Jeden z problémů učitele chemie je vypořádat se s faktem, že řada klíčových konceptů stojí na nějaké abstrakci, která je pro studenty málo srozumitelná. Tváří v tvář nechápavým obličejům jsem mnohokrát vymýšlel ad hoc (máte pár vteřin, kdy udržíte napětí a pozornost!) metafory, analogie a příklady: V danou chvíli to bylo něco mezi zoufalým pokusem a vnuknutím; z některých z narychlo vymyšlených příběhů se ale časem staly okřídlené historky, které nejenže studenti chápali, ale často se na ně i vzájemně odkazujeme. Svůj vliv na to bezpochyby má fakt, že v historkách - myšlenkových metaforách nebo pokusech - často angažuji jako "herce" samotné studenty. A protože jde často o vztahové metafory, jistá peprnost těch příhod jejich zapamatovatelnosti napomáhá.
Jednotlivé metafory, případně analogie zařazuji jako samostatné stránky v abecedním pořadí. Vzniká tak jistý slovník.
Proč analogie a metafory?
argument z Oakley
Tento článek věnuji všem, kteří měli odvahu se zeptat, třeba popáté. Díky! Jenom skrze vás vznikly všechny uvedené příklady - sám bych si takové otázky nikdy nepoložil.
Want to print your doc? This is not the way.
Try clicking the ⋯ next to your doc name or using a keyboard shortcut (
