Učba lučby

Explore

Jádrové učivo v chemii

Co je důležité?

Veřejná - a pravděpodobně i uzavřená, interní - diskuze o revizi RVP v oblasti polytechniky a přírodních věd se odehrává pouze na úrovni rozsahu: Ohmův zákon zachovat, anebo škrtnout? Ptáků máme znát 30, anebo raději 300? Uvízli jsme v pasti, kterou jsme si na sebe nalíčili tím, jak současné RVP a hlavně pak jeho realizace ve školách vypadá. (V behaviorálních vědách tomu říkají kotva: Snadno se chytáme toho, co je na stole, děsí nás prázdný prostor, který teprve musíme zaplnit.)

Klíčová otázka je správně: Co je v učivu důležité? Na to se dá odpovědět různě, například:

Důležité je to, co má praktické aplikace.

Důležité je to, co žáci znají ze své každodennosti.

Důležité je to, co žádá pracovní trh.

Důležité je, co děti baví.

Na všem něco je, ale zároveň to všechno ignoruje základní podnatky neurovědy a kognitivních oborů, totiž jak funguje učení.

Ve zkratce: Paměť je usazeninou myšlení. Co aktivnet promylýšlíme, to si pak pamatujeme. A navíc: Co tvoří ucelené, logické bloky (komplexní koncept, algoritmus...), zabírá v paměti méně místa (tzv. “chunking”; detailně např. V Oakley, Barbara: Hlava na čísla).

Osobně proto odpovídám takhle: Důležité je to, co bezprostředně využiju při dalším, hlubším učení. Bude to dávat smysl. Bude jasné, proč se to učíme. Budeme tím efektivně trénovat myšlení, což je užitečné, i když nebudete dále chemii studovat.

Probírali jsme s kolegou výuku fyzikální chemie a nebyli si jistí tím, kam v plánu zařadit molární veličiny. “Kde je budou bezprostředně potřebovat?” To byla ta otázka, která nám to rozsekla. Nikoho nebaví učit se něco, co nepotřebují teď hned, normálně to tak nikdo nedělá (ve škole bohužel ano).

Na čem stavět

mít tu mindmapu

Obecně použitelné kognitivní dovednosti

Z chemie pro mateřské školky

Koncepty a pojmy z chemie a fyziky

Skladba hmoty (top-down) a skladba atomů

Struktura elektronového obalu, elektronová konfigurace, oktet

Periodický systém, tabulka

Chemická vazba

Energie vazby

Polarita kovalentní vazby

Graf z Wiki

Jak začít: Učte anorganiku jinak

Citát o sběru brouků

Typická struktura obsahu výuky chemie na gymnáziu vypadá takhle:

Názvosloví

Obecná chemie

Anorganická chemie

Organická chemie

Biochemie

Obvykle jsou obory naplněny popisným obsahem (kyselina sírová se vyrábí tak a tak, chlor se užívá k desinfekci). Příliš to připomíná sbírání brouků a vytváří to iluzi jakési znalosti. Anorganika je v tom klíčová: jednak svým brzkým zařazením do značné míry definuje vztah žáků k chemii, jednak vzbudí dojem, že jde o nudný seznam sloučeninu, jejich vlastností a reakcí.

Vzpomínám si na semináře Obecné a anorganické chemie na VŠCHT v roce 2005. V první zápočtové písemce jsme prakticky všichni pohořeli na anorganických reakcích (názvosloví, i začne obskurních komplexů, naopak šlo dobře). Proč ani ti nejlepší neuspěli? Protože nás nenaučili, jak se to učit. Jako kdyby vás postavili doprostřed složité křižovatky pouze se znalostí typů dopravních prostředků.

Mechanismy anorganických reakcí

Míval jsem hodiny chemie v prvákům pozdě odpoledne. Nálada byla ospalá a studenti unavení. Na pár minut jsem zařadil hru, kdy si studenti museli přesednout pokaždé, když kdokoli řekl slovo elektron. Když ve výuce tento pojem neužíváme, neučíme to dobře.

Běžně říkáme mantru, že chemie je o elektronech; velmi často je ale z výuky vynecháváme.

Příkladem extrémní chyby je praxe některých základních škol, které ve výuce vyčíslování redoxních reakcí zcela ignorují přesuny elektronů a učí to jen jako sudoku: bilancuje se jen hmota, nikoli elektrony.

Mně to došlo ve 13. roce učitelské praxe. Uváděl jsem maturanty do schémat mechanismů organických reakcí a začal jsem tím, co znáte: Třeba reakcí nějaké anorganické neutralizace. Studenti pochopili a ptali se, proč se takhle neučili i tu anorganiku...

Učme anorganickou chemii podobně srozumitelně jako organiku. Soustřeďme se na reakce a ty vykládejme tak, aby se daly pochopit.

Panorama a drobnohled

Pochopit bohatý repertoár chemickýxh reakcí není snadné a nevede tak k němu jen jedna cesta. Střídám proto dva pohledy, říkejme jim panorama a drobnohled.

Proč je takové střídání důležité? Odpověď znovu nabídnou kognitivní vědy.

O...

Panorama

Podobně jako při plánování cesty je dobré začít rozmýšlením výchozího bodu a cíle. Klíčové otázky jsou například:

Sem ten návod z pracáku

Drobnohled

Drobnohledem rozumím detailní rozbor a zdůvodnění, proč se změny dějí. Dobré otázky jsou:

Kde je ve výchozích látkách zdroj nějaké nestability, nerovnováhy?

Jak se musí výchozí látka změnit, aby se z ní stál produkt?

Existují nějaké rezonanční struktury?

Konkrétní mechanismy, včetně didaktiky, nabízím v sekci...

Žádejte zpětnou vazbu. Reaguje. Učte lépe. A znovu.

Want to print your doc?
This is not the way.

Try clicking the ⋯ next to your doc name or using a keyboard shortcut (

CtrlP

) instead.