Proč existuje HNO3, ale nikoli HPO3? Proč je molekula kyslíku dvouatomová, ale síra osmi? A proč uhlík dokáže tvořit tři různé vazby, ale jeho nejbližší příbuzný křemík prakticky jen jednu, jednoduchou?
Na všechny výše uvedené (a taky mnohé jiné) odpovídáme stejně: protože atomy prvků třetí periody (např. křemík, fosfor, síra) jsou větší (mají vyšší atomový poloměr) než atomy periody druhé (např. uhlík, dusík, kyslík). Velikost je zásadní faktor: když jsou atomy větší, jejich orbitaly typu p jsou dále od sebe a tak najít nižší šanci se protnout. Tedy, mají nižší šanci tvořit Pi-vazbu (v důsledku tedy dvojnou, trojnou). Strukturní důsle si můžete ilustrovat třeba na shora uvedených příkladech.
A teď jinak: Když se chce obejmout hubený pár, má to snadné. Ti dva k sobě prostě přijdou, obejmou se a třeba políbí. Ale co zápasníci sumo? Ruce mají stejně dlouhé jako střízlíci, ale břicha mnohem větší. Skrze ně na sebe nedosáhnou...
