Vzpomínám si na semináře Obecné a anorganické chemie na VŠCHT v roce 2005. V první zápočtové písemce jsme prakticky všichni pohořeli na anorganických reakcích (názvosloví, i začne obskurních komplexů, naopak šlo dobře). Proč ani ti nejlepší neuspěli? Protože nás nenaučili, jak se to učit. Jako kdyby vás postavili doprostřed složité křižovatky pouze se znalostí typů dopravních prostředků.
Očekáváme, že studenti zvládnou odhadnout produkty reakcí, ale neukazujeme jim k tomu cestu. Z mé pedagogické zkušenosti je taková dovednost nacvičitelná. Celý, značně komplexní úkon, ale musíme rozdělit na menší kroky a pečlivě to natrénovat.
Jako prekurzor vnímám obsah, který je popsaný v oddílu Jádrové učivo.
Jednotlivé fáze učení samotných rovnic vypadají takto:
Vyčíslování redoxních rovnic Zobecněná analýza rovnic (co s čím a proč reagovalo) Řešení analogických příkladů rovnic Doplnění chybějící produktu/ů Odhad produktů z vyčíslených reaktantů Odhad produktů z pouhé kombinace reaktantů Nemá smysl jednotlivé fáze přeskakovat. Každému z kroků věnují samostatnou stránku.
