Je možné, že kdyby souběžné objevy kyslíku ve vzduchu a ve vodě nebyky učiněny v této době [koncem 18. století], nepřipisovali bychom dnes tomuto prvku význam, který mu připisujeme. Chemická revoluce by byla odložena a možná spuštěna až poté, co Alessandro Volta vytvořil v roce 1800 první baterii z měděné a zinkové elektrody. Naše vnímání chemie by se tedy nezrodilo ani tak z činnosti jednoho všudypřítomného hyperaktivního prvku - plynného, nicméně ale hmotného - jako spíše z pomíjivé výměny nehmotných elektrických nábojů mezi chemickými tělesy a my bychom nyní žili bez “přehnané nadvlády kyslíku v teorii a názvosloví.”
ALDERSEY-WILLIAMS, Hugh. Periodické příběhy: zvláštní životy prvků. Přeložil Stanislav PAVLÍČEK. Praha: Argo, 2016. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 9788073636999.
citát v citátu: Bensaude-Vincent, Bernadette, Lavoisier: Mémoires d'une révolution, p. 385. Paris: Flammarion, 1993.
Kde všude tančíme, jak kyslík píská
Systematická anorganika se obvykle (takříkajíc mimo pořadí) začíná tématem Vodík, kyslík. Definici kyselin a zásad učíme namísto Lewisova obecného vyjádření podle Arrhenia a Bronsteda-Löwryho. Kyslik se v češtině odvozuje od kyselin, platí to přitom jen pro kyslíkaté kyseliny.
