bylo možno posoudit její nárok na bydlení zdarma - podle toho, zda jí v předchozím kalendářním měsíci byla přiznána humanitární dávka.

Jakmile zranitelná osoba po 150 dnech ztratí nárok na státní humanitární ubytování zdarma proto, že jí nebyla přiznána HUD (např. z důvodu příjmu), tak i kdyby ztratila práci a znovu získala nárok na HUD, nárok na humanitární ubytování zdarma již znovu nezíská (pravidlo "jednou a dost").

Od 1.1.2024 budou zranitelným osobám vstupovat do výpočtu humanitární dávky vyšší započitatelné náklady na bydlení a ubytování: Dokud zranitelná osoba bydlí zdarma v HUMPO, nezapočítávají se jí do výpočtu HUD žádné náklady na bydlení. Pokud ztratí nárok na bydlení zdarma v HUMPO a v ubytovně zůstane bydlet jako samoplátce, do výpočtu její HUD vstupuje částka 4.800 Kč na osobu/měsíc jako započitatelné náklady na ubytování, pomocí kterých může bydlení v ubytovně hradit.

Vyšší započitatelné náklady na bydlení a ubytování pro zranitelné osoby

Od 1.1.2024 se zvyšují započitatelné náklady na bydlení/ubytování pro ZRANITELNÉ osoby.

Pokud zranitelná osoba bydlí v bytě v evidenci, do výpočtu HUD vstupuje částka 6.000 Kč jako započitatelné náklady na bydlení.

Pokud zranitelná osoba bydlí mimo evidenci, ať v bytě nebo např. ubytovně, do výpočtu HUD vstupuje částka 4.800 Kč jako započitatelné náklady na bydlení.

Částky započitatelných nákladů na bydlení pro nezranitelné osoby se zřejmě nezmění, a zůstanou na 3.000 Kč v bytě v evidenci a 2.400 Kč osoba/měsíc při bydlení mimo evidenci.

Humanitární dávka

Vzorec pro výpočet HuD zůstává stejný, HUD = životní/existenční minimum společně posuzovaných osob + započitatelné náklady na bydlení - jejich příjmy a úspory.

Mění se rozhodné období pro určení započitatelných nákladů na bydlení na minulý měsíc (pravidlo "T-1") - pokud byla v minulém měsíci přiznána zranitelné osobě HUD, má tento měsíc nárok na státní humanitární ubytování zdarma (a nemá tento měsíc žádné započitatelné náklady na bydlení). Prakticky se tím řeší předvídatelnost ubytování zranitelných osob v HUMPO zdarma po 150 dnech. Pro zjištění, zda má zranitelná osoba v daném měsíci nárok na státní ubytování zdarma se nečeká na posouzení HUD v aktuálním měsíci, ale usoudí se z HUD v minulém měsíci (pokud dosud nebylo o žádosti z minulého měsíce rozhodnuto, pak se hledí na měsíc ještě předcházející). Komu byla HUD minulý měsíc zamítnuta, v aktuálním měsíci zdarma nebydlí, a vstupují mu do výpočtu HUD započitatelné náklady na bydlení. Jejich výše se odvíjí podle toho, zda je osoba zranitelná a zda bydlí v bytě v evidenci.

Do příjmů se pro výpočet HUD nezapočítávají dávky MOP, příspěvky z nadací, UNICEF a podpora z chystaných evropských projektů na podporu zabydlování a integrace osob s DO.

Žadatel o HUD může mít na účtech prostředky do výše dvojnásobku životního/existenčního minima pro jeho osobu/okruh společně posuzovaných osob (se zohledněním věku a zranitelnosti), a nezanikne mu nárok na HUD.

Mimořádná okamžitá pomoc

Zůstává možnost požádat o MOP “nezbytný jednorázový výdaj” (MOPV), kterou lze použít např. na úhradu jistoty/kauce + provize při stěhování do standardního bydlení, na stěhování, na nedoplatky energií v rámci vyúčtování záloh, na jízdné do KACPU v Ostravě a na cestu do přiděleného humanitárního ubytování, na úhradu vstupní lékařské prohlídky, v případě okradení.

Přibývá možnost požádat o MOP “jiná událost” (MOPU), o niž lze žádat opakovaně a je určena pro zvládnutí "události, kterou nebylo možné s ohledem na její rozsah předvídat ani jí předejít, v jejímž důsledku je osoba z důvodu nedostatku finančních prostředků ohrožena zejména ztrátou bydlení nebo nezajištěním základních životních potřeb". Lze o ni žádat pro úhradu dluhů, které vznikly zranitelným osobám v ubytování v HUMPO po letní změně výkladu lex Ukrajina V. O tuto MOP budou žádat osoby s DO, které po 1.9.2024 nebudou mít dost finančních prostředků na úhradu bydlení. Vždy je třeba, aby spolupracovali se sociálními pracovníky, ÚP potřebuje jejich zprávu o klientově snaze řešit svou situaci.

MOP “újma na zdraví” (MOPZ) - pro osoby, kterým hrozí vážná újma na zdraví, max. ve výši existenčního minima, u dětí ve výši životního minima

K žádostem o MOP pro osoby s DO není žádná speciální metodika.

Dávky MOP se nepočítají jako příjem pro výpočet humanitární dávky. Ale HUD se jako příjem do MOP počítá.

Jako pomůcku pro vyplnění přeložilo MPSV

formulář žádosti o MOP do ukrajinštiny⁠

. Je však třeba žádat na formuláři v češtině -

zde stránka MPSV k MOP⁠

⁠

PREZENTACE ÚP O MOP z 12.4.2024⁠

⁠

Webinář k dávce MOP pro osoby s dočasnou ochranou

⁠

Humanitární dávka, MOP a přístup k sociálním službám

Web MPSV:

Pomoc občanům Ukrajiny⁠

⁠

Pro osoby s dočasnou ochranou je vytvořen zvláštní systém sociálního zabezpečení, nemají nárok na podporu ze standardního dávkového systému ČR (s výjimkou mimořádné okamžité pomoci a přístupu k sociálním službám).

Sociální zabezpečení osob s DO sestává z poskytování humanitárního ubytování zdarma prvních 150 dnů po udělení DO. Osoby s DO mohou požádat o humanitární dávku a o dávku mimořádné okamžité pomoci. Osoby s DO mají přístup k sociálním službám zdarma (nemají nárok na příspěvek na péči, sociální služby ideálně mají být financovány z krajských rozpočtů/dotačních výzev MPSV). Osoby s DO jsou pojištěny v rámci veřejného zdravotního pojištění.

Humanitární dávka od 1.1.2024 (§6 zák. č. 66/2022 Sb.)

konečná výše HuD závisí na věku osoby, na její zranitelnosti, na délce pobytu v ČR a na tom, kde bydlí.

porovná se výše nákladů na základní životní potřeby + výše započitatelných nákladů na bydlení/ubytování a výše příjmů a úspor společně posuzovaných osob

Pokud jsou příjmy a úspory nižší, výše HUD je daná rozdílem mezi dávkou a příjmy (kdo má příjem 0 Kč dostane celou dávku, kdo nějaký příjem má, dotane doplatek do vypočítané výše dávky).

Pokud jsou příjmy stejné nebo vyšší než vypočítaná dávka, žádná HUD žadateli nenáleží.

Podání žádosti o dávku

žádost o dávku je třeba podat v měsíci, za který se o dávku žádá, jinak nárok na ni zaniká (§ 6, odst. 6). Dávku administrují krajské pobočky ÚP (§ 6, odst. 7)

osoba s DO se musí zdržovat na území ČR, což prokáže tak, že se shoduje adresa místa pobytu uvedená v žádosti o dávku s adresou uvedenou v základním registru obyvatel; pokud adresy v souladu nejsou, na výzvu ÚP je možné nesoulad odstranit (§ 6, odst. 3)

žádost o dávku se podává pouze elektronicky, výjimkou je první žádost, kterou lze podat v listinné podobě (§6c, odst. 1), všechny skutečnosti se dokládají elektronicky (§ 6c, odst. 4), pokud ÚP neurčí jinak; je nutné sledovat aplikaci a dostavit se na ÚP po vyzvání ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení výzvy, nebyla-li ÚP určena delší lhůta(§ 6, odst. 9)

osoby, které nemohou podat žádost elektronicky (např. ti, kdo nemají chytrý telefon, senioři, osoby s handicapem), mohou požádat pracovníky ÚP o asistenci s vyplněním žádosti elektronicky

pokud pracovník ÚP nemá kapacitu tuto asistenci poskytnout, může se žadatel obrátit na sociální odbor své obce s rozšířenou působností (ORP)- pracovníci jsou o problému informováni a podporu poskytnou

do žádosti o HuD se uvádějí identifikační údaje žadatele; adresa místa pobytu; údaj o udělení DO; údaj o všech příjmech žadatele; identifikační údaje o zaměstnavateli; identifikace účtů žadatele a údaje o finančních prostředcích na těchto účtech; prohlášení o majetkových poměrech; registrační číslo evidenční karty daňového poplatníka na Ukrajině, který je žadatelem, bylo-li uděleno, nebo údaj o místě pobytu na Ukrajině před udělením dočasné ochrany v případě, že registrační číslo nebylo cizinci s dočasnou ochranou uděleno nebo není známo; pokud má žadatel náklady na bydlení v bytě evidovaném v evidenci bytů, uvede identifikační údaje vlastníka bytu

všechny informace se uvádějí za žadatele a společně posuzované osoby (bydlí spolu a spolu uhrazují náklady) (§ 6c, odst. 2)

§ 6c odst. 4: čestným prohlášením nelze doložit výši příjmu, příjem nutno doložit potvrzením zaměstnavatele (pokud ho nedoloží žadatel, ÚP vyzve zaměstnavatele dle § 7)

dávka se vyplácí pouze na účet, výjimkou je dávka za první kalendářní měsíc, kterou lze vyplatit v hotovosti (§ 6, odst. 7)

Společná žádost o HUD a společné posuzování

v žádosti o HUD se společně posuzují osoby, které spolu bydlí a hospodaří - tyto osoby i podávají společnou žádost

Pečující osoba a osoba odkázaná na péči podávají společnou žádost o HUD, pouze pokud spolu bydlí a hospodaří. Tehdy jsou společně posuzovány. Pokud spolu bydlí, ale nehospodaří, nebo spolu ani nebydlí, uplatní každý žádost sám za sebe. Ve svých žádostech se ale navzájem označí jako osoba, která pečuje, resp. osoba závislá na péči.

V žádosti o HUD jsou společně posuzovány pouze osoby s dočasnou ochranou. Další osoba v domácnosti s jiným typem pobytu se společně s nimi neposuzuje (ani její příjmy).

Nárok na dávku a výpočet výše humanitární dávky

⁠
`web MPSV k HUD`⁠
-
`leták MPSV`⁠
-
`leták ukrajinsky`⁠
-
`web ukrajinsky`⁠
⁠

dávka nenáleží osobě, které je bezplatně poskytnuta celodenní strava, základní prostředky osobní hygieny a ubytování (§ 6, odst. 1)

Vzorec výpočtu výše dávky: HUD = 1/ dávka na základní životní náklady + 2/ započitatelné náklady na bydlení/ubytování - 3/ příjmy a úspory

Orientační kalkulačka MPSV

⁠

(již je aktualizovaná v souladu se změnami od 1.1.24)

jeli výsledek mezi 0 a 50 Kč, činí výše dávky 50 Kč; je-li výsledek nižší než 0 (když jsou příjmy vyšší), dávka nenáleží

1/ Dávka na základní životní náklady

skupiny zranitelných osob:

děti do 18 let

studující v ČR do 26 let (19-26 let, pokud studují)

pečující o dítě do 6 let (jako pečující se může prohlásit pouze jedna osoba)

těhotné ženy

senioři starší 65 let

osoby se zdravotním postižením (držitel osvědčení z Ukrajiny nebo osoba uznaná Institutem pro posuzování zdravotního stavu jako osoba se zdravotním postižením)

osoby pečující o osobu se zdravotním postižením (osoba, která byla jako pečující označena v žádosti o dávku)

příslušná výše dávky se určí podle měsíce pobytu, věku a zranitelnosti; pro společně posuzované členy rodiny se výše dávek sčítají

⁠

Zranitelnost je třeba doložit příslušným dokladem a doklad nahrát do elektronické žádosti o humanitární dávku

Děti do 18 let, Osoby starší 65 let: nic speciálního v žádosti nevyplňují, aplikace tyto osoby identifikuje automaticky

Dítě se zdravotním postižením se v žádosti o HUD uvádí jako osoba s invaliditou.

Student 19–26 let: dokládá potvrzení o studiu/rozhodnutí o přijetí na SŠ/VŠ

Osoba pečující o dítě do 6 let věku: v žádosti o HUD prohlásí, že je osobou pečující o dítě do 6 let věku a toto dítě uvede v žádosti

Těhotná žena: dokládá těhotenský průkaz/potvrzení od lékaře

Osoba se zdravotním postižením: dokládá doklad o zdravotním postižení (nebo invaliditě).

Pokud má doklad z Ukrajiny, že je osobou se zdravotním postižením (nebo invalidní), nahraje do žádosti tento doklad. Dle

metodiky ÚP⁠

je možné uznat doklad o invaliditě z Ukrajiny, kterému vypršela platnost po 24.2.2022. Elektronická žádost o HUD ale propadlý průkaz neakceptuje. Problém bude v aplikaci opraven. Než se tak stane, řešením je zapsat smyšlené budoucí datum, nahrát propadlý doklad jako přílohu a pracovnice ÚP bude tuto skutečnost při kontrolách akceptovat.

Pokud nemá doklad o zdravotním postižení (nebo invaliditě) nebo dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu, může podat žádost o posouzení zdravotního stavu Institut posuzování zdravotního stavu (složka ČSSZ). V červenci, v srpnu a podle webu MPSV i v září 2023 bude ÚP akceptovat čestné prohlášení o zdravotním postižení/invaliditě. Osoba, která teprve požádala o posouzení zdravotního stavu také do žádosti o HUD přikládá čestné prohlášení o invaliditě. Později bude informace o posouzení zdravotního stavu předávána elektronicky ÚP. ÚP tuto informaci zohlední při zpracování žádosti o HUD a bude ji odesílat do HUMPO kvůli nároku na bezplatné humanitární ubytování.

Osoba pečující o osobu se zdravotním postižením: v žádosti o HUD prohlásí, že je osoba pečující o osobu se zdravotním postižením a tuto osobu uvedete v žádosti

2/ Započitatelné náklady na bydlení a ubytování - od 1.8.2024

Započitatelné náklady nejsou samostatnou dávkou, ale vstupují do výpočtu humanitární dávky. Jejich výše je určena

nařízením vlády⁠

(§ 6b, odst.3)

Výše nákladů je určena tím, zda žadatel o humanitární dávku bydlí v bytě v evidenci MPSV, a zda se jedná o zranitelnou osobu

započitatelné náklady na bydlení a ubytování pro zranitelné osoby 6 000 Kč na osobu a měsíc, max. pro 5 osob

započitatelné náklady na bydlení a ubytování pro ostatní osoby 4 000 Kč na osobu a měsíc, max. pro 5 osob; aby se započitatelné náklady použily, musí být cizinec s DO výdělečně činný, nebo zařazen ÚP jako uchazeč o zaměstnání (§ 6b, odst.2)

splnění podmínek pro nárok na dávku se, pokud jde o náklady na bydlení, zjišťují za minulý kalendářní měsíc (stejně jako příjem, §6, odst.5) - pokud v minulém měsíci osoba bydlela zdarma v HUMPO, nemá tento měsíc nárok na započítání nákladů na ubytování do výše HUD (a bydlí dále zdarma); pokud minulý měsíc byla zranitelná, tento měsíc se jí započítaj náklady na bydlení pro zranitelné osoby

3/ Příjmy a finanční prostředky

příjmy - veškeré příjmy jednotlivce, u společně posuzovaných členů rodiny se započítá součet příjmů všech posuzovaných osob (z ČR i zahraničí); příjmy se zjišťují za období kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, na který je podána žádost (§ 6, odst. 1, 5)

za příjem se nepovažuje humanitární dávka, dávka mimořádné okamžité pomoci a finanční prostředky poskytnuté fundací, spolkem, z Azylového, migračního a integračního fondu nebo z Dětského fondu Organizace spojených národů

výši příjmu nelze doložit čestným prohlášením, nutno doložit potvrzením zaměstnavatele (pokud ho nedoloží žadatel, ÚP vyzve zaměstnavatele dle § 7)

ÚP může ověřovat všechny skutečnosti uvedené v žádosti o HUD

prostředky na účtu - celkový zůstatek na všech bankovních účtech se uvádí v součtu, a to k poslednímu dni minulého měsíce; žadatel o HUD může mít na účtu prostředky do výše dvojnásobku výše dávky dle § 6b odst. 1 (tj. životního/existenčního minima pro jeho osobu/okruh společně posuzovaných osob, se zohledněním věku a zranitelnosti konkrétních osob - nezapočítávají se sem případné náklady na bydlení) a nárok na dávku mu nezanikne.

Dokládání finančních prostředků na účtech: Pokud má žadatel o HUD bankovní účet v ČR, bude se požadovat doložení výpisu z účtu k poslednímu dni předchozího měsíce. U bank z ciziny (Ukrajiny) bude možné místo výpisu dodat naskenovaný výpis zůstatku z bankomatu.

bankovní tajemství (§ 8aa): Povinnost banky (a jiných peněžních institucí) sdělit na vyžádání ÚP údaje o číslech účtů žadatele o dávku, příjemce dávky i společně posuzovaných osob nebo jeho jiných jedinečných identifikátorech, jakož i o jejich stavu a změnách. Bude účinné až od 1.7.2024

Mimořádná okamžitá pomoc (MOP)

⁠

PREZENTACE ÚP O MOP z 12.4.2024

⁠

zápis k prezentaci

⁠

Webinář k dávce MOP pro osoby s dočasnou ochranou

⁠

Osoby s DO mohou požádat o tři druhy dávky MOP pode zákona o pomoci v hmotné nouzi č. 111/2006 Sb.. Na MOP nevzniká osobám s DO automaticky nárok. Pokud o MOP požádají, vždy bude hodnocena jejich celkové příjmová, majetková a sociální situace. K žádostem o MOP pro osoby s DO není žádná speciální metodika.

Dávky MOP se nepočítají jako příjem pro výpočet humanitární dávky. Ale HUD se jako příjem do MOP počítá.

1/ MOP “nezbytný jednorázový výdaj”

MOP “ jednorázový výdaj” lze použít např. na úhradu jistoty/kauce + provize při stěhování do standardního bydlení, na stěhování, na nedoplatky energií v rámci vyúčtování záloh, na jízdné do KACPU v Ostravě a na cestu do přiděleného humanitárního ubytování, na úhradu vstupní lékařské prohlídky do zaměstnání, v případě okradení.

MOP jednorázový výdaj není určena k úhradě opakujících se předvídatelných nákladů. Lze ji poskytnout k překlenutí náhlé situace.

Vždy je třeba nejprve požádat o HuD. Její výše bude zohledněna při posuzování případného nároku na MOP jednorázový výdaj.

MOP jednorázový výdaj se nepovažuje pro účely nároku a výše HuD za příjem.

Do jaké výše bude Mimořádná okamžitá pomoc poskytována? Tato dávka se poskytuje až do výše jednorázového výdaje.

Jako pomůcku pro vyplnění přeložilo MPSV

formulář žádosti o MOP do ukrajinštiny⁠

. Je však třeba žádat na formuláři v češtině -

zde stránka MPSV k MOP⁠

⁠

Oficální informace z MPSV k nároku zranitelných osob na humanitární ubytování zdarma a možnosti využít MOP pro úhradu ubytování a dluhů v ubytovnách⁠

⁠

2/ MOP “jiná událost”

Jedná se o MOP na “jiná událost”, kterou nebylo možné s ohledem na její rozsah předvídat ani jí předejít, v jejímž důsledku je osoba z důvodu nedostatku finančních prostředků ohrožena zejména ztrátou bydlení nebo nezajištěním základních životních potřeb. Tuto MOP lze udělovat opakovaně, ale jen do výše dvacetinásobku částky životního minima jednotlivce v rámci 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích (§ 37 písm. b).

MOP jednorázový výdaj může být poskytnuta i na úhradu dluhu v ubytování, které vznikly zranitelným osobám v ubytování v HUMPO po letní změně výkladu lex Ukrajina V. Tedy v případě, kdy cizinec s DO v dobré víře očekával, že mu bude nouzové ubytování v minulých měsících poskytnuto bezplatně, to mu však uhrazeno nebylo a hrozí mu ukončení ubytování z důvodu neuhrazených nákladů za ubytování.

Doklad o dlužném poplatku za ubytování v HUMPO vystaví žadateli ubytovatel. Doklad musí obsahovat nacionále žadatele a měsíc dlužného poplatku. ÚP ČR následně na krajském úřadě ověří, zda nebyla v požadovaném měsíci vyplacena kompenzace za HUMPO ubytování.

O tuto MOP budou žádat osoby s DO, které po 1.9.2024 nebudou mít dost finančních prostředků na úhradu bydlení. Vždy je třeba, aby spolupracovali se sociálními pracovníky, ÚP potřebuje jejich zprávu o klientově snaze řešit svou situaci.

3/ MOP “újma na zdraví”

pro osoby, kterým hrozí vážná újma na zdraví, max. ve výši existenčního minima, u dětí ve výši životního minima

Jak podat žádost o MOP

O MOP jednorázový výdaj se žádá na Úřadu práce ČR podle místa faktického bydliště.

Žádost není digitalizována, nepodává se prostřednictvím aplikace jako žádost o HUD.

Cizinci s DO musí podat žádost na předepsaném formuláři (dostupný na pobočkách nebo webu ÚP). Je možné využít

elektronické podání⁠

U MOP jednorázový výdaj se zkoumají příjmové, majetkové a sociální poměry všech osob společně posuzovaných. Rozhodné období pro zkoumání příjmu a majetku jsou 3 měsíce předcházející měsíci podání žádosti a aktuální měsíc.

K žádosti je nutné především přiložit doklady o výši příjmů všech společně posuzovaných osob, prohlášení o celkových sociálních a majetkových poměrech žadatele a všech společně posuzovaných osob, výši nákladů na bydlení, které cizinci s DO a jeho rodině byly stanoveny uhradit (a že k úhradě nedošlo).

Sociální pracovníci mohou klientům poskytnout vyjádření k jejich situaci jako přílohu k žádosti o MOP. MPSV zejména předpokládá, že klienti budou hledat jiné ubytování, sociální pracovníci je při tom budou podporovat a tuto jejich aktivitu jim mohou pro účely posouzení MOP potvrdit.

Soupis základních podkladů k Mimořádné okamžité pomoci (Jedná se o základní výčet, v individuálních případech mohou být požadovány i jiné podklady v souvislosti s konkrétní situací daného klienta):

⁠

Žádost o mimořádnou okamžitou pomoc⁠

⁠

Prohlášení o celkových sociálních a majetkových poměrech od všech společně posuzovaných osob⁠

⁠

Doklad o výši měsíčních příjmů⁠

všech společně posuzovaných osob za období měsíce podání žádosti a tří předcházejících měsíců

Doklady totožnosti

Doklady, prokazující zranitelnost osob

Výpisy z účtů všech společně posuzovaných osob za období měsíce podání žádosti a tří předcházejících měsíců

Nájemní smlouvu/smlouvu o ubytování, pokud jí osoba má s ubytovatelem již sepsanou

Řešení problémů při žádosti o MOP

Pan generální ředitel ÚP Daneil Krištof nabídl svůj email pro stížnosti, pokud nebude dodržována metodika pro MOP:

daniel.kristof@uradprace.cz⁠

. Nutný formát emailu: do předmětu uveďte STÍŽNOST, do těla zprávy pak vždy jméno, email a telefonní číslo na žadatele.

⁠

Stránky MPSV k dávce MOP ⁠

Stránky Úřadu práce k MOP⁠

Leták pro uprchlíky v češtině

⁠

Leták pro uprchlíky v ukrajinštině

⁠

ÚP vytvořil

metodickou instrukci pro posuzování MOP⁠

pro osoby s DO.

MOP lze využít k udržení nebo získání přiměřeného bydlení (např. kauce), k úhradě odjezdu na Ukrajinu nebo v případě ohrožení vážnou újmou na zdraví. U dávky se využívá přímá úhrada ubytovateli, nikoliv výplata v hotovosti žadateli.

Přiznání dávky MOP musí být vždy spojeno se zapojením sociálních pracovníků nebo pracovníků CPIC.

Posuzování zdravotního stavu - invalidity (§ 6d zák. č. 66/2022 Sb.) - uznávání zranitelnosti - aktualizace 20.7.2023

Pokud cizinec s DO má průkaz o invaliditě/zdravotním postižení z Ukrajiny, předloží jej na ÚP (k žádosti o HUD). Pokud osoba s DO tento doklad nemá, může požádat

Institut posuzování zdravotního stavu⁠

(součást ČSSZ) o posouzení zdravotního stavu.

Institut posuzování zdravotního stavu na žádost cizince s dočasnou ochranou posoudí, zda je tento cizinec osobou se zdravotním postižením. Institut posuzování zdravotního stavu posoudí zdravotní stav a vyhotoví posudek. Postupuje obdobně jako při posuzování zdravotního stavu a vyhotovení posudku pro účely průkazu osoby se zdravotním postižením.

Posouzení zdravotního stavu podle Lex Ukrajina nelze uplatnit pro potřeby zákona o zaměstnanosti a na osobu s DO, která bude posudkem IPZS disponovat, nelze pohlížet jako na osobu se ZP ve smyslu §67 zákona o zaměstnanosti (např. pro zprostředkování zaměstnání pro osoby se ZP). Posouzení nezakládá nárok na žádnou jinou dávku. Posudek není potvrzením o invaliditě ani neslouží pro vydání jiného českého průkazu (např. OZP).

Žádost je možné podat výhradně elektronicky prostřednictvím

formuláře na ePortálu ČSSZ⁠

. Na

hlavní stránce ePortálu⁠

je umístěn odkaz na formulář.

K vyplnění formuláře je třeba se přihlásit pomocí elektronické identity (jako u humanitární dávky).

Formulář obsahuje identifikaci žadatele, dotazník pro upřesnění zdravotního postižení a kontakt na českého ošetřujícího lékaře/zdravotnické zařízení. K žádosti je třeba přiložit české lékařské zprávy, na jejichž základě bude možné posoudit zdravotní stav a vyřídit žádost.

Žádost je třeba vyplnit v českém jazyce. Formulář je dvojjazyčný (názvy polí i pokyny jsou uvedeny i ukrajinsky).

Zpracovaný posudek bude žadateli dostupný na ePortálu ČSSZ. Výsledek posouzení sdělí Institut posuzování zdravotního stavu elektronicky též Úřadu práce ČR.

Zdravotní stav bude posuzován k datu podání žádosti, nikoliv do minulosti.

Posudek bude vydán ve lhůtě 45 dnů.

pro účely HUD a poskytnutí bezplatného ubytování byla od května 2023 elektronická žádost o HUD doplněna otázkou, zda je žadatel o HUD osobou invalidní - aktuálně jde o formu čestného prohlášení, které je akceptováno u osob, které nemají doklad o invaliditě z Ukrajiny a žádají o posouzení

Opravné prostředky proti posudku o zdravotním stavu nejsou přípustné. Je možnost podat novou žádost s novou zdravotnickou dokumentací.

Letáky ČSSZ k posuzování zdravotního stavu:

ČESKY⁠

UKRAJINSKY⁠

Podpora bydlení a ubytování uprchlíků od 1.1.2024 a od 1.9.2024

Pravidla - stručný přehled

(aktualizováno po webináři 8.12.2023)

systém podpory rozlišuje:

BYDLENÍ v bytech a domech (určených pro trvalé bydlení/kolaudovaných jako byt) a

UBYTOVÁNÍ v zařízeních, která nejsou určena pro trvalé bydlení (ubytovny, hotely, koleje, rekreační zařízení) - zda jde o bydlení, nebo ubytování, je dáno kolaudačním rozhodnutím stavby

Evidence osob v humanitárním ubytování HUMPO

objekty vhodné pro ubytování mohou být podle zákona 65/2022 Sb. evidovány v HUMPO, a to na základě písemné smlouvy s krajem

objekty určené pro trvalé bydlení v HUMPO být evidovány nemohou a uprchlíci v nich bydlící uzavírají s majitelem/ubytovatelem soukromoprávní (obvykle nájemní) smlouvu

Bezplatné UBYTOVÁNÍ v rámci HUMPO je zastropováno na 150 dní od udělení DO (vztahuje se na všechny držitele DO, i na ty, kdo nouzové ubytování nikdy nevyužili). Po 150 dnech musí uprchlíci humanitární ubytování opustit, nebo uzavřít s ubytovatelem nájemní smlouvu a své ubytování hradit. Ubytování zdarma mohou po 150 dnech využívat osoby s DO, které spadají do zranitelných skupin a zároveň jim byla přiznána humanitární dávka.

Od 1.9.2024 bude lhůta na ubytování zdarma zkrácena na 90 dnů a nebude existovat výjimka pro zranitelné skupiny. Všichni uprchlíci se tedy budou muset z humanitárního ubytování vystěhovat, nebo své bydlení hradit.

MV vypracovalo

metodiku s pravidly pro ubytování⁠

, o

pravidlech humanitárního ubytování od 1.1.2024⁠

přehledně informuje na svém webu.

Po uplynutí doby nároku na bezplatné ubytování mohou poživatelé humanitární dávky v jejím rámci získat započitatelné náklady na ubytování. Výše započitatelných nákladů je od 1.1.2024 odlišná pro zraniltené osoby (4.800 Kč) a pro ostatní osoby s DO (2.400 Kč na osobu a měsíc). Nárok na uplatnění započitatelných nákladů na ubytování mají osoby, které jsou zaměstnané, nebo registrované na ÚP jako uchazeči o zaměstnání. Výše započitatelných nákladů je dána

nařízením vlády⁠

BYDLENÍ: Uprchlíci si musí zajistit bydlení vlastními silami. Součástí humanitární dávky jsou započitatelné náklady na bydlení, které mohou uprchlíci využít pro úhradu bydlení. Náklady na bydlení jsou dány

nařízením vlády⁠

a jejich výše je dána skutečností, jestli je byt vložen do

Evidence bytů a smluv MPSV⁠

, a jestli je přijemcem HUD osoba zranitelná.

Je-li pronajímaný byt vložen v Evidenci, náklady pro zranitelnou osobu jsou ve výši 6.000 Kč na osobu/měsíc. Nezraniltená osoba může získat náklady ve výši 3.000 Kč.

Není-li byt v evidenci, má zranitelná osoba nárok na započítání nákladů na bydlení ve výši 4.800 Kč měsíc. Nezranitelná osoba pak může získat náklady ve výši 2.400 Kč.

⁠

Pokud majitel bytu registruje svou nemovitost v

Evidenci bytů a smluv MPSV⁠

, umožní tím držitelům DO, svým nájemcům, získat pro výpočet HUD vyšší započitatelné náklady na bydlení. Uprchlíci, kteří bydlí mimo byty nebo v bytech, které nejsou registrovány, případně je není možno registrovat, mohou získat pouze nižší částku započitatelných nákladů na bydlení.

Započitatelné náklady na bydlení a ubytování nejsou samostatnou dávkou, ale vstupují do výpočtu humanitární dávky - nemají na ně nárok všichni uprchlíci, ale pouze ti, kteří mají nárok na humanitární dávku. Tj. osoby s DO, jejichž příjem je nižší než výše jejich životního/existenčního minima + započitatelné náklady na bydlení (podrobně k tomu v sekci

humanitární dávka⁠

Bydlení v bytech
`UKRAJINSKY`⁠
⁠

Je zavedena

Evidence bytů a nájemních smluv MPSV⁠

, kam majitelé registrují nemovitosti, které pronajali ukrajinským uprchlíkům. Do evidence majitelé bytů vkládají byty poskytované osobám s DO k samostatnému bydlení; není možné do evidence zadávat byty, které ubytovatel s uprchlíky sdílí.

Osobám s DO, které bydlí v bytě v Evidenci, vstupuje do výpočtu konečné výše Humanitární dávky vyšší částka započitatelných nákladů na bydlení.

Podmínky zápisu do evidence

musí jít o byt (splňovat požadavky na trvalé bydlení a určen k trvalému bydlení nebo zkolaudován jako byt)

zapsat byt do evidence může pouze jeho vlastník

zápis se provádí elektronicky, pomocí digitální identity (identita občana, bankovní identita...)

vlastník bytu do evidence zadává: své identifikační údaje, adresu bytu a číslo bytu (pokud existuje), písemný právní titul k užívání bytu a identifikační údaje cizinců s dočasnou ochranou, kterým byl byt k bydlení poskytnut, číslo vízového štítku a údaje o začátku a ukončení bydlení.

Humanitární (dříve nouzové) ubytování (účinné od 1.1.2024)

Web MV:

Státní humanitární ubytování od 1. 7. 2023⁠

Státní humanitární ubytování od 1.1.2024⁠

⁠

infoleták MPSV pro ubytovatele od 1.4.2023⁠

⁠

květen 2023:

metodika MV s pravidly pro ubytování⁠

⁠

původní termín “nouzové ubytování” se přestává používat

kapacity ubytování v krajích zajišťují hejtmani a primátor hl. m. Prahy, rozsah kapacit ubytování stanoví Vláda

nařízením č. 206/2022 Sb.⁠

Humanitární ubytování se poskytuje v objektech zařazených do systému HUMPO

Objekty pro ubytování jsou zařazeny v systému evidence ubytování (HUMPO) na základě písemné smlouvy mezi ubytovatelem a krajem.

V HUMPO mohou být pouze objekty, které nejsou určeny k trvalému bydlení nebo nejsou zkolaudované jako byt.

Provozovatel ubytování je povinen po dobu zařazení v evidenci (HUMPO) umožnit v objektu zařazeném v evidenci poskytování ubytování v rozsahu zapsané kapacity, zapisovat každý třetí den do evidence údaj o aktuálně volné kapacitě ubytování a zapisovat do evidence údaj o opuštění ubytování.

Humanitární ubytování přiděluje pouze KACPU, nelze jej domluvit samostatně -
`Změny od 1.1.24 výše v Aktualitách`⁠
⁠

Kdo má zajištěno bydlení, žádá o DO na KACPU ve svém kraji; kdo potřebuje humanitární ubytování, žádá o DO na KACPU v Ostravě

>> Pokud má žadatel o dočasnou ochranu zajištěno ubytování, žádá od 1.1.2024 o dočasnou ochranu na KACPU v kraji svého bydliště.

Pokud má bydliště zajištěné ve Středočeském kraji, žádá na KACPU v Praze.

K žádosti je potřeba dodat doklad o ubytování podle § 31 odst. 5 zákona o pobytu cizinců; pokud bude předloženo

potvrzení o zajištění ubytování⁠

, musí být s úředně ověřeným podpisem majitele nemovitosti nebo oprávněné osoby, která ubytování poskytuje (pravidla podle zákona o pobytu cizinců).

Kdo má možnost zajistit si samostatně ubytování, musí si tedy nejprve zajistit potvrzení o zajištění ubytování, pak teprve žádat o DO na KACPU ve svém kraji.

Pouze na KACPU v Ostravě mu může být přiděleno státní humanitární ubytování.

V Ostravě a Brně bude nadále provozováno krátkodobé přístřeší pro osoby, které přijely mimo úřední hodiny, a čekají na otevření KACPU.

nařízením vlády č. 206/2022 Sb⁠

Osoby s DO si nemohou vybrat, do kterého kraje budou umístěny do humanitárního ubytování. Výjimku může představovat jen sloučení rodiny. Nemá smysl, aby uprchlíci přijeli do vybraného zařízení a tam si domlouvali ubytování. Humanitární ubytování si sami domluvit nemohou, musí nejprve do Ostravy na KACPU a tam o něj požádat.

Po udělení DO dostane držitel DO ubytovací štítek a s ním odjede do přiděleného humanitárního ubytování.

Přidělení ubytování, změnu ubytování a vyřazení osoby z ubytování zabezpečuje od 1.1.2024 Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra, a to prostřednictvím databáze HUMPO.

Ubytovaná osoba může ubytování odmítnout jen z vážných důvodů

Humanitární ubytování bude do 30.8.2024 bezplatně poskytováno pouze 150 dní od udělení DO, od 1.9.2024 bude bezplatně poskytováno 90 dní od udělení DO. Pokud osoba bez vážného důvodu odmítne přidělené ubytování nebo ubytování opustí (více než 10 dní ubytování vez udání důvodu nevyužívá), pohlíží se na ni tak, že vyčerpala dobu 150 dnů od udělení DO

maximální doba se do 30.8.2024 nevztahuje na osoby, které splňují podmínky pro přiznání humanitární dávky a zároveň patří do zranitelných skupin (děti do 18 let, studující do 26 let, pečující o dítě do 6 let, těhotné ženy, osoby starší 65 let, osoby se zdrav. postižením, pečující o osoby se zdrav. postižením) - informace o zranitelných skupinách předává Ministerstvu vnitra Ministerstvo práce a sociálních věcí a je zobrazována v HUMPO. Od 1.9.2024 si budou muset i zranitelné osoby samy zajistit ubytování (nebo hradit nájem v ubytovně, kde bydlely v nouzovém ubytování).

ubytovatel má nárok na paušální náhradu nákladů na ubytování za osoby ubytované bezplatně (nařízení

206/2022 Sb.⁠

)

KACPU není kontaktním místem pro ubytovatele ve věci otázek týkajících se poskytování ubytování, tím je příslušný krajský úřad, se kterým má ubytovatel uzavřenou smlouvu

ubytovatel má povinnost označit v HUMPO volné kapacity nouzového ubytování ve svém zařízení; ubytovatel může ukončit ubytování osobě, která se bez udání důvodu nezdržuje v ubytovacím zařízení déle než 10 dní.

Přeubytování (změna zařízení HUMPO) zajišťuje od 1.1.2024 SUZ

Za běžných okolností není možné změnit přidělené ubytovací zařízení. Změna je umožněna pouze ze závažných důvodů, které zásadně komplikují nebo znemožňují pobyt v ubytovacím zařízení, a které vznikly nezávisle na vůli osoby s DO. Za závažný důvod není považována například práce či docházka do školního zařízení v jiném místě. Přeubytovat lze pouze ze závažných důvodů, které je nutno doložit. Vždy bude probíhat sociální šetření.

Přeubytování budou zajišťovat pracovníci SUZ na krajských CPIC. V krajích, kde CPIC neprovozuje Správa uprchlických zařízení (Jihomoravský, Ústecký, Královéhradecký, Praha), bude přeubytování probíhat na KACPU.

Při přeubytování prověří pracovník SUZ důvody pro přeubytování, vyhledá nového ubytovatele a domluví přeubytování klienta. Pak domluví s KACPU Ostrava změnu adresy v HUMPO a zaslání nového ubytovacího štítku.

Pro přeubytování (změnu záznamu v HUMPO) v Ostravě je vyhrazen čas v pondělí a ve středu 12-15:30 hod.

Co je závažný důvod:

Ubytování nesplňuje zdravotní potřeby osoby nebo potřebu sociální služby, např. nemá bezbariérový přístup nebo není v blízkosti dostupná potřebná speciální služba. Je třeba kontaktovat příslušné KACPU a doložit existenci závažných důvodů. KACPU může přidělit státní humanitární ubytování v jiném zařízení.

Ubytovací zařízení již dále nebude poskytovat státní humanitární ubytování. V takovém případě budou osoby s DO včas kontaktovány ze strany ubytovatele a KACPU jim přidělí nové ubytovací zařízení.

Společný život blízké rodiny. Pokud část členů blízké rodiny může využívat státní humanitární ubytování i po uplynutí 150 dnů (jsou uznáni jako zranitelné osoby), ale část ne, musí rodina najít ubytovatele, který umožňuje bydlení obou skupinám (je v HUMPO a má kapacitu i pro osoby s DO-samoplátce). Je třeba, aby si rodina sama aktivně našla vhodné ubytovací zařízení. Následně je možné na KACPU požádat o přesun zranitelných členů rodiny do tohoto nového ubytovacího zařízení. Samotné KACPU neposkytuje asistenci s hledáním nových ubytovacích zařízení osobám, které nespadají do kategorie zranitelných osob, ani neověřuje jejich volné kapacity.

Opuštění ubytování (metodická upřesnění)

Osoba, která oznámila odcestování na Ukrajinu i s předpokládaným návratem, neztrácí nárok na nouzové ubytování (pokud jej má podle lex Ukrajina).

Nárok na zajištění ubytování ztrácí ubytovaná osoba, která ubytování přestala využívat bez uvedení důvodu po dobu delší než 10 dnů, nebo osoba, která se nevrátila ve sděleném termínu a nesdělila důvody (nedomluvila se dále s ubytovatelem).

Zákon nestanoví formu sdělení o odcestování, doporučuje se využívat písemné formy.

Po dobu, po kterou osoba dočasně nevyužívá ubytování, nemá provozovatel nárok na paušální náhradu nákladů na ubytování.

V případě věcí zanechaných ubytovanou osobou v ubytovacím zařízení, které bezdůvodně opustila, či se do něj nevrátila, doporučujeme provozovateli provést dokumentaci stavu těchto věcí a v případě věcí, které mají zjevnou hodnotu, jejich umístění do vhodných prostor, kde by si je mohla osoba po stanovenou dobu vyzvednout. Na danou situaci lze obdobně vztáhnout § 2296, odst. 1 občanského zákoníku, který stanovuje, že o věci zanechané v bytě bývalým nájemníkem je nutno se starat pouze po nezbytně dlouhou dobu, případně se lze přiměřeně řídit pravidly stanovenými v ubytovacích řádech, pokud s nimi byla ubytovaná osoba seznámena. Při určení nezbytně dlouhé doby lze vycházet právě z lhůty 10 dnů, s níž zákon č. 65/2022 Sb. spojuje ztrátu nároku na další zajištění ubytování.

Vystěhování z ubytování

Pokud nezranitelné osoby odmítají opustit současné ubytování (byly ubytovány přes účinností Lex 5), hrozí zde spory o finanční náhradu za ubytování.

Osoby, které ztratí nárok na bezplatné ubytování podle zákona č. 65/2022 Sb. a nedohodnou si jinou formu ubytovacího vztahu s ubytovatelem, nadále nemají právní titul k využívání ubytovacího zařízení a ztrácí přímo ze zákona oprávnění k jeho dalšímu užívání.

V případě, že by takto ubytovaná osoba odmítala ubytování opustit, je ubytovatel oprávněn tuto osobu vystěhovat, ovšem v souladu s postupy dle českého právního řádu.

Byť tato osoba nemá žádný právní titul k užívání ubytovacího zařízení, naplňuje tento druh ubytování soudní definici obydlí, jehož užívání je chráněno domovní svobodou a zásah do této svobody lze realizovat pouze na základě zákona a v mezích rozhodnutí soudu.

Ubytovatel proto není v žádném případě oprávněn vystěhovat osobu svépomocí (vyklizení věcí z objektu, výměna zámků…), nebo ji k opuštění objektu nutit nepřímým nátlakem (odpojení služeb, energie, vody apod.). Takový postup by mohl naplňovat znaky trestného činu podle § 178 Porušování domovní svobody.

Pokud osoba odmítá i přes výzvu ubytovatele objekt opustit, je nutno zajistit si tzv. exekuční titul k vyklizení nemovitých věcí v souladu s § 40 exekučního řádu.

Ubytovatel proto musí využít prostředků civilního práva, zejména pak žalobu na vyklizení nemovitosti. Žaloba na vyklizení se podává k okresnímu soudu, v jehož obvodu se nemovitá věc nachází, a podává ji vlastník nemovitosti. Lze využít také podání návrhu na předběžné opatření dle § 75 občanského soudního řádu.

Osoba, která by setrvávala v objektu i po pravomocném soudním rozhodnutí (po uplynutí soudem stanovené doby k vyklizení), by se mohla dopustit trestného činu podle § 208 odst. 1 trestního zákoníku Neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru.

Podpora poskytnutí dlouhodobě neobsazených bytů na trh s byty

Prostředky Státního fondu podpory investic lze od 1.4.2023 použít i na podporu poskytnutí dlouhodobě neobsazeného bytu do nájmu nebo podnájmu. (zák. č. 211/2000 Sb., § 3, odst. 1p)

Pobyt na území ČR

Dočasná ochrana

Okruh cizinců, na něž se dočasná ochrana vztahuje:

občané Ukrajiny, kteří pobývali na Ukrajině před 24. únorem a poté zemi opustili či kteří 24. února oprávněně pobývali v ČR na základě bezvízového styku nebo krátkodobého víza

osoby bez státní příslušnosti a držitelé mezinárodní ochrany na Ukrajině, kteří pobývali na Ukrajině před 24. únorem a poté zemi opustili

rodinní příslušníci výše zmíněných skupin, kteří spolu s nimi před 24. únorem pobývali na Ukrajině. Na rodinné příslušníky se pohlíží striktní perspektivou českého cizineckého práva. Nevztahuje se tedy například na nesezdané páry, nýbrž pouze manžele, registrované partnery, nezletilé děti a příbuzné na péči a žijící v rodině.

česká úprava rozšiřuje tento okruh o cizince s trvalým pobytem na Ukrajině, kteří nemohou vycestovat do země původu (či předchozího trvalého pobytu u osob bez státní příslušnosti), z důvodu hrozby skutečného nebezpečí podle § 179 odst. 2 zákona o pobytu cizinců.

Dočasná ochrana měla původně trvat jeden rok, a byla prodloužena do 31.3.2025.

O dočasnou ochranu je možné požádat v jakékoliv zemi EU (kromě Dánska). Vydané vízum cizince opravňuje k cestování po celém schengenském prostoru stejně jako u bezvízového styku během 90 dní ze 180. Vstup na trh práce, sociální zabezpečení a další podmínky života uprchlíků v jiných státech EU jsou upraveny legislativou jednotlivých států. V České republice cizinci, jimž byla dočasná ochrana udělena v jiném členském státě, volný vstup na trh práce mít nebudou.

Přechod na jiné pobytové oprávnění kromě sloučení rodiny není možný a ani se to nechystá.

Oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany zaniká

podáním žádosti o dočasnou ochranu nebo udělením dočasné ochrany v jiném členském státě EU, nebo

podáním žádosti o mezinárodní ochranu v jiném členském státě EU,

udělením víza k pobytu nad 90 dnů, povolení k pobytu nebo mezinárodní ochrany na území České republiky nebo v jiném státě.

Řízení o udělení dočasné ochrany a postavení držitelů

Dočasnou ochranu uděluje Ministerstvo vnitra (OAMP) nebo Policie ČR (cizinecká policie).

V rámci zákona o pobytu cizinců (který se aplikuje ve věcech, které neupravuje zákon o dočasné ochraně) se na institut dočasné ochrany pohlíží jako na vízum k pobytu nad 90 dní za účelem strpění.

Ministerstvo a Policie jsou oprávněni stanovit místo podání žádosti, aby šlo předcházet lokálnímu zahlcení.

Žádost o dočasnou ochranu je nepřijatelná, pokud ji cizinec podal již v jiném členském státě EU, není podána osobně nebo je podána neoprávněnou osobou. Od nutnosti osobního podání žádosti je možné kvůli důvodům zvláštního zřetele upustit. V případě nepřijatelnosti žádosti je cizinci sdělen důvod, zákon nestanovuje povinnost písemného vyrozumění a vylučuje soudní přezkum (není činěno rozhodnutí).

K podání žádosti o udělení dočasné ochrany se předkládá tiskopis (je možné jej předem vyplnit online), cestovní doklad, pokud jím žadatel disponuje, a fotografie (na vyžádání, MV i PČR můžou pořídit fotografii). Pokud osoba nemá platný cestovní doklad a prokáže, že nemůže získat cestovní doklad u příslušných orgánů země původu, vydá se jí nový (pokud to kapacita úředního místa dovolí). Cizinec je povinen předložit fotografii.

K podání žádosti o udělení dočasné ochrany je třeba předložit doklad o ubytování (kromě uprchlíků, kterým bylo ubytování zajištěno orgánem krizového řízení). Není nutno mít ověřený podpis majitele nemovitosti.

Rozhodnutí o dočasné ochraně lze vydat ve lhůtě do 60 dnů od podání žádosti.

Dočasná ochrana je cizinci vyznačována vízovým štítkem do cestovního dokladu. Pokud štítek nemůže být vydán na místě, udělení víza bude zaznamenáno do cestovního dokladu nebo mimo něj razítkem či ručně. V případě, že žádosti nebude možné na místě vyhovět, cizinci bude vydáno osvědčení o podání žádosti.

Od 1.1.2023 se budou vyznačovat štítky s dobou platnosti do 31.3.2024.

Držitelům dočasné ochrany nejsou přidělována rodná čísla.

Uprchlíci z Ukrajiny mají povinnost hlásit místo pobytu v ČR, můžou za tím účelem využít interaktivní formulář na

stránkách MV⁠

. Změnu pobytu na území ČR je třeba hlásit Ministerstvu vnitra do 3 pracovních dnů. Týká se to změny pobytu delší než 15 dnů.

Pokud se držitel dočasné ochrany nezdržuje na ohlášené adrese déle než 15 dní, může mu být zrušen údaj o hlášeném pobytu v informačním systému MV.

Žádost o oprávnění k pobytu na území ČR podaná na zastupitelském úřadu na Ukrajině je nepřijatelná. Výjimky může stanovit Vláda ČR nařízením (§5a)

Prodloužení dočasné ochrany do 31.3. 2024 (§7b, zák. 65/2022 Sb.)

viz

vlastní stránka Prodloužení DO⁠

⁠

Nová žádost o udělení dočasné ochrany (§ 7d)

Pokud je někomu udělena DO podruhé (například pokud se vzdal DO při návratu na Ukrajinu a poté, co znovu o DO požádal) má právní postavení podle zákona 65, které měl k evidovanému poslednímu dni jejího požívání. Doba, po kterou cizinec udělenou dočasnou ochranu nepožíval, není považována za dobu pobytu na území České republiky na základě dočasné ochrany.

Odchod z ČR

⁠

Odcházím z ČR | nasiukrajinci.cz Informace pro občany Ukrajiny, kteří uprchli do ČR kvůli válečnému konfliktu a nyní plánují trvale se vrátit na Ukrajinu. www.nasiukrajinci.cz⁠

⁠

Jiné typy pobytu

Mezinárodní ochrana

Řízení ve věci mezinárodní ochrany se po dobu trvání dočasné ochrany přerušuje (cizinec není v postavení žadatele o MO, a to ani během soudního řízení) a výkon trestu vyhoštění odkládá.

Držitelé i žadatelé o dočasnou či mezinárodní ochranu v ČR či jiném státě EU nemohou na zastupitelských úřadech požádat o jakýkoliv typ víza či pobytového oprávnění.

Vízum za účelem strpění (dva druhy 1/ dočasné, než se začala udělovat DO a 2/ podle §33, 1/a ZPC pro ty, kdo byli v ČR před 24.2. a nemohou se vrátit)

1/ Uprchlíci z Ukrajiny, kteří získali speciální dlouhodobé vízum za účelem strpění (s kódem D/VS/u) před dnem nabytí účinnosti Lex Ukrajina, jsou pro účely zákona považováni za držitele dočasné ochrany (mají stejný přístup k zdravotním službám, trhu práce atp.).

2/ držitelé víza za účelem strpění podle §33 odst. 3 zákona o pobytu cizinců na území ČR - zůstává možnost vycestování z území a přibývá

prodloužení víza za účelem strpění⁠

⁠

Zdravotní pojištění

Uprchlíci z Ukrajiny (držitelé dočasné ochrany) jsou již ode dne vstupu na území ČR pojištěnci veřejného zdravotního pojištění (pokud jim oprávnění k pobytu bude vydáno do 30 dní od vstupu, v opačném případě jsou pojištěnci 30 dní před vydáním). Vzhledem k nově zavedené lhůtě 60 na vydání dočasné ochrany se uprchlíci mohou ocitnout prvních 30 dní bez zdravotního pojištění (pokud řízení bude trvat více než 30 dní).

Přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění se vztahuje i na děti rodičů z Ukrajiny narozené na území ČR po 24. 2. (po dobu maximálně 60 dnů či než dojde k vyřízení dočasné ochrany).

Zákon se vztahuje retroaktivně i na ty, kterým byly zdravotní služby poskytnuty před přijetím tohoto zákona.

Po uplynutí 150 dnů od udělení dočasné ochrany se na osobu s DO ve věku od 18 do 65 let pohlíží jako na osobu s trvalým pobytem. Tito držitelé DO již nejsou automaticky zařazení mezi pojištěnce, za které platí zdravotní pojištění stát. Samostatně tak musí řešit otázku placení pojistného na zdravotního pojištění a oznámit zdravotní pojišťovně důvod pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za něj pojistné. Státními pojištěnci na VZP zůstávají i po 150 dnech ty osoby, jejichž závažný zdravotní stav dlouhodobě neumožňuje výkon práce a tuto skutečnost doloží zdravotní pojišťovně výpisem ze zdravotnické dokumentace.

Děti ve věku do 18 let nadále zůstávají státními pojištěnci

Dospělí od 18 do 65 let (včetně) musí řešit otázku placení pojistného na zdravotního pojištění:

studenti od 18 do 26 let, kteří studují na středních a vysokých školách v ČR nebo na Ukrajině, se pro účely zdravotního pojištění považují za nezaopatřené děti. Pojistné hradí stát. Studenti musí pojišťovně doložit potvrzení o studiu nebo čestné prohlášení o studiu.

zaměstnanci v pracovním poměru, ze kterého je odváděno zdravotní pojištění, nemusí pojišťovně nic hlásit - oznamovací povinnost má zaměstnavatel, ten také odvádí zdravotní pojištění

osoba pečující celodenně o dítě/děti (pečuje o jedno dítě ve věku do 7 let, nebo o dvě a více dětí ve věku do 15 let): doloží zdravotní pojišťovně doklady o věku dětí a o vztahu k dítěti (rodič, opatrovník) + čestné prohlášení, že má dítě v péči, pak platí pojistné stát - přesné podmínky viz

stránku VZP⁠

⁠

osoba pečující o osobu závislou na péči a osoba se zdravotním postižením, která může pracovat: může se evidovat na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, pak platí pojistné stát - pojišťovně doloží potvrzení o evidenci na ÚP (možná bude v budoucnu řešeno hlášením z ÚP na ZP, zatím pojištěnec musí informovat pojišťovnu sám), viz

stránku VZP⁠

⁠

osoba, jejíž závažný zdravotní stav dlouhodobě neumožňuje výkon práce, je státním pojištěncem, když doloží na pobočce VZP lékařské potvrzení, jehož závěr stanoví, že její zdravotní stav je dlouhodobý stav znemožňující výkon zaměstnání; potvrzení od praktického lékaře lze doložit max 3 měsíce zpětně, viz

stránku VZP⁠

⁠

OSVČ - plátcem zdravotního pojištění je pojištěnec, standardně se hlásí k pojišťovně - od 1.1.2024 změna výše záloh (viz

stránku VZP⁠

)

osoba bez zdanitelných příjmů - plátcem zdravotního pojištění je pojištěnec, musí skutečnost oznámit zdravotní pojišťovně a platit pojistné ve výši 2187 Kč měsíčně

Dospělí od 65 let nadále zůstávají státními pojištěnci

⁠

Speciální stránka VZP ke zdravotnímu pojištění osob s dočasnou ochranou z Ukrajiny

⁠

Člověk v tísni: Časté otázky a odpovědi ke zdravotnímu pojištění -

česky⁠

ukrajinsky⁠

⁠

Vycestování do zahraničí/na Ukrajinu a odhlášení ze zdravotního pojištění

Dočasný odjezd do zahraničí a návrat do ČR

Odjezd na méně než 6 měsíců

při krátkodobé cestě do zahraničí se ze zdravotního pojištění v ČR neodhlašuje, trvá povinnost být po tu dobu v ČR pojištěn (a případně hradit pojistné)

pokud se pojištěnec domnívá, že odjíždí na déle než půl roku, odhlásí se z pojištění, ale vrátí se dříve, musí pojištění doplatit

Odjezd na více než 6 měsíců

od 1.1.2024 se zrušuje dosavadní § 7a (speciální pravidla pro odhlášení z veřejného zdravotního pojištění) – platí obecná úprava v § 8 odst. 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění

v případě dlouhodobého pobytu v cizině (nepřetržitě minimálně 6 měsíců) je třeba se z pojištění odhlásit, a to pouze pouze předem

při opětovném přihlášení po návratu z ciziny je povinnost předložit doklad, že člověk byl po celou dobou v cizině zdravotně pojištěn a že nepobýval v ČR - pokud pojistné v zahraničí nedoloží, má povinnost doplatit pojistné v ČR

při návratu z Ukrajiny: při opětovném přihlášení do veřejného zdravotního pojištění po dlouhodobém pobytu (6m) na Ukrajině není (dle sdělení VZP) potřeba dokládat doklad o zdravotním pojištění po dobu dlouhodobého pobytu na Ukrajině, jelikož občané Ukrajiny jsou na Ukrajině pojištěni v rámci tamního systému zdravotního pojištění,

pokud osoba doloží, že odcestovala na UA za podmínek starého zákona (tedy do 31.12.2023), bude se moci opětovně přihlásit do systému za stejných podmínek

jako před 1.1.2024⁠

(§ 7a)

⁠

Leták VZP k vycestování v ČR od 1.1.2024 - česky/ukrajinsky

⁠

web VZP k vycestování z ČR a odhlašování z pojištění⁠

⁠

web ČPZP k vycestování z ČR a odhlašování z pojištění⁠

⁠

Trvalý odjezd na Ukrajinu

⁠

web MV: Odcházím z ČR⁠

⁠

V případě trvalého odjezdu osob s dočasnou ochranou na Ukrajinu je třeba se vzdát dočasné ochrany. Vzdání se dočasné ochrany osoby s biometrickým pasem vyřídí na

KACPU⁠

a osoby bez biometrického pasu na

OAMP MV⁠

Pak o vzdání se dočasné ochrany informujte zdravotní pojisťovnu. Zdravotní pojišťovně můžete ukončení dočasné ochrany oznámit osobně na klientském pracovišti, nebo e-mailem, případně přes on-line formulář. Zároveň je nutno předložit/přiložit doklad o ukončení víza a vrátit průkaz pojištěnce.

O nejvhodnějším způsobu oznámení se informujte u vaší zdravotní pojišťovny⁠

Je třeba prověřit, zda u zdravotní pojišťovny neexistuje dluh na pojistném, a případně jej doplatit. Jinak bude pojišťovna dluh i penále vymáhat.

Ukončením dočasné ochrany končí zdravotní pojištění v ČR – zaniká povinnost platit pojistné a končí nárok na úhradu zdravotních služeb.

Prodloužení dočasné ochrany a zdravotního pojištění

Po prodloužení dočasné ochrany je třeba požádat o nový „Náhradní průkaz pojištěnce Všeobecné zdravotní pojišťovny VZP ČR“ s platností dle aktuální dočasné ochrany

do 30. 9. 2024 po úspěšné registraci k prodloužení dočasné ochrany a

do 31. 3. 2025 po získání vízového štítku s prodlouženou dočasnou ochranou.

O nový průkaz pojištění se žádá způsobem, který stanoví daná zdravotní pojišťovna (

Informace o prodloužení zdravotního pojištění u jednotlivých pojišťoven⁠

U VZP probíhá prodloužení pomocí

on-line formuláře⁠

, a to nejdříve 6 týdnů před vypršením platnosti aktuálního průkazu. Až VZP žádost zpracuje, může si osoba s DO stáhnout průkaz pojištěnce do telefonu nebo si ho vytisknout. Není třeba navštěvovat pracoviště VZP.

⁠

web VZP k Prodloužení zdravotního pojištění po prodloužení DO⁠

⁠

leták VZP k prodloužení DO⁠

⁠

Poskytování ambulantní péče mimo zdravotnické zařízení (§ 7aa zák. 65/2022)

vláda může vyhlásit stav zdravotního ohrožení a umožnit poskytování ambulantní péče i mimo zdravotnické zařízení osobám s DO, zejména v nouzovém ubytování

poskytování ambulatní péče mimo zdravotnická zařízení musí povolit krajský úřad, na základě opatření, ve kterém Ministerstvo zdravotnictví vyhlásí obory péče, v nichž lze ambulantní péči mimo zdrav. zařízení povolit

zdravotní služby budou hrazeny zdravotní pojišťovnou na bázi paušální platby za den poskytování služby (úhradu upravuje § 7aa, odst. 4, zák. 65/2022)

Trh práce

Uprchlíci z Ukrajiny (držitelé dočasné ochrany) jsou vnímáni jako lidé s trvalým pobytem a mají volný vstup na trh práce. Zaměstnavatel musí o jejich nástupu do zaměstnání informovat krajskou pobočku ÚP.

Držitelé dočasné ochrany budou moci být podpořeni v rámci aktivní politiky zaměstnanosti (společensky účelné pracovní místo, příspěvek na veřejně prospěšné práce, možnost uhrazení rekvalifikace a podpory při rekvalifikaci), podpora z APZ ale není nároková, záleží na rozpočtové kapitole MPSV.

Případný nárok na podporu v nezaměstnanosti se řídí zákonem o zaměstnanosti a je třeba splnit stanovené podmínky: doložit získání doby důchodového pojištění z výdělečné činnosti v délce nejméně 12 měsíců, a to v období posledních 2 let před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. Doba pojištění z Ukrajiny bude zohledňována, pokud bude doložena, a to podle smlouvy ČR s Ukrajinou.

U náhradní doby zaměstnání se zohledňují pouze skutečnosti, které probíhaly na území ČR.

Zjednodušení přístupu na trh práce profesionálů některých zdravotnických oborů

Psycholog ve zdravotnictví

Pro získání odborné způsobilosti k výkonu povolání psychologa ve zdravotnictví je třeba absolvovat akreditovaný kvalifikovaný kurz Psychologa ve zdravotnictví. Novela ruší omezení provádění akreditovaných kvalifikačních kurzů jen na vysoké školy, ale umožní jeho provádění i jiným akreditovaným zařízením.

Součinnost zaměstnavatelů

zaměstnavatel je povinen, je-li vyzván krajskou pobočkou Úřadu práce, zaslat ÚP potvrzení o výši příjmu žadatele nebo dalších osob uvedených v žádosti o dávku (§ 7)

Evidence zaměstnávání osob s dočasnou ochranou

změna zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (§ 136, 139, 140)

Česká správa sociálního zabezpečení vede Evidenci zaměstnanců s dočasnou ochranou v rámci registru pojištěnců nemocenského pojištění podle § 122 zákona o nemocenském pojištění

zaměstnavatel (fyzická nebo právnická osoba) je povinen do této evidence do 8 dnů nahlásit nástup zaměstnance, cizince s dočasnou ochranou,

v pracovním poměru nebo

činného na základě dohody o pracovní činnosti, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu podle zákona o nemocenském pojištění, nebo

zaměstnance s dočasnou ochranou činného na základě dohody o provedení práce

zaměstnavatel je povinen hlásit změnu údajů uvedených v oznámení o nástupu zaměstnance s DO a nahlásit den skončení zaměstnání zaměstnance s dočasnou ochranou

Povinnosti zaměstnavate zaměstnávajícího pouze zaměstnance s dočasnou ochranou:

§ 136 odst.4: “Zaměstnavatel, který není povinen se přihlásit do registru zaměstnavatelů podle § 93 zákona o nemocenském pojištění a který zaměstnává pouze zaměstnance s dočasnou ochranou uvedené v odstavci 3, je povinen se přihlásit do registru zaměstnavatelů vedeného Českou správou sociálního zabezpečení podle § 123 zákona o nemocenském pojištění nejpozději do 8 kalendářních dnů ode dne nástupu tohoto zaměstnance s dočasnou ochranou do zaměstnání, a to způsobem uvedeným v § 93 zákona o nemocenském pojištění. Stejným způsobem je zaměstnavatel povinen ohlásit změnu údajů, které byl povinen uvést podle věty první, a to do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy tato změna nastala. Zaměstnavatel, který zaměstnává pouze zaměstnance s dočasnou ochranou uvedené v odstavci 3, je dále povinen se odhlásit z registru zaměstnavatelů podle § 93 zákona o nemocenském pojištění ve lhůtě do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy přestal být zaměstnavatelem těchto zaměstnanců s dočasnou ochranou, a to způsobem podle § 93 zákona o nemocenském pojištění.”

Pokud zaměstnavatelé nepslní povinnosti registrace zaměstnanců s DO, dopustí se přestupku.

SÚIP a ÚP jsou oprávněny pro účely své činnosti získávat od České správy sociálního zabezpečení údaje o nástupu a skončení zaměstnání osob s DO, druh výdělečné činnosti a název a sídlo zaměstnavatele.

V souladu s výše uvedenou registrační povinností se mění i zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, § 93 odst. 1 a § 94 odst. 1, který upřesňuje oznamování nástupu do zaměstnání, § 122 o registrech pojištěnců a § 123 o registrech zaměstnavatelů.

Sociální služby

Příchozím z Ukrajiny budou v případě jejich sociální/materiální nouze poskytovány všechny sociální služby bezplatně (včetně těch, které se standardně hradí). Tito lidé budou muset doložit špatné majetkové a sociální poměry dostupnými doklady nebo svým čestným prohlášením (nebude to tedy paušálně a automaticky pro všechny). Tyto náklady navíc má poskytovatelům kompenzovat stát. (

§5 zák. 66/2022 Sb⁠

Jako klienti soc. služeb musí uprchlíci z Ukrajiny splňovat podmínky dle zákona (nepříznivé sociální situace)

Výkladové stanovisko MPSV:

Poskytování sociálních služeb osobám, které z důvodů válečného konfliktu přišly do ČR z Ukrajiny⁠

Práce v sociálních službách a dětských skupinách

Příchozí z Ukrajiny budou moci kvalifikaci potřebnou pro výkon pracovníka v sociálních službách či práci v dětských skupinách doložit čestným prohlášením (o bezúhonnosti a dosaženém vzdělání). Do šesti měsíců by ji měli doložit řádným způsobem a čestné prohlášení bude stačit pouze pokud to nebude možné a cizinec k tomu uvede důvod (bezúhonnost se bude dokládat výpisem z trestního rejstříku za dobu pobytu v ČR).

Dětské skupiny

Dnes platí příspěvek na místo v dětské skupině jen pro pracující/studující, po rodiči - držiteli dočasné ochrany nebude prokázání vazby na trh práce po dobu 6 měsíců (ode dne udělení ochrany) vyžadováno (nepracujícímu rodiči to umožní úřední zařizování apod.)

Pokud nezbytné úřední dokumenty či písemné prohlášení rodiče o svěření do péče chybí, za rodiče může být u dětí požívajících dočasnou ochranu považována pečující osoba i pouze na základě písemného čestného prohlášení. U prokázání zdravotní způsobilosti také postačí čestné prohlášení.

U firemních dětských skupin rodiče - uprchlíci z Ukrajiny nemusí být zaměstnanci dané firmy, využije se tak případná volná kapacita ve firemních dětských skupin.

I dětské skupiny založené během roku budou moci vstupovat do systému financování (odpadá povinnost žádat do konce ledna).

Školství

Souhrnný
`metodický materiál MŠMT k Lex Ukrajina II`⁠
⁠

Zákonem “Lex Ukrajina 2” se:

Prodlužuje doba platnosti všech pravidel Lex Ukrajina pro školství až do 31. srpna 2023, tj. do konce školního roku 2022/2023.

Ruší časové omezení výjimky z povinnosti prokazovat znalost českého jazyka pro pedagogické pracovníky z Ukrajiny a možnost jejich zaměstnávání na dobu určitou. Tato výjimka se tedy prodlužuje na dobu shodnou s platností celého zákona, tj. do 31. srpna 2023.

Automaticky ze zákona tedy dojde mimo jiné k prodloužení platnosti rozhodnutí příslušného správního orgánu ve věci zvýšení nejvyššího povoleného počtu dětí, žáků a studentů ve škole nebo školském zařízení zapsaného v rejstříku škol a školských zařízení provedeného podle Lex Ukrajina.

Mateřské, základní a střední školy

Žák je povinen zahájit povinnou školní docházku nebo povinné předškolní vzdělávání nejpozději 90 dnů ode dne udělení DO

Podle potřeb dítěte, žáka nebo studenta bude možné zčásti nebo zcela nahradit po dobu nezbytně nutnou vzdělávácí obsah, bez ohledu na soulad s rámcovým vzdělávacím programem. Bude tak možné poskytovat uprchlíkům z Ukrajiny intenzivní výuku češtiny či pomoc se začleněním do společnosti a psychosociální podporu.

Zákon stanovuje složitý systém umisťování dětí s povinnou školní docházkou do mateřských a základních škol s ohledem na kapacity, v jehož důsledku je možné, že ukrajinští uprchlíci budou chodit do školy v jiném kraji (pokud ředitel, zřizovatel ani krajský úřad cizince neumístí do školy, ministerstvo vybere krajský úřad a v součinnosti s ním ji určí). Situaci snad ulehčí umožnění navýšení povoleného počtu dětí, žáků a studentů vedeného v rejstříku škol i bez nutnosti plnit hygienické požadavky na prostorové podmínky.

Přednostně je třeba děti a žáky zařazovat do běžných tříd. Pokud není jiné uspořádání možné, lze zřídit třídu složenou výhradně z ukrajinských žáků. ředitelé jsou povinni postupně zapojovat děti a žáky do vzdělávání v běžných třídách.

Ve třídách, skupinách nebo odděleních, v nichž se budou vzdělávat výhradně uprchlíci z Ukrajiny, budou moci působit pedagogičtí pracovníci z Ukrajiny bez nutnosti znalosti českého jazyka.

Pro uprchlíky z Ukrajiny bude otevřen speciální termín zápisu do mateřských a základních škol od školního roku 2022/23, a to od 1. června 2022 do 15. července 2022.

Pokud žák nepřetržitě více než 15 dnů nenavštěvuje školu, do které nastoupil, a není jasný důvod nepřítomnosti, případně o něm škola nemá informace, může být (po prověření situace) ze školy vyřazen.

Ředitelé středních škol, konzervatoří i vyšších odborných škol mohou přijmout a zařadit cizince i do probíhajícího 1. ročníku.

Přijímací řízení na střední a vyšší odborné vzdělávání a konzervatoře:

Lhůta pro podání přihlášky ke střednímu vzdělávání pro příští školní rok se pro uprchlíky z Ukrajiny prodlužuje u maturitních oborů do 5. dubna a u ostatních oborů do 8. dubna 2022.

Při konání přijímacího řízení se navyšuje časový limit přijímací zkoušky o 25 % a bude možné jej skládat v českém, ukrajinském nebo anglickém jazyce podle výběru.

Doklad o splnění předchozího vzdělání může být nahrazen čestným prohlášením.

Školy shromažďují osobní údaje žáků včetně čísla vízového štítku a předávají je předepsaným způsobem MŠTM, MŠMT pak údaje poskytuje Policii ČR, MV, MPSV a ÚP pro účely výkonu jejich působnosti

MŠ+ZŠ: Nepřijetí z důvodu plné kapacity

Školský zákon neumožňuje přijetí dítěte/žáka v případě plné kapacity školy (naplnění nejvyššího povoleného počtu dětí/žáků zapsaného v rejstříku škol a školských zařízení). Nová pravidla pro navyšování kapacit v rejstříku škol a školských zařízení naleznete v § 7 tohoto zákona. Pokud z kapacitních důvodů nelze přijmout cizince s místem pobytu ve spádové oblasti, postupuje se následovně:

Ředitel:

Pokud ředitel spádové školy cizince z důvodu plné kapacity nepřijme, bezodkladně informuje o této situaci zřizovatele.

Zřizovatel:

Zřizovatel projedná s řediteli ostatních mateřských, respektive základních škol, které zřizuje, možnost přijetí dítěte/žáka v některé z těchto škol. Pokud zřizovatel žádnou další školu nezřizuje nebo do žádné z ostatních jím zřizovaných škol není z důvodu kapacity možné dítě/žáka přijmout, informuje zřizovatel příslušný krajský úřad.

Krajský úřad:

Krajský úřad určí po projednání s ostatními zřizovateli a řediteli škol jinou školu ve své působnosti, kam bude možné dítěte/žáka přijmout. Krajský úřad je oprávněn tímto postupem po projednání „určit“ nejenom školu zřizovanou obcí či svazkem obcí, ale také školu soukromého či církevního zřizovatele.

MŠMT:

Pokud z důvodu plné kapacity všech škol zřizovaných v určitém kraji nelze dítě/žáka přijmout, krajský úřad o situaci informuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, odbor řízení regionálního školství. MŠMT určí jiný kraj, ve kterém bude žák přijat.

Není potřeba, aby zřizovatel, krajský úřad nebo ministerstvo vedli o tomto koordinačním postupu řízení. Mohou činit i neformální jednání. Podstatné však je, aby „určená“ škola byla v nejlepším zájmu dítěte, respektive rodiny dítěte, vybrána co nejdříve a v přiměřené dojezdové vzdálenosti od místa pobytu žáka cizince (podle zákona je nutné přihlížet k místu pobytu cizince).

Pro více informací doporučujeme webinář pro ředitele a související FAQ – kde je vše shrnuto včetně prolinků na jednotlivé metodiky -

https://www.edu.cz/zaclenovani-ukrajinskych-deti-do-skol-webinar-pro-reditele-vcetne-otazek-a-odpovedi/⁠

⁠

Vysoké školy

U uchazeče uprchlíka z Ukrajiny může vysoká škola stanovit individuální podmínky přijetí ke studiu bez povinnosti zveřejnění informací v dostatečném předstihu

Doklad o dosaženém vzdělání může být nahrazen čestným prohlášením

Rektor (resp. MV a MO u vojenských a policejních škol) může rozhodnout o osvobození cizince od poplatků za přihlášku ke studiu i poplatků spojených se studiem. Mohou také rozhodnout o přerušení studia, jehož doba se nebude započítávat do celkové doby přerušení. Tato ustanovení se vztahují nejen na uprchlíky, ale všechny státní občany Ukrajiny.

Vysoká škola může využít prostředky z jiných než účelově určených fondů k humanitárním účelům souvisejícím se situací cizinců.

Uprchlíci z Ukrajiny budou osvobozeni od poplatků za nostrifikace.

Povinná registrace vozidel s ukrajinskou SPZ - od 1.1.2024

⁠

Informační web Ministerstva dopravy⁠

, letáky

česky⁠

ukrajinsky⁠

⁠

Od 1.1. 2024 se zavádí povinná evidence vozidel se státní poznávací značkou Ukrajiny (evidence ukrajinských vozidel).

Řidiči budou smět řídit vozidlo s SPZ Ukrajiny, pouze pokud bude registrované v evidenci a bude tak znám jeho provozovatel, který za vozidlo nese odpovědnost. Registraci je třeba provést do 8 dnů po příjezdu, není třeba registrovat vozidla v rámci tzv. mezinárodního provozu.

Zápis do evidence ukrajinských vozidel bude provádět obecní úřad obce s rozšířenou působností, a to na základě oznámení. Občané Ukrajiny, kteří již v ČR pobývají, mohou svá vozidla registrovat od 1.10. 2023.

Formuláře v češtině i ukrajinštině na webu ministerstva⁠

⁠

Povinnost zavádí novela zákona 65/2022 Sb. (Lex Ukrajina), budoucí paragrafy

§§7h-7n⁠

⁠

odkaz na zákon⁠

⁠

Omezení vstupu a pobytu pro občany Ruska a Běloruska

Zákon nově umožňuje i mimo nouzový stav stanovit nařízením vlády, že žádosti o víza a povolení k pobytu podané na zastupitelských úřadech občany určitých států budou považovány za nepřijatelné. Nařízení vlády určuje na občany jakých států se ustanovení vztahuje a pro jaké kategorie osob budou existovat výjimky.

V současnosti platí

nařízení Vlády⁠

č. 200/2022, které stanovuje jako nepřijatelné žádosti podané občany Ruské federace a Běloruské republiky. Výjimky se vztahují na rodinné příslušníky občanů ČR a EU, či držitelů doplňkové ochrany, a dále osoby, jejichž pobyt je v zájmu ČR (osvědčený ministrem zahraničních věcí) či jim již bylo vyznačeno vízum za účelem převzetí povolení k pobytu (konkrétní seznam výjimek je v daném

nařízení⁠

Aktuality (18.10.2024)

Asistovaný dobrovolný návrat na Ukrajinu (12.6.2024)

Postup při dobrovolném návratu pro osoby s DO

Změny podle Lex Ukrajina VI

Změny ve “školním” lex Ukrajina (zákon č. 67/2022 Sb.) - od 1.9.2024

Žádosti o dočasnou ochranu a přidělování humanitárního ubytování od 1.1.2024

Prodloužení dočasné ochrany 2024

Humanitární dávka, pravidla pro nárok na státní humanitární ubytování a MOP “jiná událost” - od 1.1.2024

Od 1.9.2024 se zkrátí doba humanitárního ubytování zdarma na 90 dnů od udělení DO i pro zranitelné osoby

Od 1.1. do 31.8.2024 - pravidlo "jednou a dost" pro humanitární ubytování zdarma, vyšší započitatelné náklady na bydlení pro zranitelné, nová MOP

Humanitární dávka, MOP a přístup k sociálním službám