Skip to content
Budeme průběžně kontrolování pohledemNesmíme být připojeni k internetuNesmíme používat žádné další nástroje pro kontrolu pravopisu ani externí pomůcky
Share
Explore
Sloh
8.4. (středa) od 8:30 - doporučeno přijít na 8:00 (nejhůř v 8:15)
110 minut
minimálně 250 slov
Materiály
Rozsah
Psaní na počítači
Před hodinou (takže ne na hodině, idealně by jste už měli mít) instalace , práce se bude psát v podprogramu LibreOffice Writer
Před psaním práce nutno vypnout auto-correct:
V průběhu testu:
Příklad Zadaní
Příklady naspaných slohů
Pouze pro inspiraci
Hodnocení
Slohové útvary
Vypravování
Úvod (expozice)
První z nich je logicky úvod neboli expozice. Čtenáře musíte zkrátka uvést do děje, aby si nepřipadal jako někdo, kdo přijde do kina v polovině filmu – v takovém případě obvykle totiž nemá nic ani z té druhé poloviny, kterou už viděl. V této části sdělíte čtenáři, že se příběh odehrává v lese, kde se prochází Adam, …
Zápletka (kolize)
Následuje zápletka (kolize), což je část, kdy prakticky začíná nějaký děj. Tady přidáváte podrobnosti. Adam se prochází v lese, protože utekl z domova. Pohádal se s bratrem. Je rozhodnutý se už nikdy nevrátit.
Vyvrcholení (krize)
Třetí částí je vyvrcholení, krize. Něco, co dosavadní děj nějakým způsobem nabourá. Začíná se stmívat a přituhuje. Adam si uvědomuje, že ať už je naštvaný jakkoli, rozhodně z domova utéct nechce. Rozhodne se, že by se měl asi vrátit.
Zvrat (peripetie)
Další, předposlední, částí je zvrat (peripetie). Aby nebyl život příliš jednoduchý, musí se děj „nabourat“ ještě víc. Adam už kráčí zpátky k domovu, když zaslechne zvuky a zahlédne stíny. Tuší něco poblíž sebe a dostane strach. Raději se rozběhne.
Závěr
A poslední částí je závěr. Rozuzlení. Katastrofa. Katarze. Klasické tragédie končí špatně, obvykle smrtí. To ovšem vyprávění nemusí. Můžeme se tedy rozhodnout, jestli Adam dojde bezpečně domů… anebo ne.
Úvaha
Úvod
Práce samotná již klasicky začíná úvodem, kde se uvádí, jakým problémem se budeme zabývat. Často se stává, a je to tak asi nejlepší, že zde autor položí otázku, nad kterou je třeba se zamyslet.
Text úvahy
Následuje samotné tělo slohu, kde se na otázku snažíte odpovědět, uvádíte argumenty pro, ale i proti, předkládáte vlastní myšlenky k tématu, … Pokud si na začátku položíte jednu otázku, je dobré pak v jednom odstavci představit argumenty pro a v tom dalším proti. Vaše myšlenky tak budou mít určitý řád a vyhnete se tím nežádoucímu skákání od jednoho ke druhému.
Závěr
V závěru, protože jako každá jiná práce i tato závěr vyžaduje, pak základní myšlenky shrnete; popíšete, k čemu jste došli. Anebo nedošli. Může to znít neuvěřitelně, ale vaším úkolem není vyřešit problém a dojít k jednoznačnému závěru. Na základě všech argumentů můžete uznat, že zkrátka nevíte. Stejně jako nemá každá matematická úloha řešení, nemusí ho mít ani každá situace nebo otázka.
Když se tedy na základě všech argumentů nemůžete rozhodnout, zda je zdravější jablko nebo hruška, není třeba se hroutit. Napište, že si nejste jistí, že je to remíza. Koneckonců nepíšete vědeckou práci, vaším úkolem je se zamyslet (a jen zřídka se stává, že při zamyšlení dojdeme k jedinému jasnému závěru).
Zpráva
pyramida - nejdůležitější informace patří na začátek
V textu zprávy pak co nejstručněji napíšete všechny důležité informace o události – co, kdy, kde, jak, s kým
Popis
Nadpis
Stejně jako naprostá většina slohových útvarů musí i tento začínat nadpisem. Platí zde ovšem to samé co u charakteristiky – není nutností vymyslet nadpis, který zaujme každého. Stačí jednoduchý, stručný a přesný nadpis.
Popisujete-li tedy například koupací úbor, bude naprosto v pořádku, když do nadpisu napíšete pouze „Koupací úbor“. Přeci jen píšete text odbornějšího rázu pro lidi, kteří by se rádi dozvěděli, jak vypadá koupací úbor. Budou tedy hledat především články obsahující toto slovní spojení, nikoli texty s chytlavým názvem.
Úvod
Následuje první odstavec, nečekaně úvod, kam napíšete základní informace o popisovaném předmětu. Hodí se napsat, že předmět existuje, kde se s ním můžeme setkat apod.
Samotný popis
V dalších odstavcích už předmět popisujete podrobněji. Vzhled, materiál, funkci a další důležité vlastnosti. Je dobré vždy věnovat jeden odstavec jednomu kritériu – nepřeskakovat tedy od materiálu k funkci a zase zpátky v jedné větě. Vyvarujete se tím zbytečným zmatkům, a i pro čtenáře bude snadnější text přečíst a správně pochopit.
Závěr
Text pak musíte ukončit závěrem, kde můžete vyzdvihnout ty nejdůležitější vlastnosti předmětu, případně dodat nějaké nové podstatné informace, které se do těla z nějakého důvodu nevešly.
Charakteristika
vnitřní - popis toho, co na první pohled vidět tak úplně nemůžeme, tedy popis vlastností
vnější - popis toho, co vidíme, jak postava nebo věc vypadá
Každý z druhů charakteristik by mimo to měl mít minimálně jeden vlastní odstavec
nadpis, úvod, text, závěr
Hodně štestí, juhuu
Want to print your doc?
This is not the way.
This is not the way.
Try clicking the ··· in the right corner or using a keyboard shortcut (
CtrlP
) instead.