Chemická čítanka

Umělá inteligence AlphaFold dosáhla vědeckého průlomu. Dovede stanovit tvar molekul proteinů.

Petr Koubský ukazuje, že i pro deník jde napsat srozumitelný text o bílkovinách, nekovalentních interakcích, umělé inteligenci a strukturní analýze

Petr Koubský je výrazná osobnost české (technologické a vědecké) novinařiny - a taky promovaný fyzikální chemik z VŠCHT. Jeho texty o matematice, kybernetice, medicíně nebo fyzice jsou přitažlivé, zábavné a (hlavně) srozumitelné. O chemii zrovna tak; Koubský v nich zúročuje svou akademickou průpravu.
Čerstvý text z jeho domovského Deníku N, napsaný při příležitosti zprávy o výsledcích proteinové olympiády, dělá svému autorovi velkou čest: Kdyby to nebyla publicistika z novin, chemikář by si skoro přál, aby se takhle psaly učebnice.
Základní struktura všech proteinů je stejná a vcelku jednoduchá. Jejich molekulu tvoří dlouhý řetěz poskládaný ze stavebních kamenů, kterým se říká aminokyseliny. Pozemský život používá ve svých proteinech dvacet různých aminokyselin, jejichž názvy zná každý student biochemie zpaměti. Pořadím aminokyselin je dáno, co ten který protein dělá. Aminokyseliny jsou jako písmena abecedy, proteiny jsou slova složená z těch písmen. Každé slovo znamená něco jiného.
Jestli vám to připomíná DNA a genetickou informaci, pak zcela správně: DNA je kód, podle kterého se proteiny v živých organismech vyrábějí. Písmena genetického kódu se přitom překládají do jazyka aminokyselin. Je to neutuchající proces, každý organismus stále produkuje nové a nové proteiny, protože jejich životnost je omezená a protože různé situace – třeba průnik viru do buňky – vyžadují reakci v podobě přisunu specifického druhu proteinu.
Od slov, která používáme my, se tahle biochemická liší ve dvou důležitých ohledech. Bývají o dost delší, zpravidla několik set až několik tisíc aminokyselinových „písmen“. A nedají se pěkně napsat do řádku, protože se kroutí do prapodivných tvarů. Nedají se vlastně ani dobře nakreslit, protože jejich struktura je trojrozměrná. Připomínají částečně rozmotaná klubíčka. Nebo obsah zásuvky, kam nazdařbůh házíte různé kabely. V tom zdánlivém chaosu je však velice přísný řád a jeho detailní poznání patří k hlavním úkolům dnešní molekulární biologie.
Koubský ale nezůstane u základního popisu: Do slušné hloubky (do takové, že si často ani učebnice biochemie na něco podobného netroufnou) popisuje i metody strukturní analýzy, jako je rentgenová krystalografie nebo NMR:
Jinou možností je NMR spektroskopie. Výhodou je, že odpadá krystalizace, dá se pracovat s roztokem. Metody NMR (nukleární magnetická rezonance) obecně spočívají v tom, že se zkoumaná látka vloží do silného magnetického pole, které působí na některá atomová jádra, zejména na atomy vodíku. Těch je v organických molekulách včetně proteinů tolik a bývají rozmístěny tak charakteristicky, že se z NMR spekter dá velmi spolehlivě poznat složení vzorků. Řadou chytrých triků se pak dá přejít od složení k prostorovému tvaru molekuly.
Koubský se po vysvětlujících pasážích vrací zpět k podnětu pro takový článek - průlomu v oblasti umělé inteligence.
A ještě teaser: Z pera stejného autora pochází nedáno vydaná kniha , k níž se (jistě ne jednou) v Chemické čítance vrátím.
KOUBSKÝ, Petr. Umělá inteligence AlphaFold dosáhla vědeckého průlomu. Dovede stanovit tvar molekul proteinů. Deník N [on-line]. Praha: N media, 2020, 3. 12. 2020, 2. [cit. 2020-12-08].Dostupné z:
Want to print your doc?
This is not the way.
Try clicking the ⋯ next to your doc name or using a keyboard shortcut (
CtrlP
) instead.